Komerční prezentace Aktual.: 9.12.2025 09:44
Brno – Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost ruského Podniku pro správu majetku v zahraničí, který nesouhlasil se zápisem na český vnitrostátní sankční seznam. Podnik v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Zápis na sankční seznam vedl k zablokování účtů a zmrazení desítek nemovitostí, které například nelze prodat. Usnesení je nově zpřístupněné v databázi soudu.
Ústavní stížnost směřovala proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu (NSS) a Městského soudu v Praze i proti usnesením české vlády z listopadu 2023 a ledna 2024. Ústavní soudci stížnost považovali za zjevně neopodstatněnou. „Stěžovatel z velké části opakuje argumenty, s nimiž neuspěl v předchozím řízení. Soudy tyto námitky vypořádaly ústavně souladně a na jejich rozhodnutí lze proto v podrobnostech odkázat,“ stojí ve stručném usnesení, které připravila soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) o zápisu na sankční seznam rozhodla na základě návrhu ministerstva zahraničních věcí. Důvodem bylo podezření, že podnik materiálně a finančně podporuje ruskou vládu a působí v odvětvích, která jí poskytují značné příjmy.
Na základě sankčního zákona může vláda vydávat individuální správní akty bez klasického správního řízení. Podnik podal námitku, ale vláda ji zamítla. V následné žalobě se podnik dovolával spravedlivého procesu, nemohl se prý vyjádřit k podkladům. Dále zpochybnil tvrzení, že poskytuje významnou podporu Rusku.
Městský soud žalobu zamítl. Podnik neuspěl ani s kasační stížností k NSS, který potvrdil, že zápis na sankční seznam byl v souladu se zákonem. Důvodem pro zásah správních soudů se nestalo ani to, že postup podle sankčního zákona vykazuje odchylky od standardního správního řízení a negarantuje stejná procesní práva. Podle NSS je to dáno „specifickou povahou dané materie, jakož i orgánu, který ve věci rozhoduje“.
„Ochranu zapsaným subjektům proti možným nezákonnostem či svévoli vlády garantuje soudní přezkum rozhodnutí vlády o zamítnutí námitky proti zápisu na vnitrostátní sankční seznam,“ konstatoval NSS.
Rozhodnutím vlády byly podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) fakticky zablokovány bankovní účty agentury, stejně jako podnikem spravovaný majetek v katastru nemovitostí, aby jej nebylo možné prodat. Zmrazení se týká zhruba 70 nemovitostí v Česku. V Praze je to například budova školy na Krupkově náměstí či vila v ulici Pod Kaštany, v Karlových Varech zase budova bývalého konzulátu Ruské federace. Opatření se nevztahuje na diplomatické mise, například ambasádu nebo rezidenci velvyslance.
O ústavní stížnosti rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Nehlasoval však soudce Martin Smolek, který dříve působil jako ředitel právní a konzulární sekce ministerstva zahraničních věcí. Soud jej proto vyloučil z projednávání, mohla by vyvstat pochybnost o jeho nepodjatosti.
Na rozhodnutí ÚS čekal pražský městský soud, který projednává žaloby proti zmrazení konkrétních nemovitostí. Nyní může v přerušených řízeních pokračovat. O zmrazení konkrétních nemovitostí rozhodoval v prvním stupni Finanční analytický úřad, stížnosti podniku pak následně zamítlo ministerstvo financí. Právě na ministerstvo proto míří jednotlivé správní žaloby podniku.
