Aktual.: 12.08.2025 12:17

Brno – Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) chybovala, když neumožnila otci jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě UK v Praze nahlédnout do spisu. Otec chtěl vědět, jak inspekce prověřila postup policie při zásahu na fakultě. Jeho stížnosti vyhověl Ústavní soud (ÚS). Pozůstalí po obětech mají právo na informace z vyšetřování provedeného inspekcí. „Přikázali jsme GIBS, aby spis zpřístupnila,“ řekl novinářům soudce zpravodaj Jiří Přibáň. Nález zdůrazňuje právo na dodatečné účinné vyšetřování. GIBS vzkázala, že rozhodnutí ÚS plně respektuje.

Otec oběti po vyhlášení nálezu poděkoval soudcům, že nález vyhlásili veřejně. Dosud se podle něj vše odehrávalo neveřejně či neoficiálně. „Je trochu škoda, že jsme se museli téměř rok domáhat toho, abychom mohli nahlédnout do spisu, což samozřejmě prohlubuje újmu. Klient toho samozřejmě využije a doufám, že GIBS spis zpřístupní,“ řekl mužův advokát Tomáš Gřivna. Do spisu mohou na základě dnešního nálezu nahlédnout i další pozůstalí.

„Generální inspekce bezpečnostních sborů rozhodnutí Ústavního soudu plně respektuje. Více informací nebudeme sdělovat,“ uvedla bez dalších podrobností na dotaz ČTK mluvčí inspekce Andrea Štorchová.

 

Při střelbě v budově fakulty v centru Prahy 21. prosince 2023 přišlo o život 14 studentů a pedagogů, další utrpěli zranění. Pachatel, jenž byl také studentem univerzity, spáchal sebevraždu.

Inspekce dospěla k závěru, že policie nemohla tragické události zabránit. Žádný z policistů či zaměstnanců policie není v souvislosti se zásahem podezřelý ze spáchání trestného činu, uvedl před rokem ředitel GIBS Vít Hendrych, když se účastnil jednání sněmovního bezpečnostního výboru. Uvedl však, že existuje prostor pro poučení z události a zefektivnění některých činností policie.

V trestním řízení, které vedla právě policie, a nikoliv GIBS, otec uplatnil svá práva jako poškozený. Policie případ odložila. Důvodem bylo to, že pachatel zemřel, a nebylo tak vůči němu možné zahájit trestní stíhání. Otec se považoval za poškozeného také v řízení vedeném GIBS, což inspekce původně neuznala. Nenašel zastání ani u státního zastupitelství.

Ústavní soudci nyní zdůraznili, že otec oběti má právo na takzvané dodatečné účinné vyšetřování, jehož cílem je prověřit, zda ke smrti dcery nepřispěla, byť jen nepřímo, také nedbalost či opomenutí policie při plánování a vedení zásahu. Dodatečné vyšetřování musí být nezávislé, rychlé, důkladné, ale také transparentní, příbuzní obětí by tedy měli mít možnost nahlédnout do spisu.

Soud připomenul, že právo nahlížet do spisu není bezbřehé, netýká se například utajovaných informací. Je na GIBS, aby posoudila, které části nelze poskytnout. Ve zbytku musí spis zpřístupnit.

Ústavní soudci se v poslední době v nálezech často věnují právům obětí trestných činů a pozůstalých. „I tuto kauzu bychom měli chápat v delší řadě a určitém systematičtějším přístupu k zesílení práv obětí a poškozených,“ řekl Přibáň.

Střelbou se ještě zabývala poslanecká vyšetřovací komise. Neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému pochybení, která by ovlivnila skutkový děj události. Zjistila však nedostatky v operačním a taktickém řízení před střelbou.

Postup žalobců u spisu GIBS měl dle ÚS oporu v předpisech, uvedl vrchní žalobce

ÚS v dnešním rozhodnutí o nahlížení do spisu ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy konstatoval, že postup státních zastupitelství v případu nebyl projevem nepřístupné protiústavní svévole, měl oporu v předpisech. Na dotaz ČTK to uvedl pražský vrchní státní zástupce Zdeněk Štěpánek. Vrchní státní zastupitelství v Praze podle něj rozhodnutí ÚS plně akceptuje.

Proti rozhodnutí inspekce se otec oběti bránil nejprve u pražského městského státního zastupitelství, následně se obrátil i na vrchní státní zastupitelství. Žalobci však konstatovali, že jim nepřísluší přezkoumávat důvodnost odepření nahlédnutí do spisu ohledně zjišťování, ve kterém inspekce neprověřuje podezření ze spáchání trestného činu. „Státní zastupitelství v předchozích vyrozuměních stěžovatele akcentovala mj. skutečnost, že posuzovaná věc se nacházela v tzv. předprocesní fázi (tj. nebylo vedeno trestní řízení), v níž státní zastupitelství nevykonává dozorová oprávnění,“ vysvětlil dnes Štěpánek.

V odůvodnění dnešního nálezu pak podle Štěpánka ÚS konstatoval, že pokud státní zastupitelství odmítla požadavek muže ke zpřístupnění spisu „pro nedostatek dozorových či navazujících dohledových oprávnění, nelze to v nyní posuzovaném případě považovat za projev nepřípustné protiústavní svévole, protože tento postup a závěr má svou oporu v předpisech podústavního práva upravujících trestní proces“.

Jedna ze členek komise Helena Válková (ANO) dnešní rozhodnutí ÚS přivítala. „Je to takový zdvižený ukazováček pro ostatní policisty a GIBS, že mají postupovat podle zákona, a ne si vykládat zákon tím způsobem, že zužují práva poškozených. To oni dělají poměrně často,“ řekla ČTK.

Rozhodnutí soudu považuje Válková za spravedlivé a za satisfakci pro poškozené. Přeje si, aby v tomto případě byla vyvozena osobní odpovědnost vůči tomu, kdo zabránil poškozeným v přístupu do spisu. „V řadě kauz musí rozhodovat až nejvyšší soudy, což je pro daňové poplatníky drahé, a nikdo za to nenese odpovědnost. To je špatně,“ dodala.

„Nález Ústavního soudu je třeba samozřejmě respektovat, a to včetně GIBS,“ sdělil ČTK další ze členů komise Michal Zuna (TOP 09). „Považuji za nešťastné, že poškození a pozůstalí stále nemohou tuto tragédii uzavřít. Z pohledu člena vyšetřovací komise však samotný nález, který se týká zpřístupnění spisu, nic nemění na závěrech sněmovní komise, která se usnesla na tom, že v postupu složek IZS neshledala pochybení, která by ovlivnila skutkový děj události,“ dodal.

Člen vyšetřovací komise Karel Haas (ODS) sdělil ČTK, že rozhodnutí soudu se týká právní otázky, kterou české právní předpisy výslovně neupravují a neřešily ji ani české soudy. Ústavní soud přiznal poškozeným právo nahlížet do spisu hlavně přes judikaturu Evropského soudu pro lidská práva z března 2021, dodal.

Podíl.