Zpravodaj ČT Borek k vojenské službě ultraortodoxních židů (zdroj: ČT24)
Izraelský nejvyšší soud jednomyslně rozhodl, že vláda musí povolat ultraortodoxní židovské studenty do armády. Informoval o tom izraelský server Times of Israel. Verdikt může znamenat potíže pro vládní koalici Benjamina Netanjahua, protože má krajně pravicové koaliční partnery. Ultraortodoxní židé (charedim) měli v zemi výjimku z branné služby od založení Izraele v roce 1948.
„Soud stanovil, že ultraortodoxní by měli být vládou odvedeni do armády ihned v množství, nebo alespoň s intenzitou, se kterou jsou odváděni sekulární a ortodoxní. Je to přelomová věc, která má potenciál změnit základní nastavení izraelské společnosti,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Z verdiktu plyne, že izraelská vláda má určitou volnost v tom, kolik ultraortodoxních mužů musí okamžitě povolat, píše server Times of Israel. Celkem se jedná o 67 tisíc mladých lidí. Ješivy – tedy školy pro studium Talmudu a židovského náboženského práva – by podle rozsudku neměly dostávat vládní finanční prostředky, pokud jejich studenti nenarukují.
Rozhodnutí soudu bude mít podle deníku The Times of Israel zásadní politický a společenský dopad. Ultraortodoxní politické strany, díky nimž se podle agentury AFP premiér Netanjahu drží u moci, odvod mužů z ultraortodoxní komunity dlouhodobě kategoricky odmítají.
Protest ultraortodoxních židů v Izraeli proti odvodům do armády
Izraelský parlament schválil tento měsíc v prvním čtení postupné, ale omezené navyšování počtu ultraortodoxních židů, kteří mají být povoláváni do vojenské služby.
V době vzniku židovského státu tvořila komunita charedim asi pět procent celkové populace Izraele, nyní jich je zhruba 13 procent.
Podle Borka mají oproti izraelské sekulární většině odlišný životní styl. „Mají velice rigidní představu o náboženství. Centrem jejich života není sekulární svět, ale svět náboženství. Autoritou pro ně nejsou až tak politici, ale rabíni. Jejich integrace do pracovního trhu je menší a jejich integrace do armády je velice malá,“ podotkl zpravodaj. Zhruba tisíc ultraortodoxních studentů podle něj narukuje ročně dobrovolně, většina se jich ale odvodu vyhýbá.
Válka umocnila „kulturní válku“
Izraelská justice označila v roce 2017 výjimku pro ultraortodoxní židy za ilegální. Hlasy, které volají po úplném zrušení výjimky, se intenzivněji ozývají od počátku izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy. Izrael ofenzivu zahájil v reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října, který připravil o život 1200 lidí a při kterém bylo dalších 250 lidí odvlečeno jako rukojmí.
„Válka otřásla představou, že Izrael může mít malou a chytrou armádu, protože vzhledem k těm hrozbám bude potřebovat možná chytrou, ale velkou armádu. Desítky let se budující pocit nevole mezi sekulárními a ortodoxními Izraelci vůči ultraortodoxním se ještě zvýšil,“ podotkl Borek, který hovoří o „doutnající kulturní válce“.
Izraelská armáda v Pásmu Gazy zabila už více než 37 600 Palestinců, dalších nejméně 86 tisíc utrpělo zranění, uvádí úřady ovládané Hamásem. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Netanjahu opakovaně tvrdí, že izraelští vojáci útočí pouze na teroristy.
