Loni v listopadu začalo po boku Rusů bojovat v Kurské oblasti okolo 12 tisíc vojáků z KLDR. Zhruba třetina zemřela nebo byla zajata. U některých z nich našli Ukrajinci osobní deníky. Díky nim mohl Kyjev lépe pochopit severokorejskou taktiku a celkově motivaci válčit. S překladem Ukrajincům pomáhal i severokorejský uprchlík Lee Seongmin.
Psal se rok 2010, když se severokorejský rodák Lee Seongmin společně se svou matkou rozhodl opustit izolovanou zemi a uprchnout do sousední Číny. Postupně se přesunuli do jihokorejského Soulu, kde se již nacházela sestra, která rovněž utekla. Nakonec se situace vyvinula tak, že si v Jižní Koreji Lee našel svou budoucí ženu z USA, přemístil se do Spojených států a vystudoval tam Kolumbijskou univerzitu. Dokonce se setkal s bývalým prezidentem USA Georgem W. Bushem.
Dnes sedmatřicetiletý muž je ředitelem pobočky zabývající se korejskými vztahy při lidskoprávní organizaci Human Rights Foundation a pomáhá severokorejských uprchlíkům. Kromě toho stihl sehrát velmi důležitou, byť na první pohled nepříliš viditelnou, roli v rusko-ukrajinské válce.
Lee Seongmin | Foto: Human Rights Foundation
Americký list The Wall Street Journal tento týden informoval, že Lee byl mezi prvními lidmi, vyjma ukrajinských vojáků, kteří měli možnost prohlédnout si deníky a poznámky padlých či zajatých Severokorejců bojujících po boku Rusů v Kurské oblasti. Následně je na přání Ukrajinců začal analyzovat, jelikož rozuměl jak jazyku, tak mentalitě Severokorejců.
Ukrajincům ho doporučil jeho spolupracovník Alex Gladstein. „Myslel jsem, že bude v perfektní pozici, aby pomohl světu pochopit, proč jsou Severokorejci posíláni na smrt na Ukrajině,“ řekl pro americký list. Podle The Wall Street Journal „Leeova bezprostřední zkušenost se severokorejským totalitarismem a jeho schopnost porozumět jemným nuancím ve spisech vojáků byly neocenitelné“.
Sám Lee pro americký deník uvedl, že mimo jiné hledal detaily, které by napověděly, jak Rusové severokorejské jednotky rozmisťují a jak s nimi zacházejí a motivují je. I díky tomu se následně mohl podílet na tvorbě speciálních letáků, které Ukrajinci Severokorejcům různými cestami distribuovali a chtěli je tak přesvědčit, aby se vzdali. „Chci, aby věděli, že opustit Severní Koreu nebo vzdát se není zrada. Mají na to právo,“ řekl Lee.
Při studiu dokumentů si prý kromě jiného všímal severokorejské oddanosti své vlasti, která z mnohých osobních poznámek čišela. Ostatně Aktuálně.cz začátkem letošního roku informovalo, že voják z KLDR v jednom z deníků psal, že bude bezpodmínečně plnit rozkazy severokorejského vůdce Kim Čong-una, i kdyby jej to stálo život.
Lee podle svých slov odhalil například i špatnou koordinaci mezi Rusy a Severokorejci a také to, jak se vojáci z KLDR vypořádávají s ukrajinskými bezpilotními letouny. „Po spatření dronu je potřeba vytvořit trojici, přičemž ten, kdo dron láká, se drží ve vzdálenosti sedmi metrů. Ti, kteří po něm střílejí, jsou ve vzdálenosti deset až dvanáct metrů. Pokud ten, kdo láká, stojí na místě, dron také svůj pohyb zastaví. V tu chvíli ho ten, kdo střílí, zneškodňuje,“ stálo podle stanice ABC News v zápiscích.
Poznámky však podle Leea nebyly pouze o válce, někteří Severokorejci vzpomínali třeba na své lásky. „I kdyby tento život skončil, stanu se motýlkem a najdu si tě,“ odrecitoval Lee jednu z pasáží, která se mu vryla do paměti. „Tím mrtvým jsem klidně mohl být já (kdybych neutekl),“ dodal.
Severokorejské angažmá po boku Rusů přitom podle všeho zdaleka nekončí. Podle prohlášení jihokorejské rozvědky z minulého týdne citovaného deníkem The Korea Times jsou nové severokorejské posily za padlé vojáky v bojovém nasazení již několik týdnů. Sami Ukrajinci uvedli, že severokorejské útoky na jejich pozice neustávají.
Video: Zpověď severokorejského vojáka zajatého na Ukrajině (3. 2. 2025)
„Do armády jsem musel v 17 letech.“ Zpověď severokorejského vojáka zajatého na Ukrajině. | Video: Reuters
