Česko vydalo na dávky a další pomoc uprchlíkům z Ukrajiny od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce loňska 62,5 miliardy korun, na odvodech a části daní od nich vybralo 55,5 miliardy, vyplývá z dat ministerstva práce. Příjmy postupně rostou, poprvé převýšily výdaje ve třetím čtvrtletí roku 2023. Loni pak vybraná suma přesáhla poskytnutou podporu o osm miliard korun. Dosáhla 23,5 miliardy korun. Výdaje činily 15,5 miliardy.

„Nejen odvody a daně, ale i spotřeba uprchlíků přináší miliardy do našeho státního rozpočtu. Vzkaz některým obchodníkům se strachem je tedy jasný: Ukrajinci k nám nepřišli čerpat dávky, ale kvůli přežití. Drtivá většina se o sebe postará sama a integruje se,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Výdaje zahrnují podle ministerstva sumu na humanitární dávku, školství, zdravotnictví i zahraniční pomoc. Podle resortu postupně klesají. Do příjmů se započítávají odvody, daň z přidané hodnoty i spotřební daň a další příjmy.

Z údajů resortu práce vyplývá, že Česko vydalo na pomoc příchozím do konce minulého roku 62,5 miliardy korun. Uprchlíci státu vrátili na odvodech a části daní 55,5 miliardy korun. Loni odvedli 23,5 miliardy korun a získali na podpoře 15,5 miliardy korun. V předminulém roce do pomoci putovalo 21,6 miliardy korun a vybraná suma byla o 0,6 miliardy korun nižší. V prvním roce války stát poslal lidem s dočasnou ochranou podle dřívějších dat 25 miliard korun, příjem od uprchlíků byl zhruba poloviční.

„Hlavně díky velkému zapojení uprchlíků na tuzemský trh práce je celková bilance příjmů a výdajů jednoznačná – osoby s dočasnou ochranou do našeho systému dlouhodobě přináší více, než z něj dostávají,“ řekl Jurečka.

Počet pracujících uprchlíků roste

Počet uprchlíků, kteří pracují, postupně roste. Výkyv s mírným poklesem se opakuje v určitých obdobích, a to třeba na přelomu roku. V únoru 2023 mělo práci bezmála 99 tisíc lidí. Loni v lednu jich bylo 114 900 a letos v lednu přes 150 300. Zatím nejvíc lidí s dočasnou ochranou pracovalo loni v listopadu, a to 154 500.

Úřad práce už dřív sdělil, že uprchlíci jsou většinou v pomocných či dělnických profesích. Zaměstnavatelé měli zájem hlavně o síly s nižší kvalifikací. Lidé s dočasnou ochranou obsadili místa, která se dlouho nedařilo zaplnit. Experti a organizace na pomoc příchozím dlouhodobě poukazují na to, že Česko zatím stále nedokáže využít dovedností a znalostí uprchlíků. Jako hlavní problém vidí odborníci nedostatečnou jazykovou přípravu a složité uznávání dosaženého vzdělání.

Uprchlíků, kteří pobírají humanitární dávku, ubývá. Minulý rok v prosinci podporu získalo 92 500 dětí a dospělých. Loni v únoru jich bylo 98 700 a předloni 164 400. Nejvíc příjemců evidovalo ministerstvo krátce po začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině v dubnu 2022. Tehdy peníze od státu na začátek života v Česku dostalo 234 500 příchozích.

Sedm z deseti příjemců humanitární dávky patří mezi zranitelné osoby. Z těch víc než polovinu tvoří děti a mladí do osmnácti let, téměř pětinu muži a ženy nad 65 let a další skoro pětinu pak pečující o malé děti. Zbytek představují lidé s handicapem, jejich opatrovníci, studenti či těhotné ženy.

Výdaje na humanitární dávku činily loni 7,93 miliardy korun. O rok dřív byly zhruba o miliardu nižší. Důvodem je změna podoby příspěvku, který začal zahrnovat i částku na ubytování. Loni v prosinci úřady práce poslaly peníze na bydlení a živobytí 46 200 uprchlických domácností, o rok dřív 53 200. V prvním roce výdaje činily 8,7 miliardy korun.

Podíl.