Možná ty dvě fotografie znáte. Obě zachycují stejné místo, newyorskou Pátou avenue, a data, kdy byly pořízeny, dělí jen 13 let. Přesto zachycují zcela jiný svět. Na té první z roku 1900 vidíte jen jeden automobil skrytý mezi desítkami koňských spřežení. Na té druhé z roku 1913 je jediný kůň mezi desítkami aut.
Pohled na Pátou avenue z roku 1913. | Foto: Library of Congress
Obrovská technologická změna dokázala během několika málo let proměnit tvář naší civilizace. Před nástupem automobilů byli koně nedílnou součástí lidské společnosti. Tvořili páteř dopravy, byli klíčovým pomocníkem v zemědělství, hráli zásadní roli ve válečných konfliktech. Dnes už je chováme v podstatě jen pro zábavu.
Před podobnou převratnou technologickou revolucí teď stojí mnohé pracovní profese – nástup umělé inteligence dramaticky a rychle proměňuje pracovní trh. A teprve příští roky ukážou, jestli lidé v konkurenci s umělou inteligencí obstojí lépe, než se to povedlo koním v souboji s automobily.
Jak tvrdí sociolog a futurista Adam Dorr, jenž vede výzkum v americkém think‑tanku RethinkX zaměřeném na předvídání technologických zlomů, máme to prý spočítané. Podle něj během následujících dvaceti let ovládnou humanoidní roboti a umělá inteligence globální ekonomiku a připraví o práci prakticky celou lidskou rasu. Dorr tvrdí, že nebudou jen „pomáhat“, ale že převálcují celý trh práce podobně, jako kdysi auta zlikvidovala koně.
Nedávné zprávy ukazují, že významné technologické firmy jako Microsoft již pociťují důsledky této disrupce – oznamují rozsáhlé propouštění a zároveň se strategicky orientují na modely podnikání založené na AI. Microsoft například uvedl, že přibližně 30 procent jeho kódu je nyní generováno pomocí AI.
Ne všichni to vidí tak dramaticky jako Dorr. Podle výzkumného centra Indeed Hiring Lab, které analyzovalo přes 2800 pracovních dovedností pomocí GPT‑4o, je u 69 procent z nich „nepravděpodobné“ nebo „velmi nepravděpodobné“, že by si je AI plně osvojila. Blíží se tedy spíše proměna mnoha povolání než jejich masové vymizení.
K podobným výsledkům docházejí i prognózy pro český trh práce, podle nichž během následujících deseti let promění umělá inteligence více než 40 procent současných pracovních míst. Podle studie poradenské společnosti Boston Consulting Group to představuje asi 2,3 milionu pracovních pozic, přičemž zhruba u 600 tisíc z nich půjde o zásadní změnu kvalifikačních požadavků, která si vyžádá rozsáhlé zvýšení vzdělání dotčených pracovníků. Mezi nejvíce zasažené budou patřit analytici a vývojáři softwaru, databázoví specialisté, pracovníci informačních služeb a také část úředníků. Z výsledků studie rovněž vyplývá, že do roku 2035 zanikne kvůli AI kolem 355 tisíc pracovních míst. Technologické centrum Akademie věd ČR odhaduje, že do pěti let převezme umělá inteligence až polovinu klíčových dovedností u 11 procent profesí.
Podle studií to ale neznamená, že by výsledkem byla masová nezaměstnanost. Nové technologie spolu s ekonomickým růstem mohou úbytek pracovních příležitostí kompenzovat vznikem jiných. Je nicméně jisté, že na pracovním trhu dojde k zásadním strukturálním změnám, které budou mít dalekosáhlé a nerovnoměrné dopady.
Některé regiony a určitá odvětví – typicky může jít o technologické firmy – budou z nástupu AI profitovat více. Na druhou stranu by nástup AI mohl nerovnosti i snižovat. Studie naznačují, že méně zkušení pracovníci dokázali s pomocí AI výrazně zvýšit svou produktivitu takřka až na úroveň srovnatelnou s experty v oboru.
Technologičtí optimisté často zdůrazňují, že v důsledku nástupu AI sice zanikne řada pracovních míst, ale velké množství jich i vznikne, přičemž se odkazují na technologické revoluce v historii, jež prošly stejným vývojem. Příliš se už ale nemluví o tom, že technologické disrupce v minulosti sice vytvářely nová pracovní místa jako náhradu za ta zaniklá, ale přechody trvaly celá desetiletí. Parní stroje nahrazovala vodní kola 30 až 50 let. Takový ChatGPT ale dosáhl 100 milionů uživatelů za pouhých 60 dní a umělá inteligence už nyní mění celý sektor znalostní ekonomiky v hodnotě desítek bilionů dolarů. To, co našim předkům trvalo vstřebat půl století, budeme muset my zvládnout za jednu dekádu.
Předchozí technologie automatizovaly konkrétní fyzické procesy (knihtisk například nahradil manuální přepisování rukopisů), jenže AI si klade za cíl napodobit samotné lidské uvažování, což může ovlivnit jakoukoli práci, která zahrnuje myšlení, kreativitu nebo rozhodování.
Pořád je ale čas. Můžeme si zvolit, jaký typ technologie z umělé inteligence uděláme a jak ji začleníme do společnosti. Naše výhoda spočívá i v tom, že se dokážeme adaptovat a učit novým věcem. Podobně jako se naši předkové na začátku 20. století naučili řídit a udržovat automobily, bude třeba osvojit si dovednosti spojené se spoluprací s AI – naučit se ji efektivně využívat, chápat její možnosti i omezení a zajistit její etické a odpovědné používání.
Jak říká slavný americký akademik Erik Brynjolfsson zabývající se již řadu let vlivem AI na svět: „Nezpochybňuji naši schopnost to celé zpackat. Ale byla by ostuda, kdybychom považovali za špatnou zprávu to, že můžeme získat více bohatství s menší námahou.“
