V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
„My jsme připravovali reportáž do pořadu Z metropole o Haně Benešové (manželce Edvarda Beneše), která měla výročí úmrtí sedmdesát let,“ popsal redaktor ČT a autor dokumentu Dušan Šulc, co předcházelo nalezení snímků. Během přípravy reportáže s kolegy nalezli i neznámé záběry. „Šli jsme do archivu, tam jsme si je promítli a zjistili jsme, že jsou to záběry z cesty do Spojených států, kterou Beneš absolvoval v roce 1939 po své abdikaci,“ upřesnil.
Šulc dodal, že následně oslovili různé instituce, přičemž o existenci záběrů nevěděla žádná z nich. „Nechali jsme je nově nasnímat a zjistili jsme, že je to opravdu krásná kvalita. Zčásti navíc v barvě,“ pokračoval. „Všechno do té doby bylo černobílé,“ řekl dále Šulc, podle kterého jde o vůbec první barevné záběry bývalého prezidenta a jeho ženy, které byly pořízeny.
„S postupující digitalizací, kterou ČT provádí u filmových materiálů, se občas stane, že se objeví unikátní materiál, který je tak díky technologii daleko přístupnější,“ sdělil archivář ČT Robert Hron. „Já si myslím, že občas je důležitá náhoda a štěstí,“ řekl publicista z Historického ústavu Akademie věd ČR Jaroslav Šebek, podle něhož záběry pomáhají dokreslit atmosféru a detaily, které do té doby nebyly známy.
Autorem záběrů je pravděpodobně prezidentův synovec
Druhý československý prezident odcestoval do Ameriky na začátku února 1939. Přijal nabídku přednášet na univerzitě v Chicagu. S Benešem cestoval jeho synovec Bohouš Beneš, který na jedné z fotografií drží přes rameno kameru. „Když jsme to porovnali, tak jsme zjistili, že to byl asi opravdu jen on, kdo to mohl natočit,“ vysvětlil Šulc, podle kterého se celkově dochovalo zhruba třicet minut záběrů.
„Mapují celou americkou cestu. To znamená odplutí ze Spojeného království, následně Benešův pobyt v New Yorku. Poté se přesouvají do Chicaga, kde se Beneš ujímá místa profesora na univerzitě,“ popsal Šulc. Obrázky podle něho ukazují rovněž to, jak bývalý prezident poznával Ameriku. „Také je tam spousta záběrů, kde jsou v letadlech,“ doplnil autor dokumentu, podle něhož se vlastně jedná o „takový rodinný film z pěti měsíců ve Spojených státech“.
V Americe Beneše také zastihla zpráva o obsazení Československa německou armádou. Podle Šulce osudový den strávil v posteli s chřipkou. O den později už ale rozeslal protestní telegramy představitelům evropských velmocí a americkému prezidentovi, jímž byl v té době Franklin D. Roosevelt.
Podle Šebka nebyl 15. březen tragédií jen z pohledu tehdejšího Československa „Je to i (nacistickým vůdcem Adolfem) Hitlerem hozená rukavice do tváře dvou našich spojeneckých velmocí, to znamená Velké Británie a Francie, které v Mnichově souhlasily s okleštěním Československa. Protože v podstatě za půl roku po Mnichovu je tato smlouva 15. březnem 1939 roztrhána. Takže to je zásadní změna pro uvažování západních spojenců, kteří vidí, že s Hitlerem se nedá mírová dohoda domlouvat,“ zdůraznil historik.
