Aktual.: 1.10.2025 18:27
Kodaň/Brusel – Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie ukončili debatu o společné evropské obraně a nyní budou na neformálním summitu v Kodani jednat o Ukrajině, uvedla mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Vrcholná schůzka se tak patrně protáhne do noci. Evropské vůdce čeká od 19:00 ještě večeře pořádaná dánskou královskou rodinou. Následně se ale nejspíš k diskusi vrátí, i když to původně nebylo v plánu.
S unijními lídry se podle mluvčí Marie Tomasikové již spojil prostřednictvím videokonference ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupoval premiér Petr Fiala, který se ale předčasně vrací do Prahy, kde ho čeká večerní televizní debata s lídrem opozice Andrejem Babišem.
Hlavy států a vlád měly v dánské metropoli na programu dvě hlavní témata – společnou evropskou obranu a podporu Ukrajiny, která se již více než tři a půl roku brání ruské agresi. Svůj plán na zvýšení obranné připravenosti do roku 2030, včetně konkrétních projektů, měla nastínit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Summit v Kodani pořádá Dánsko, které nyní předsedá Evropské unii. Země v posledních dnech zaznamenala opakovaný výskyt neznámých dronů u vojenských i civilních objektů, kvůli kterým muselo přerušit provoz i několik letišť, v dánské metropoli tak panují přísná bezpečnostní opatření.
Lotyšsko, Estonsko a Finsko jsou pro využití ruských aktiv na podporu Ukrajiny
Lotyšsko podporuje použití zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu, o podobný krok země podle premiérky Eviky Siliňové žádá již delší dobu. Siliňová to uvedla po svém příjezdu na dnešní neformální summit EU v Kodani. Návrh Evropské komise použít zablokovaná ruská aktiva k poskytnutí úvěru Ukrajině před setkáním evropských lídrů podpořili také premiéři Estonska a Finska, pochybnosti naopak vyjádřil šéf lucemburské vlády.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou dnes řešit dvě hlavní témata – společnou evropskou obranu a podporu Ukrajiny, která se už přes tři a půl roku brání ruské agresi. Přibývá zemí, které podporují návrh šéfky Evropské komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině. Mnoho států chce ale znát konkrétní detaily tohoto návrhu, jiné varují především před právními důsledky takového kroku.
Siliňová v souvislosti s nedávnými narušeními evropského vzdušného prostoru novinářům řekla, že Lotyšsko čelí ruským hrozbám již delší dobu a je připravené sdílet se svými kolegy z EU opatření, která země v této souvislosti podnikla. „Budeme diskutovat o tom, co můžeme dále udělat pro Ukrajinu. Čekáme na návrh komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv, už delší dobu žádáme o to, aby byly použity pro Ukrajinu,“ prohlásila Siliňová. „Také se těším na návrhy a debatu, jak posílit východní křídlo Evropské unie,“ dodala.
Zmínila zejména návrh na vybudování protidronové obrany v zemích na východní hranici, které jsou v první linii. „Čelíme ruským hrozbám již delší dobu, máme speciální senzory a další systémy, koordinujeme situaci s Ukrajinou a je třeba to učinit i na evropské úrovni,“ doplnila estonská premiérka.
Podle estonského premiéra Kristena Michala by měla být ruská aktiva využita na pomoc Ukrajině v maximální možné míře. „Rusko jednoznačně testuje Evropu… Ukrajina potřebuje více, víc zbraní, pomoci a peněz a k tomu bychom měli co nejvíce využít zmrazená ruská aktiva,“ řekl Michal novinářům před setkáním s ostatními lídry EU.
Návrh na využití zablokovaných ruských aktiv na podporu Ukrajiny podporuje také Finsko. „Potřebujeme silný a udržitelný, dlouhodobý balíček pro Ukrajinu a (zajistit hp) prostřednictvím zmrazených ruských aktiv je velmi dobrý nápad a myslím, že se do toho máme pustit,“ řekl po příjezdu na summit finský premiér Petteri Orpo.
Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) podpořil nedávno také německý kancléř Friedrich Merz. Obavy má ale například Belgie, ve které se většina aktiv nachází.
Také lucemburský premiér Luc Frieden míní, že případné využití ruských aktiv na financování obrany a obnovy Ukrajiny vyvolává řadu otázek. „Nemůžete jen tak snadno převzít majetek, který patří jinému státu,“ upozornil Frieden novináře po příjezdu na summit. „Všechny návrhy jsou vítány, ale nejprve si musíme být jisti, že budou fungovat v praxi a že budeme vědět, kdo za ně nakonec ponese odpovědnost,“ dodal.
Za úvěr by se zpočátku zaručily členské státy a později od roku 2028 by podle některých návrhů mohl být kryt dlouhodobým rozpočtem EU. Půjčka by se začala splácet až poté, co by Rusko Ukrajině nahradilo způsobené škody.
Fico neodletěl na summit EU do Kodaně, omluvil se kvůli zdraví
Robert Fico neodletěl na dnešní neformální summit EU v Kodani, důvodem je zhoršení jeho zdravotních problémů souvisejících s loňským atentátem, jemuž byl slovenský premiér vystaven. Informoval o tom dnes tiskový odbor úřadu slovenské vlády. Podle televizní stanice JOJ měl vládní speciál do Kodaně odletět krátce po desáté dopoledne, ale novináři nejprve dostali informace o zdržení a když už seděli v letounu, tak o zrušení letu.
„Předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico se omluvil z účasti na neformálním summitu Evropské rady a (čtvrtečním) summitu Evropského politického společenství z důvodů zhoršených zdravotních těžkostí spojených s atentátem,“ uvedl úřad vlády v tiskovém prohlášení. Více informací neposkytl.
Fico loni v květnu přežil pokus o atentát, když na něj po výjezdním zasedání vlády ve slovenské Handlové z bezprostřední blízkostí střílel útočník a vážně ho zranil. Premiérovi způsobil atentátník poranění v oblasti břicha, kyčelního kloubu, předloktí a palce na pravé noze. Fico kvůli vážným zraněním podstoupil operace.
Fico naposledy zrušil program ve čtvrtek 18. září, kdy jej očekávali v Žilině. Z práce jej tehdy podle úřadu vlády vyřadila viróza, napsal server Aktuality.sk. Připomněl, že v dubnu Fico nepřišel do televize TA3 na rozhovor s bývalým českým prezidentem Milošem Zemanem. Moderátor nejprve vysvětlil Ficovu absenci pracovními povinnostmi předsedy vlády, ale Zeman jej opravil: „Po tom zranění po atentátu se mu udělalo špatně. Informujte diváky pravdivě.“
Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie dnes na neformálním summitu EU v Kodani čekají dvě hlavní témata – společná evropská obrana a podpora Ukrajiny, která se již více než tři a půl roku brání ruské agresi. I v souvislosti s nedávným narušením vzdušného prostoru v několika členských státech EU ze strany Ruska budou šéfové států a vlád diskutovat také o možnostech, jak posílit evropskou obranu.
Slovenská média připomínají, že se Fico měl ve čtvrtek v Kodani setkat s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Merz se osobně angažoval ve snaze přesvědčit Fica, aby přestal bránit přijetí 18. balíčku sankcí EU proti Rusku, mířících zejména na energetický a bankovní sektor. Na konci května Merz pohrozil, že přitvrdí v přístupu ke Slovensku a Maďarsku, pokud budou nadále blokovat rozhodování Evropské unie. Fico ho za tento výrok kritizoval a označil ho za nepřijatelný. Nicméně Merz v červenci, kdy EU vzpomínaný balíček sankcí přijala, prohlásil, že je Ficovi vděčný, že nakonec se schválením sankčního balíku souhlasil. „Telefonoval jsem v posledních dnech se slovenským premiérem Robertem Ficem téměř denně,“ řekl tehdy.
Slovensko blokování balíčku sankcí zdůvodňovalo obavami ze záměru Evropské komise postupně ukončit dovoz ruského plynu do Evropské unie a žádalo záruky, že ho tento krok nepoškodí. Brusel pak garance Bratislavě poskytl.
