Plzeňský kraj není jen vzkvétající krajina, města, památky, průmyslové podniky a čilý turistický byznys. Je to také pohraničí plné lidí, kteří tu nemají kořeny, dostatek pracovních příležitostí, škol v dosahu, region naštvaných a stárnoucích voličů. Mladí prchají do měst. Zůstávají „ultras“ a nostalgie po starých dobrých časech před rokem 1989. Vítejte na Tachovsku.
Tachov, jakýsi den jara roku 1988, zakouřený lokál místního Uranbaru, disko duní na plné pecky, rum (tehdy to ještě nebyl tuzemák) teče proudem. Bar je plný „uraňáků“, mladých mužů, leckdy jen sotva vyučených, kteří z uranových dolů v nedalekém Zadním Chodově nosili domů výplaty, o jakých se všem lidem okolo mohlo jen zdát.
„Chceš támhletu holku? Sáhnu do šrajtofle a je tvoje. Tenhle kraj je ráj, nouzí netrpíme. Pojď taky na uran,“ lákal mě tehdy jeden přiopilý chlapík. Tachovsko bylo „pevná hráz socialismu a míru“, jak tehdy hlásaly transparenty u silnic.
Starostka Plané Martina Němečková: Proč se lidem na Tachovsku stýská po starých časech? | Video: Miroslav Petr
Dnes už Tachovsko ráj moc nepřipomíná, vyplývá z reportáže, která je součástí nového cyklu předvolebních reportáží Aktuálně.cz z jednotlivých krajů Česka.
Celý Plzeňský kraj má přes 611 tisíc obyvatel včetně migrantů, průměrnou mzdu 43,5 tisíce korun, tedy o 3,5 tisíce nižší než za celé Česko. Na okres Tachov připadá přes 57 tisíc obyvatel a průměrná mzda je podle různých zdrojů oproti celému kraji o sedm až deset tisíc nižší.
Města a vesničky se i v téhle části kraje hodně změnily, spousta lidí si vylepšila bydlení ze starých oprýskaných domů, někde vyrostly nové, sem tam penzion, leckde osvícení starostové či místní nadšenci zvelebili památky, opravili kulturák, kino, zkulturnili komunismem zdevastované prostředí.
Rozkvetla tu náměstí, vyrostly supermarkety a gigantické sklady u dálnice D5, ale na rozdíl od zbytku Česka tu stále často stojí ruiny domů, starých mlýnů, trosky bývalých kravínů, kostelů i celých vesnic. Leckde se tu zkrátka čas zastavil v roce 1989. Na některých místech dokonce spíš ještě v době poválečného vysídlení místních Němců.
Devastace zanechala následky i na lidech. Tachovsko dlouhodobě (aktuálně přes čtyři procenta) vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti v Plzeňském kraji a nadprůměrnou v celém Česku. Komunisté a obecně levice tu nadále mají silnou podporu. A s nimi také Okamurova SPD. Okres jako by nadále aspoň zčásti zůstal onou pevnou hrází socialismu a míru.
Když se z občanů stávají „ultras“
„Lidé tu nemají kořeny, byli sem dosídleni, protože Sudety. Je to tady tvrdý kraj, příležitostí k práci nebo vyžití je málo. Je to region dělníků, námezdních sil do obřích skladů u dálnice, prodavačů, skladníků, montérů. Lidé se dnes ale víc než za komunistů musejí starat sami o sebe a mnozí tady to neumí. To jim nejde dávat za vinu,“ zamýšlí se podnikatelka Libuše Pažoutová Sittová, která s manželem provozuje u Kokašic rodinnou farmu Dvůr Krasíkov.
„Jenže do toho přišly sociální sítě, nenávistné komentáře v nich, nyní také umělá inteligence, naprosto fejkové zprávy, demagogie, poplašné e-maily. Jsou tím bombardování den co den. nasávají to do sebe jak houba. A stávají se z nich takoví ultras,“ říká podnikatelka.
Koaliční vláda Petra Fialy tu zkrátka mnoho přátel nemá. Například poblíž Rozvadova v pětisethlavé Hošťce (přesně 480 obyvatel včetně připojené obce Žebráky) dalo skoro 70 procent zdejších volících občanů v posledních poslaneckých volbách hlas některé ze stran, které posléze skončily v opozici – především ANO a SPD, nebo se nedostaly do sněmovny, což platí hlavně pro komunisty.
Hošťka, kterou v roce 1957 navštívil dokonce tehdejší prezident Antonín Zápotocký, leží šest kilometrů od německých hranic, kousek od bývalé „signálky“ pohraničníků. Cesta sem vede z dálnice přes okresku, která se po čase mění v cosi, co připomíná spíš cyklostezku, kde se auto s traktorem sotva minou.
Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 (procenta z platných hlasů)
| ČR | Plzeňský kraj | okres Tachov | obec Hošťka | |
| ANO 2011 | 27,12 | 29,03 | 34,37 | 35,33 |
| Spolu | 27,79 | 26,57 | 17,56 | 11,33 |
| Piráti a Starostové | 15,62 | 13,88 | 12,47 | 10,66 |
| SPD | 9,56 | 9,96 | 12,58 | 17,33 |
| KSČM | 3,6 | 4,14 | 6,37 | 9,33 |
Kamenný kříž u cesty už je značně ošuntělý, evidentně pamatuje časy, kdy tu projížděli místní němečtí sedláci s koňskými povozy a louka kolem se sekala jen kosou. Do obce projíždím „tunelem“ vzrostlých stromů podél silničky.
Obecní úřad, dům se společenským sálem, kadeřnictvím, posilovnou, keramickou dílnou a tělocvičnou, kostel, na 700 hektarů obecního lesa, upravený hřbitov, prodejna COOP, mateřská školka, skoro dvacetičlenný tým dobrovolných hasičů. Chybí ale hospoda, která příchodem EET zanikla, a skončila tu základka. Nejsou děti. Od nového školního roku se do zdejší malotřídky hlásily už jen čtyři.
Tady nic není. Ale ne, je to v pohodě
„Tady nic není,“ mávne rukou jeden z místních. „Ale ne, je to tu v pohodě,“ oponuje další. Debatujeme v místní prodejně COOPu, kde, jak už to na vsi bývá, zastavují na svačinu pracanti v dodávkách, místní s taškou na denní nákup. Taková trochu drbárna. A trochu náhrada za hospodu, která tu už nefunguje. Aspoň ne ta oficiální.
„Hasiči tu ale fungují dobře a taky úřad se snaží. Od revoluce spousta baráků přibyla. Mladí se tu ale moc nedrží, spíš sem tam cikán nebo nějaký Ukrajinec. Ale není to tak hrozný. Jsou horší obce,“ přidává se další z diskutujících.
„Ukrajince nemám moc rád, byla tu jeden čas taková verbež. A koho budu volit? Fiala nebo ti druzí, je to jedna svoloč, takže já nevolím. Ale kdyby, tak ty dnešní panáky tam nahoře určitě ne. Tahají sem Ukrajince a koukněte na ty ceny, od rohlíku po benzin,“ svěřuje se postarší muž.
Z místních, kteří volit před čtyřmi lety přišli, dalo přes 35 procent hlas ANO, přes 17 procent Okamurově SPD, přes devět procent komunistům. To vše je výrazně víc než v celorepublikovém měřítku (viz tabulka). Zatímco koalice Spolu tu získala jen přes 11 procent a ještě méně Piráti se Starosty. „
Starostka Hošťky Lucie Valíčková: Lidé přišli o jistotu, kterou jim dával minulý režim. | Foto: Miroslav Petr
„Složení obyvatel se moc nezměnilo. Jsme potomci lidí, kteří to tady po válce kolem roku padesát dosidlovali,“ komentuje situaci v útulné kanceláři obecního úřadu starostka Lucie Valíčková, bezpartijní, zvolená za SNK za Hošťku a Žebráky.
Proč je na Hošťce nadále taková poměrně vysoká potřeba volit komunisty nebo populisty typu SPD nebo ANO? „Možná je to tím, že lidé v tom minulém režimu měli určitou jistotu, kterou dnes už nemají. Byl tu statek, který zaměstnával 90 procent obyvatel. Měli jistotu, že mají práci, ta byla navíc v místě bydliště, nemuseli nikam dojíždět. Strany jako SPD sice nabízejí část takových jistot, ale už neříkají, jak by to udělaly,“ dodává starostka Valíčková.
Hošťka přitom za těch 35 let zkrásněla, je úhledná. Komunistickou minulost ale stále připomíná třeba rozpadající se ruina obřího kravína na okraji obce, kde se zvědavce a nenechavce snaží odradit cedule „Soukromý pozemek. Vstup zakázán“.
Zásadní změnou v porevoluční době ale bylo vybudování vodovodu a kanalizace. Velká to zásluha předchozí starostky. Zajistila i opravu chodníků a další investice, ve kterých pokračuje současná vládkyně Hošťky.
Řekli vám, kdy vstávat, kdy jít do práce…
Dvacet kilometrů do vnitrozemí leží pětitisícová Planá, město opravených památek, galerií, silnic, domů, před lety zkrachovalé nemocnice, město, kde od revoluce vládli starostové za ODS. Ale co se týče voleb do Poslanecké sněmovny, před čtyřmi lety získali komunisté devět procent hlasů, SPD skoro 11 procent, hnutí ANO 36 procent… koalice Spolu jen 16 procent.
Důvody nostalgie po starých časech a silné preference opozičních uskupení vidí starostka Plané Martina Němečková, zvolená nyní jako nezávislý kandidát za sdružení PRO Planou a STAN, podobně jako kolegyně z Hošťky.
Lidé přišli o jistoty, které dával předchozí režim. A v tom novém nenacházejí velké pochopení. „Někdo, kdo to chce mít jednoduché a nechce se příliš starat sám o sebe, tomu předchozí pořádky musely v něčem vyhovovat. Bylo to jednoduché. Ráno vám někdo řekl, v kolik máte vstávat, jít do práce, a dostal jste nějakou výplatu…. A podle mě existují lidé, kterým to vyhovuje. Ti, kteří jsou aktivní a chtějí sami něco tvořit, těm to asi nevyhovovalo,“ zamýšlí se Němečková.
Připomíná také, že Tachovsko má další specifika. Třeba silný vliv armády. Za komunistů tu byla v každém městě posádka a velká část obyvatel byla vojáky z povolání. Nebo dělníky v uranových dolech. Region dnes stárne, mladí odcházejí do větších měst. A skoro všichni jsou zde dosídlenci po vyhnaných Němcích, chybí tu generační kořeny a vztah k půdě, k majetku.
K lidem, kteří jsou aktivní, chtějí sami něco tvořit a staré pořádky jim jsou jaksi cizí, patří třeba i zmíněná podnikatelka Libuše Pažoutová Sittová s manželem. Jejich Dvůr Krasíkov v sousedství stejnojmenného hradu a poblíž obce Kokašice čítá přes čtyřicet krav, ovce, kozy, ubytování, prodejnu lokálních produktů, truhlárnu, zámečnickou dílnu, sýrárnu, mini zoo. Teď v srpnu otevřeli bistro s farmářskou prodejnou, vybudované u staré tramvaje u silnice mezi Plzní a Karlovými Vary.
Hodně dělníků, málo živnostníků
V Kokašicích ale mezi voliči také žádné velké nadšení pro vládní koalici nepanuje. Hnutí ANO tu sice před čtyřmi lety získalo přes 25 procent (za celou republiku to bylo o dva procentní body víc), ale oproti celostátnímu průměru tu Okamurova SPD dosáhla dvojnásobku (21 procent), na dvojnásobku (osm procent) tu byli i komunisté. A koalice Spolu? Ani ne 16 procent. V Kokašicích zkrátka Okamura o dost předstihl Fialu.
„Já to tu nazývám odvrácená strana Měsíce. Anebo také, co se týče počasí, Náhorní Karabach. Zimy jsou tu krušné. A to vše se promítá do duše těch lidí. Většina obyvatel pracuje ve fabrikách, co jsou podél dálnice, dělá spíš takové námezdní práce. Na druhé straně je tu málo podnikatelů a živnostníků. Tady těžko hledat pravicového voliče,“ vysvětluje podnikatelka.
Na okraji Tachova stojí unikátní a ve střední Evropě druhá největší jízdárna, postavená ve druhé polovině 19. století hrabětem Windischgrätzem. Památkový skvost. | Foto: Miroslav Petr
Koho však není na Tachovsku už třeba hledat, jsou nadšenci, kteří obnovu regionu, přírody, památek a kultury nevzdali. V Tachově jim kastelán unikátní Windischgrätzovy jízdárny (druhé největší ve střední Evropě), kterou město po mnoha desetiletích devastace a nakonec mnoha letech nákladné rekonstrukce loni zpřístupnilo ve Světcích na okraji okresního města, říká „Praví Tachováci“.
„Pravda, je to tady zvláštní a svérázný kraj. A že nostalgie po starých časech je stále velká, je asi pravda. Ale je tu už spousta lidí, kteří to tu zvelebují. Srdcaři. Pořádají spoustu akcí, přednášky, výstavy, koncerty, historické slavnosti, zajímají se o historii, řada firem a podnikatelů pomáhá,“ říká kastelán jízdárny, tachovský patriot a zapálený vypravěč v jedné osobě Pavel Voltr z městského kulturního střediska.
