Ukrajinu zasáhl o víkendu šokující zločin – ve Lvově byl za bílého dne zastřelen bývalý předseda parlamentu a výrazná postava proevropských hnutí Andrij Parubij. Úřady oznámily, že podezřelý střelec byl zadržen a podle vyšetřovatelů má mít vazby na Rusko.




1:00

Bývalý předseda ukrajinského parlamentu Parubij zastřelen ve Lvově | Video: Reuters

Pachatel podle policejních zdrojů postupoval promyšleně. Do blízkosti Parubije se dostal převlečený za kurýra doručovací služby Glovo. V sobotu krátce po poledni se k politikovi přiblížil zezadu na ulici Jefremova a osmkrát po něm vystřelil. Čtyřiapadesátiletý Parubij na místě zemřel. Útočník uprchl, ale ještě v noci byl dopaden v Chmelnycké oblasti.

Zatčení proběhlo dramaticky za účasti několika desítek policistů a příslušníků bezpečnostních složek. Fotografie, které zveřejnil šéf národní policie Ivan Vyhivskyj, ukazují polonahého muže, zatýkaného v bytě ozbrojenými policisty v uniformách. Ministr vnitra Ihor Klymenko označil celý čin za „pečlivě připravený“ a zdůraznil, že pachatel znal harmonogram oběti a plánoval trasu útěku.

Podezřelý a jeho motivy

Zadržený muž v úterý novinářům řekl, že čin spáchal a že šlo o pomstu vůči ukrajinským úřadům. Informovala o tom ukrajinská média. Vyšetřovatelé přitom v pondělí uvedli, že mají podezření, že do vraždy oblíbeného politika bylo zapojené Rusko.

„Ano, přiznávám, že jsem ho (Parubije) zabil. A chtěl bych požádat, abych byl vyměněn (do Ruska) za ukrajinské válečné zajatce, abych mohl jít pátrat a najít tělo svého syna,“ řekl novinářům muž, kterého zahraniční média označují jako Mychajla Stelnikova. Seděl v proskleném boxu a odpovídal na otázky.

Podle ukrajinských médií je zadrženým 52letý muž ze Lvova. Ten se podle zdrojů z prostředí vyšetřování k vraždě přiznal a tvrdí, že byl před činem v kontaktu s ruskými představiteli. Sám prý uváděl, že se snažil vypátrat svého syna – vojáka, který zmizel během bojů u Bachmutu. Právě tehdy se měl dostat do kontaktu s lidmi napojenými na Moskvu. Ti mu údajně tvrdili, že jeho syn byl zabit, a zároveň se jej snažili přesvědčit, že Ukrajina nese vinu za válku.

Jenže Stelnikov v úterý před novináři popřel informace jedné ukrajinské televize, podle které ho ruské zpravodajské služby vydíraly a používaly přitom informace o tom, kde se nachází tělo jeho syna. Na otázku, proč zabil Parubije, odpověděl, že tento politik „byl blízko“.

Politické pozadí

Parubij nebyl náhodnou obětí. Historik a dlouholetý zastánce ukrajinské nezávislosti sehrál klíčovou roli už během oranžové revoluce v roce 2004 a ještě výrazněji v protestech na Majdanu v letech 2013-2014, kde působil jako „velitel“ sil sebeobrany. Tyto demonstrace vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a fakticky předznamenaly ozbrojený konflikt s Moskvou.

V letech 2016 až 2019 stál v čele Nejvyšší rady a v poslední době působil jako poslanec za stranu bývalého prezidenta Petra Porošenka. Ruská státní média připomněla, že Parubij byl od roku 2023 na seznamu hledaných osob ruských úřadů.

Porošenko reagoval na vraždu ostrým prohlášením: „Ať už to provedl kdokoli, skutečným viníkem je Putin.“ Podobně prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil o „hrozivé vraždě“ a jasné bezpečnostní hrozbě.

Ruská stopa

Ukrajinské vedení od prvních hodin po činu otevřeně hovoří o zapojení Moskvy. „Víme, že tento zločin nebyl náhodný. Je v něm ruská stopa,“ uvedl šéf národní policie Ivan Vyhivskyj. Zatím však nezveřejnil žádné konkrétní důkazy.

Fakt, že se podezřelý sám zmínil o kontaktech s ruskými představiteli, vyšetřování posunuje do citlivé roviny. Pokud se spojení potvrdí, šlo by o další z řady atentátů, které jsou na Ukrajině připisovány ruským službám – například nedávná vražda plukovníka ukrajinské tajné služby Ivana Voronyče.

Vyšetřování má nyní objasnit, zda podezřelý jednal na základě přímých instrukcí z Ruska, nebo zda se nechal ovlivnit v osobně těžké situaci, kdy hledal svého syna. Obě varianty by však ukazovaly na znepokojivou skutečnost: ruská propaganda a operace mají schopnost manipulovat jednotlivce k činům s dalekosáhlými politickými důsledky.

Podíl.
Exit mobile version