Univerzity v Česku udělily během posledního půlroku už více než sedm set mikrocertifikátů. Získají je absolventi krátkodobých specializovaných kurzů. Studentům i lidem z praxe dokládají jejich odborné znalosti a dovednosti. Zájemci si mohou vybrat z kurzů, jako jsou Plasty a technologie pro společnost v 21. století či Aplikovaná umělá inteligence pro technické inovace. Cena za jeden mikrocertifikát se může vyšplhat až k desítkám tisíc korun.
„O této možnosti jsem se dozvěděl prostřednictvím sociálních sítí fakulty. V té době jsem se věnoval psaní diplomové práce na Masarykově univerzitě a chtěl jsem si prohloubit znalosti v softwaru R, který je klíčový pro statistickou analýzu. Kurz s mikrocertifikátem se ukázal jako ideální volba, protože mi umožnil získat cílené dovednosti, které mi pomohly nejen při studiu, ale také se mi zúročí na trhu práce,” vysvětluje jeden z prvních držitelů mikrocertifikátu Lukáš Šafář.
Mikrocertifikáty ale primárně cílí nikoli jen na studenty vysokých škol, ale na širokou veřejnost, která si jejich prostřednictvím může zvýšit kvalifikaci. Mají umožnit rychlé získání dovedností, které jsou v současnosti ceněné na trhu práce, a tím zvyšují šance na zaměstnání. Pomáhají pracovníkům rychle reagovat na změny a například si osvojit nové technologie, jako je umělá inteligence.
„Měl by to být flexibilní nástroj, jak se na trhu prokazovat dovednostmi v turbulentní a dynamické době,” potvrdil manažer EU projektů v Národním pedagogickém institutu Martin Dobeš. Kurzy jsou určeny nejen pro bakaláře, magistry a doktorandy, ale také pro absolventy středních škol. „Některé kurzy jsou na úrovni čtyři, což znamená, že pro zapsání stačí mít maturitní vzdělání,” dodala referentka pro agendu mikrocertifikátů na Univerzitě Karlově Michaela Veselá.
Některé kurzy stojí i desítky tisíc
Délka studia se může pohybovat od pár dní až po několik měsíců a může probíhat v češtině i v angličtině. Cena za absolvování studia a získání certifikátu se pak pohybuje od stovek korun až do několika desítek tisíc. „Ve většině případů si účastníci celoživotního vzdělávání, včetně programů zakončených mikrocertifikátem, hradí náklady sami,“ uvedla Monika Jandová, prorektorka pro personální politiku, celoživotní vzdělávání a udržitelnost Masarykovy univerzity.
ČVUT například nabízí kurz Development nemovitostí – budova, který je ideální pro zájemce o realitní development. Výuka probíhá kombinovanou formou více jak tři měsíce. U tohoto kurzu se cena vyšplhá až na pětačtyřicet tisíc korun. Některé kurzy jsou naopak v současné době kvůli jejich zkušebnímu režimu nabízeny bez poplatku.
„Kurz jsem měl zdarma. Myslím, že během pilotní fáze byl bez poplatků i pro ostatní,“ popisuje svou zkušenost Šafář. Univerzita Karlova teď například nabízí dvousemestrální kurz s názvem Základy programování, který je také bez poplatku. Kurz probíhá v češtině a v prezenční formě. Účastníci se v něm seznámí se základy programování, algoritmy a datovými strukturami.
Mikrocertifikáty jsou zatím novinkou, potřebují reputaci
Nová forma vzdělávání pomocí mikrocertifikátů je atraktivní i pro zaměstnavatele, kteří potřebují, aby jejich zaměstnanci rychle a efektivně získali specifické dovednosti a znalosti nezbytné pro výkon své pracovní role. „Mikrocertifikáty vnímám jako mimořádně užitečné. Získané statistické znalosti se mi velmi osvědčily v mé současné pozici,” vysvětluje Šafář.
Dobeš ale upozorňuje, že mikrocertifikáty budou zaměstnavateli skutečně uznávány pouze tehdy, pokud budou mít jasně zaručenou kvalitu a získají všeobecnou důvěru a prestiž. „To představuje velkou výzvu,“ zdůraznil na blogu Evropské komise.
Mikrocertifikáty v Česku podle Dobeše nyní víc hodnotí spíš to, jestli někdo kurz absolvoval, než co se tam opravdu naučil. Domnívá se proto, že zatím je to dělá vhodnějšími pro akademické prostředí než pro trh práce.