Studio 6: Ukrajinská armáda hlásí postup v ruské Kurské oblasti (zdroj: ČT24)
Ukrajinské jednotky v ruské Kurské oblasti dál postupují a plně ovládly okresní město Sudža, sdělil velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který zveřejnil video z porady s generálem. Západoruská Bělgorodská oblast, která s Kurskou oblastí sousedí, vyhlásila nouzovou situaci na regionální úrovni, oznámil tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov.
Syrskyj uvedl, že ukrajinské jednotky v Kurské oblasti od začátku středy dál postoupily o kilometr až dva v různých směrech a zajaly také stovku ruských vojáků. Ukrajinský generální štáb ohlásil, že v noci na středu ukrajinské jednotky v Kurské oblasti sestřelily protiletadlovou raketou ruský bombardér Su-34.
Zelenskyj současně naléhal na posílení jednotek, které brání města Pokrovsk a Toreck v Doněcké oblasti na východě země. Na ně je zaměřen hlavní nápor útoků ruských vojsk, které postupují na východě Ukrajiny.
Ukrajinský útok v Kurské oblasti, zahájený 6. srpna, přiměl ruské velení, aby sem přesunulo část sil z jiných úseků ukrajinského bojiště, uvedl list The Wall Street Journal s odvoláním na americké představitele. Moskva do Kurské oblasti podle šéfa litevské diplomacie přesouvá také své jednotky ze své nejzápadnější enklávy na pobřeží Baltu, Kaliningradské oblasti.
Zajatí ruští vojáci i prováleční blogeři obviňují ze ztráty území v Kurské oblasti generála Alexandra Lapina, který je v současnosti velitelem severního uskupení ruských invazních sil, napsal server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. Připomněl, že Ukrajinci podle generála Syrského dobyli tisíc kilometrů čtverečních ruského území, a to bez většího odporu ruských sil.
Ale Lapin podle serveru proslul i debaklem ruské obrany při úspěšné ukrajinské protiofenzívě v roce 2022 v Charkovské oblasti, kde Ukrajinci pronikli ruskými liniemi do hloubky desítek kilometrů a osvobodili okolo 3000 kilometrů čtverečních svého území. Lapina pak Moskva zbavila velení uskupení Střed a také vyhlásila částečnou mobilizaci k zacelení svých ztrát na Ukrajině.
Bělgorodská oblast vyhlásila nouzovou situaci
Západoruská Bělgorodská oblast vyhlásila nouzovou situaci na regionální úrovni, oznámil ve středu ráno podle agentury TASS tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Podobné opatření minulý týden vyhlásila i Kurská oblast.
„Situace v naší Bělgorodské oblasti je nadále mimořádně obtížná a napjatá kvůli ostřelování ukrajinskými ozbrojenými silami,“ nechal se slyšet Gladkov. Opatření podle něj pomůže ochránit obyvatelstvo i oběti ukrajinských útoků.
Kurská oblast zavedla nouzový stav na regionální úrovni 7. srpna, o dva dny později pak Moskva pro region vyhlásila nouzovou situaci federálního charakteru. To umožní čerpat prostředky z federálních zdrojů. O stejný status nyní požádal ruskou vládu i Gladkov.
Nad Kurskou oblastí protivzdušná obrana sestřelila podle Moskvy 37 dronů a balistické rakety, dalších 37 bezpilotních letounů bylo sestřeleno nad Voroněžskou oblastí. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit. Územní zisky, kterých Kyjev dosáhl, označil americký prezident Joe Biden za „skutečné dilema“ pro ruského vládce Vladimira Putina.
Útoky na ruská letiště
Nejméně tři požáry vypukly nedaleko ruského vojenského letiště v Nižegorodské oblasti. Dokazují to satelitní snímky americké NASA. Podle očitých svědků se toto letiště stalo cílem útoku dronů. Na letišti jsou rozmístěny letouny MiG-31K, sloužící jako nosiče raket Kinžal používaných k útokům na Ukrajinu.
Terčem náletu se podle zpráv ze sociálních sítí, o kterých informoval ruský portál Meduza působící v lotyšském exilu, stalo i město Borisoglebsk, ležící asi dvě stě kilometrů od Voroněže, kde se nachází stejnojmenné vojenské letiště. Podle těchto informací tam vypukl požár. Drony také napadly letiště Baltimor na okraji Voroněže, ale úřady tyto zprávy nekomentovaly.
Podle Meduzy se na sociální sítích také objevily informace o požáru po pádu dronu v Chocholském okresu u Voroněže; v tomto okrese jsou tři letiště.
Ruské ztráty
Ruské úřady v pondělí uznaly ztrátu 28 obcí v pohraničí Kurské oblasti a doplnily, že Ukrajinci mají pod kontrolou zónu o šířce čtyřicet kilometrů a hloubce dvanáct kilometrů. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit. Podle propočtů agentury AFP, která se opírá o ruské zdroje zprostředkované americkým Institutem pro studium války (ISW), ovládli Ukrajinci na osm set kilometrů čtverečních ruského území.
Pro srovnání – Rusko podle analýzy AFP od začátku letošního roku na Ukrajině postoupilo o 1360 kilometrů čtverečních.
Zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek upozornil, že se zároveň objevily záběry, které mají potvrzovat, že jsou ukrajinští vojáci ve vesnicích vzdálených až třicet kilometrů od hranic. Míní, že to, že se průnik na ruské území daří, působí pozitivně na psychiku všech Ukrajinců.
„My jsme na druhou stranu mluvili s lidmi z vesnic v pohraničí Sumské oblasti. Ti často říkají, že je pro ně důležité například to, jak zabezpečit svoje bydlení či životy, protože pravidelně čelí ruskému ostřelování,“ podotkl Řápek s tím, že poplachy i dopadající střely jsou tam na denním pořádku.
Zpravodaj ČT Jan Řápek o situaci na Ukrajině (14. srpna 2024) (zdroj: ČT24)
ISW zároveň ve své aktuální analýze o vývoji rusko-ukrajinské války připomíná slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který zmínil nejen to, že se vojákům v Kurské oblasti daří dále postupovat, ale hovořil i o tom, že dál roste „výměnný fond“ – tím podle analytiků s největší pravděpodobností Zelenskyj míní ruské válečné zajatce, které se daří během vpádu zajmout.
