Ukrajinci na shromáždění v centru Prahy sdíleli své osudy

Mikuláš Minář ze spolku Milion chvilek pro demokracii v závěru akce vyzdvihl postoj prezidenta i současnou vládu Andreje Babiše (ANO) za to, že neukončila muniční iniciativu. Mikuláš Kroupa z Paměti národa ocenil schopnost Ukrajinců bránit se. Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců připomněl, že mnoho Ukrajinců pracuje v ČR v sociálních službách a na stavbách, žije zde své životy a přispívá k růstu Česka. Podle Báry Stárek z organizace Díky, že můžem sehrávají nezávislá média důležitou roli při podpoře Ukrajiny.

Poslední, kdo na pódium vystoupil, byl Šimon Pánek z organizace Člověk v tísni, který stejně jako Minář ocenil pokračování muniční iniciativy. Vyzval nicméně vládu, aby odstoupila od plánu vymazat rozpočet na pomoc v zahraničí. „Myslím, že by se to mělo změnit,“ uvedl. Pomoc v zahraničí je podle něj pro stát ekonomicky výhodná a současně jde od státu o drobnou částku.

Ukrajinci, kteří na Staroměstském náměstí sdíleli své osudy, žádali o českou podporu při vyjednáváních o podmínkách míru. Na pódiu promluvili také rodiče Čechů, kteří jako dobrovolníci padli na Ukrajině, Karla Kučery a Martina Krejčího.

Ivana Krejčová řekla, že její syn byl před poslední cestou na frontu zcela vyčerpán po fyzické i psychické stránce, pomoci Ukrajincům se bránit však považoval za svou povinnost. „Martin v sobe měl světlo lidskosti, které hořelo jasným plamenem,“ uvedla. Takové světlo v sobě podle ní mají všichni a je jenom na každém jednotlivci, jak se rozhodne v životě konat. „Myslím si, že nebe a peklo si neseme my lidé v sobě a je jen na nás, kterým směrem svoje činy nasměrujeme,“ řekla.

„Potřebujeme, abyste pomohli diplomatickému tlaku, chceme návrat válečných zajatců a pohřešovaných,“ řekla matka ztraceného ukrajinského vojáka. Snem tisíců matek, manželek a sester je slyšet, že jejich muži jsou doma a Ukrajina žije v míru, uvedla.

Dále ke shromáždění promluvila ukrajinská uprchlice Alina Kravčuková, která nyní pracuje v sociálních službách města Litomyšl, a veterán Serhij Žukovskyj, který v bojích přišel o obě ruce. Překlad jeho svědectví lidem přečetl hokejista Dominik Hašek. Poté prostřednictvím překladu čteného herečkou Simonou Lewandowskou vystoupila dívka z okupované Nové Kachovky. Se svědectvím Ukrajinců vystoupily členky občanských organizací, které zastupují ukrajinské vojáky zajaté či pohřešované v boji. Překlady jejich řečí přednesli herci Jitka Čvančarová a Vladimír Polívka.

Ve videozdravici o situaci na Ukrajině, morálce, odvaze, pravdě a nezávislosti Ukrajiny z pohledu Polska promluvila režisérka Agnieszka Hollandová. „Nemůžeme připustit, aby se Mnichov opakoval,“ odkázala na českou historii a zmínila tendence oslabující pozici Ukrajiny v Polsku i problematické kroky Spojených států. Někdejší slovenská velvyslankyně Magda Vášáryová varovala před sílící ruskou propagandou a vyzvala k soucitu s těmi, kdo trpí mrazem a útoky raket. „Soucit je mimořádně důležitá vlastnost a vy, co tu stojíte, tomu rozumíte. Vy jste ten soucit neztratili,“ uvedla. Je podle ní třeba pokračovat v solidaritě, zvlášť v době, kdy se od pomoci Ukrajině odklánějí Spojené státy i některé středoevropské vlády, a držet spolu.

Padlé české občany připomínají na Staroměstském náměstí panely připravené organizací Paměť národa ve spolupráci s iniciativou Vlny solidarity. Popisují příběhy šesti z nich, a to Tomáše Zavázala, Martina Krejčího, Karla Kučery, Michala Janíka, Vladimíra Přibyla a Jiřího Kotrly.

Část účastníků shromáždění se po jeho skončení po 17:00 vydalo pochodem přes Karlův most a Újezd na náměstí Kinských k pomníku ukrajinského básníka Tarase Ševčenka. Průvodu, který pořádala organizace Hlas Ukrajiny, se zúčastnily stovky lidí, kteří po cestě skandovali hesla jako „Ukraine must win!“ (Ukrajina musí zvítězit!), „More weapons for Ukrajine!“ (Více zbraní pro Ukrajinu!) nebo „Česko děkujeme!“ Do cíle pochod dorazil po 18:00, účastníci ještě skandovali, zazpívali ukrajinskou hymnu a postupně se rozešli.

Rusko zahájilo rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na Ukrajinu 24. února 2022. Ruská agrese si na Ukrajině vyžádala podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) zatím ke konci loňského roku životy nejméně 14.999 civilistů včetně stovek dětí.

Pavel děkoval lidem za podporu Ukrajiny na shromáždění v Praze

Prezident Petr Pavel poděkoval dnes na shromáždění k čtvrtému výročí ruské agrese na Ukrajinu Čechům za podporu země v boji s Ruskem. Jaký bude mír, ovlivní budoucnost Evropy na dlouhou dobu, řekl na pražském Staroměstském náměstí. Dění na Ukrajině podle prezidenta nemůže Čechy nechat lhostejnými, protože něco podobného zažili. Vyzval vládu k podpoře Ukrajiny do doby, než bude v zemi mír. Zmínil i svou radost z pokračování muniční iniciativy. 

„Chtěl bych poděkovat všem, kteří se nenechali otrávit,“ uvedl s odkazem na slova o jisté unavenosti z dlouhého konfliktu a připomenul pomoc jednotlivců, organizací, institucí a podnikatelů v době, kdy před několika týdny Ukrajinci kvůli ruským útokům na energetickou soustavu Ukrajiny trpěli mrazy. Slova o únavě podle prezidenta škodí české budoucnosti.

Stále podle něj existuje solidarita, která se odrazila právě ve výši sbírky na pomoc mrznoucí Ukrajině. Do rychlé sbírky na generátory a záložní baterie SOS Kyjev lidé darovali 187 milionů korun, celkem poslalo peníze na 96.000 přispěvatelů.

Obrannou linii drží Ukrajinci podle ukrajinského velvyslance Vasila Zvaryče i díky Čechům. Stejně jako prezident hovořil o solidaritě jednotlivců i muniční iniciativě, díky které Ukrajina dostává dělostřelecké náboje a v níž bude nová česká vláda pokračovat.

Pavel i Zvaryč ve svých příspěvcích konstatovali, že válka se netýká pouze Ukrajiny, protože na výsledku války závisí i bezpečnost dalších evropských zemí. „Rusko rozumí jen síle,“ uvedl velvyslanec s tím, že shromáždění ukazuje sílu podpory, kterou Ukrajina má.

Prezident se ve své řeči vyhranil proti názorům, že Ukrajinci mohou za agresi sami. Připomenul tak vyjádření poslance Motoristů Filipa Turka, který při lednové návštěvě Ukrajiny podle médií prohlásil, že za válku na Ukrajině může zahraniční politika supervelmocí, rozšiřování NATO a etnické důvody. Podle prezidenta to není pravda. Podmínky, které měli Ukrajinci kvůli geopolitické situaci své země v 90. letech, byly horší, než ty v Česku, míní.

Pochod zmizelé vlajky připomenul v centru Prahy oběti agrese na Ukrajině

Pochod zmizelé vlajky připomenul dnes v centru Prahy čtvrté výročí ruské agrese na Ukrajině. Zhruba 50 lidí, kteří se sešli kolem 13:30 před Národním muzeem (NM), neslo ukrajinskou vlajku z Václavského na Staroměstské náměstí. Tam se účastníci pochodu připojili k nižším stovkám sympatizantů Ukrajiny, kteří čekají na začátek shromáždění Společně za Ukrajinu! Měl by na něm vystoupit i prezident Petr Pavel.

Pořadatelé Pochodu zmizelé vlajky upozornili na loňské svěšení ukrajinského symbolu z průčelí muzea. Někdejší disidentka a jedna z mluvčích Charty 77 Věra Roubalová Kostlánována na Václavském náměstí účastníkům pochodu řekla, že ukrajinská vlajka symbolizuje statečnost Ukrajinců a tisíců obětí, které padly kvůli ruské agresi. Připomenula, že premiér Andrej Babiš (ANO) chce zavést 30. březen jako Den české vlajky. „Tím víc tady vítám dobrovolníky, kteří tady každý den v 18:00 stojí s ukrajinskou vlajkou a připomínají důležitost tohoto symbolu a zvou každého, ať se připojí,“ uvedla. Iniciativa hodlá v každodenní štafetě pokračovat.

Vlajka v ukrajinských modro-žlutých barvách na fasádě NM visela jako výraz solidarity se zemí napadenou v únoru 2022 ruskými vojsky. Vedení muzea ji loni v létě nechalo sundat kvůli propagaci výstavy fosilií předků člověka Lucy a Selam. Později plochu zabraly poutače na další expozice.

Desítky lidí se dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí před muzeem loni v říjnu. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a tehdejšího ministra kultury Martina Baxu (ODS).

Lukešovi chtějí organizátoři dnešní akce dál připomínat, že vlajka by na budově měla vlát.

Před budovou Národního muzea lidé v minulosti několikrát demonstrovali naopak proti tomu, aby tam ukrajinská vlajka visela. Proti jejímu umístění se uskutečnilo několik protestů. Například k jejímu stržení vyzýval v březnu 2023 aktivista Jaroslav Popelka na protivládní demonstraci na Václavském náměstí. Skupinka lidí se pak do muzea snažila proniknout. U Obvodního soudu pro Prahu 1 si Popelka vyslechl čtyřměsíční trest vězení s podmínečným odkladem na 1,5 roku. Dostal také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Sám měl za to, že se dopustil nanejvýš přestupku.

Předloni 17. listopadu před Národním muzeem lidé protestovali proti tehdejší vládě Petra Fialy (ODS) a její pomoci Ukrajině a ve Strakově akademii se pokusili předat petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Organizátorem akce byl Ladislav Vrabel.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}