Ukrajinské protikorupční úřady, které nedávno znovu získaly nezávislost, odhalily rozsáhlý úplatkářský systém při nákupu dronů a systémů elektronického boje. Mezi zatčenými je i poslanec prezidentovy strany Sluha lidu Oleksij Kuzněcov, píše server BBC News.

Mezi těmi, které Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a Specializovaná protikorupční prokuratura (SAPO) podezírají ze zapojení do rozsáhlé korupce, patří kromě Kuzněcova i vedoucí státní správy Mukačevského okresu v Zakarpatské oblasti a bývalý vedoucí vojenské správy Luhanské oblasti Serhij Hajdaj a šéf vojenské správy města Rubižné v Luhanské oblasti Andrij Jurčenko, píše Ukrajinska pravda.

Podle jejích zdrojů NABU v druhé polovině loňského roku shromáždila informace z různých otevřených i interních zdrojů, včetně médií, které naznačovaly, že někteří veřejní činitelé se podílejí na systematickém zpronevěřování státních prostředků a rozsáhlém úplatkářství během procesů státních obranných zakázek.

Nekvalitní drony

Tato korupční schémata vedla k výrobě nekvalitního vybavení, včetně bezpilotních letounů, což výrazně podkopávalo obranyschopnost a bezpečnost ukrajinské armády, upozornila Ukrajinska pravda.

Tajné jednotky NABU poté infiltrovaly organizovanou zločineckou skupinu a odhalily trestnou činnost páchanou za účasti Kuzněcova, několika vedoucích představitelů regionálních a místních úřadů, velitelů vojenských jednotek a divize Národní gardy Ukrajiny. Ve spolupráci s dodavateli obranného materiálu systematicky zpronevěřovali finanční prostředky přidělené místními úřady na podporu obranných sil, uvádí ukrajinský server.

Předběžné vyšetřování prokázalo, že na konci roku 2024 a začátkem roku 2025 Kuzněcov s využitím svého úředního postavení a vlivu na některé velitele Národní gardy a ve spolupráci s Hajdajem vytvořil pravidelný systém zpronevěry rozpočtových prostředků a nabízení či přijímání úplatků od místních vládních úředníků, vojenských velitelů a dalších osob v rámci zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, popisuje Ukrajinska pravda.

„Nulová tolerance“

Prezident Volodomyr Zelenskyj na síti X napsal, že podle zjištění úřadů zadržení činitelé sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o třicet procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznila hlava státu, která poděkovala protikorupčním institucím za dobře odvedenou práci.

Zelenského vláda čelila v červenci mohutné vlně kritiky poté, co předložila návrh zákona, který by zbavil NABU a SAP jejich nezávislosti. Prezident argumentoval tím, že agentury je třeba „zbavit ruského vlivu“, a snažil se dát generálnímu prokurátorovi pravomoc rozhodovat o tom, kdo by měl být stíhán v případech úplatkářství na vysokých pozicích.

Kritici změn tento krok vnímali jako snahu o uzurpování moci, což vedlo k největším protivládním demonstracím od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022. Zelenskyj nakonec obrátil a minulý týden předložil v parlamentu nový zákon, kterým se obnovuje dřívější nezávislost agentur. Zákonodárci jej schválili pouhých devět dní po odsouhlasení původního návrhu, podotýká BBC.

Vedoucí ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov poděkoval Zelenskému za to, že „vyslyšel volání veřejnosti“ a „neudělal chybu“. Prezidentův ústupek ocenili i spojenci Kyjeva v Evropské unii, která vyjádřila obavy v souvislosti se spornou legislativou.

Ukrajina se už více než tři roky brání plnohodnotné ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.

Ukrajinským obráncům bezpilotní stroje dodávají jejich západní partneři, napadená země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Podmínka pro sbližování s Unií

Boj proti korupci je klíčový pro úsilí Kyjeva o vstup do EU. Vytvoření úřadů NABU a SAP byl požadavek stanovený Evropskou komisí a Mezinárodním měnovým fondem v roce 2014 s cílem dosáhnout uvolnění vízových pravidel, píše BBC.

V důsledku toho získal Kyjev v roce 2022 status kandidátské země EU, což zemi přineslo další krok k užším vazbám se Západem.

Od svého založení se protikorupční úřady podílely na rozsáhlých vyšetřováních zpronevěry majetku v hodnotě milionů dolarů a úplatků napříč různými ministerstvy a sektory. Společné vyšetřování v roce 2023 vedlo k zatčení předsedy ukrajinského nejvyššího soudu Vsevoloda Kňazeva v souvislosti s úplatkem ve výši tří milionů dolarů.

Podíl.