Američtí vyjednávači budou chtít v úterý od ukrajinské delegace na schůzce v Saúdské Arábii slyšet, jaké ústupky udělá před uzavřením příměří s Ruskem. Potvrdil to poradce amerického prezidenta Steve Witkoff a také zdroje z Trumpova okolí, které cituje deník New York Times.
Ukrajinci a Američané se setkají v Džiddě. Podle představitele Trumpovy administrativy americká delegace očekává, že se Kyjev vzdá území, které nyní na Ukrajině okupují Rusové, a navíc odloží ambici vstoupit do NATO.
„Chceme se dozvědět, jak si Ukrajinci představují realistický mír, ne spravedlivý mír. Zda budou nadále mluvit o hranicích z roku 2014 nebo 2022,“ řekl New York Times Američan, obeznámený s vyjednáváním. Hranicemi z roku 2014 myslí Ukrajinu z doby před ruskou anexí Krymu a záborem části Donbasu. V roce 2022 začala velká ruská invaze, během níž Rusové obsadili další území.
Ukrajinská delegace chce jednat o obnovení amerických dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací. K tomu se ale ze strany USA nikdo oficiálně nevyjádřil. „Myslím, že Ukrajinci budou chtít mírovou dohodu, protože nemají jinou možnost. A Rusko také, protože v jistém smyslu – smyslu, o kterém vím jen já – také nemají jinou možnost,“ řekl o víkendu Donald Trump novinářům v oválné pracovně. „Myslím, že tento týden dosáhneme velkého pokroku,“ dodal později na palubě prezidentského letounu Air Force One.
Trump do Saúdské Arábie neletí, vedle Witkoffa vedou delegaci prezidentův poradce pro otázky národní bezpečnosti Mike Waltz a ministr zahraničí Marco Rubio. „Cílem schůzky je položit základ pro příměří a následnou mírovou dohodu,“ uvedl Witkoff.
Zatím ale Američané neřekli, jaké ústupky očekávají od druhé strany, tedy od Ruska. Ruský vůdce Vladimir Putin i ministr zahraničí Sergej Lavrov v minulém týdnu uvedli, že Moskva se nehodlá vzdát svých původních cílů a nepřistoupí na žádné kompromisy. V minulosti Rusové jako podmínku ukončení agrese zmiňovali například snížení početního stavu ukrajinské armády a zákaz vlastnit rakety s delším doletem pro Ukrajinu. „Jsme teprve na začátku cesty, ale u Vladimira Putina i Donalda Trumpa je politická vůle dohodnout se,“ řekl v pondělí Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Dalším sporným bodem je zatím složení mezinárodní vojenské mise, která by dohlížela v nárazníkové zóně na Ukrajině na klid zbraní. Zatím nabídli své vojáky jen Velká Británie, Francie a Turecko. Kreml ale považuje přítomnost vojáků ze zemí NATO za nepřijatelnou a odmítlo také účast Austrálie, jejíž premiér Anthony Albanese o možnosti vyslání australských jednotek hovořil. Jako příklad země, z níž by vojáky na Ukrajině akceptoval, uvedl Kreml Čínu.
V důsledku ukončení amerického sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou se ruským a severokorejským vojákům podařilo v uplynulých dnech postoupit v Kurské oblasti, ale na Donbase na východní Ukrajině se Rusům nedaří. Ofenziva proti městu Pokrovsk se nepohnula od prosince a v dalším městě Toreck se Ukrajincům podařilo zmocnit se protiútokem ztracených částí města. „Ruská ofenziva na Donbase se zastavila v důsledku velkých ztrát techniky, špatného počasí a větší efektivity ukrajinských protiúderů,“ říká analytik Michael Kofman z institutu Carnegie Endowment for International Peace ve Washingtonu.
Video: Rozhovor se zpravodajkou České televize na Ukrajině Ilonou Zasydkovičovou
Spotlight Generace – Ilona Zasidkovyčová | Video: Michaela Lišková
