Uprchlý madagaskarský prezident Andry Rajoelina v úterý rozpustil sněmovnu před tím, než mohla hlasovat o jeho odvolání z funkce. Prezidentská kancelář to podle agentury Reuters oznámila v prohlášení na Facebooku, předseda dolní komory ale o tomto kroku nic neví. Současnou krizi před třemi týdny zažehly protesty, které si vyžádaly 22 mrtvých, pád vlády i vzbouření ozbrojených složek.
„V souladu s článkem 60 ústavy se Národní shromáždění rozpouští. Toto rozhodnutí je nezbytné pro obnovení pořádku v naší zemi a k posílení demokracie,“ citovala agentura AFP z prohlášení prezidentské kanceláře.
Agentura Reuters uvedla, že se prezident v této souvislosti poradil s vedením Národního shromáždění a Senátu, zatím ale není jasné, zda je rozhodnutí právně podložené. Předseda dolní komory nicméně tvrdí, že Rajoelina s ním rozpuštění nekonzultoval. Opoziční strany přitom právě v úterý chtěly zahájit proces odvolání hlavy státu.
Odjel po dohodě s Macronem
Opozice svůj krok zdůvodnila neobsazením prezidentského úřadu. Rajoelina totiž z ostrova podle médií uprchl v neděli na palubě francouzského vojenského letounu, a to po dohodě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Zdůvodnil to údajnými opakovanými pokusy o atentát, proto se prý rozhodl ukrýt na dosud neznámém místě.
Macron se k Rajoelinově útěku v pondělí nechtěl vyjádřit a jen řekl, že je situací na ostrově znepokojen, a vyzval k respektování ústavy. V úterý lidé v metropoli Antananarivu podle AFP nesli protifrancouzské transparenty, na kterých byly nápisy „Pryč s Francií“ nebo „Pryč s Rajoelinou a Macronem“.
Madagaskarský prezident se o víkendu ocitl v izolaci, když se v sobotu k tisícům demonstrantů přidala armádní elitní jednotka CAPSAT, která převzala kontrolu nad ozbrojenými silami v zemi. V pondělí se na stranu protestujících přidalo četnictvo a v úterý i policie, která byla v minulosti kritizována za tvrdý zákrok proti mladým demonstrantům.
Prezidentskou funkci v současnosti vykonává v neděli dosazený nový šéf Senátu Jean André Ndremanjary.
Začalo to výpadky proudu a nedostatkem vody
Demonstrace na Madagaskaru začaly 25. září a byly původně namířeny proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody. Postupně se ale změnily v otevřený protivládní protest a především mladí lidé žádali rezignaci kabinetu i jedenapadesátiletého prezidenta. Ten sice na konci září rozpustil vládu a odvolal premiéra, svou funkci ale vykonává dál.
Ostrovem od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 zmítají politické a povolební krize. Prezident Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009, kdy mu pomohli právě příslušníci CAPSATu, a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019 a potřetí v roce 2023.
