Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem prosince představil zbraň Peklo, která nese charakteristiky rakety s plochou dráhou letu a bezpilotního letounu s doletem až sedm set kilometrů. „Je velmi důležité, abychom tyto zbraně nejen testovali, ale také používali. Budeme je používat ve velkém měřítku,“ vyjádřil se.

Ukrajinští vojáci často to, co se děje na bojišti, popisují jako válku dronů. Promítá se to i do statistik: přes 96 procent bezpilotních letounů, které nasadila armáda, bylo vyrobeno přímo na Ukrajině.

„V roce 2024 ukrajinské podniky vyrobily a smontovaly více než 1,5 milionu bezpilotních letounů FPV, útočných dronů-bombardérů, sebevražedných dronů a bezpilotních letounů typu Deep Strike s dlouhým doletem,“ uvedl Ihor Fedirko z ukrajinské rady zbrojařů.

Neptun a Bohdana

Větší důraz na výrobu zbraní dlouhého doletu potvrzuje modifikace střely Neptun. Úřady v březnu uvedly, že se konstruktérům podařilo zvýšit její dolet na tisíc kilometrů.

Dalším trumfem v ukrajinském zbrojařství je samohybná houfnice Bohdana. Podle Zelenského na jaře bylo ve výrobě dosaženo tempa čtyřiceti kusů měsíčně.

Zbraň vyráběná v západní ráži 155 milimetrů byla poprvé nasazena do bojů o Hadí ostrov před třemi roky. Oficiálně ji do výzbroje ukrajinská armáda zavedla až po roce, kdy se také objevila verze na čtyřnápravovém podvozku české automobilky Tatra.

Podle ukrajinského prezidenta si země je schopna vyrobit čtyřicet procent zbraní sama. Přesto si na ty nejsofistikovanější musí počkat – dostává je v dodávkách od západních spojenců. Zároveň jsou ukrajinské zbrojovky jedním z hlavních cílů každodenního ruského ostřelování.

Spolupráce s Německem

Na Ukrajině má už dva roky vlastní továrnu také německá zbrojovka Rheinmetall. Jde o opravárenský podnik, který obstarává těžkou techniku poškozenou na frontě.

„Rheinmetall plánuje během příštího roku otevřít na Ukrajině až čtyři továrny. Jedna z nich bude vyrábět dělostřeleckou munici, další systémy protivzdušné obrany a konečně i obrněná vozidla,“ doplnil v Horizontu ČT24 bezpečnostní expert Vlastimil Bříza z Univerzity Karlovy.

Berlín také oznámil, že bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého dosahu. „Určitě to nebudou dny či týdny, spíše to budou vyšší měsíce, respektive rok. Sám prezident Zelenskyj pronesl, že očekává první plody této spolupráce v červnu příštího roku,“ komentoval Bříza, jak rychle by se dala tato spolupráce realizovat. 

„Ne všechny komponenty jsou ze zemí jako Německo či Ukrajina. Pakliže by v těchto zbraních měly být například americké součástky, tak je potřeba souhlas dodavatelů z USA,“ upozornil expert.

Náhražka za Taurusy?

Podle něj je tento krok Berlína jakými „šalamounským řešením“ v souvislosti s tím, že Německo nedodalo Kyjevu střely dlouhého doletu Taurus, o které Ruskem napadená země opakovaně žádá už delší dobu.

Kancléř Friedrich Merz jejich dodání sice před volbami sliboval, teď ale narazil na politickou realitu, říká Bříza. „Má v koalici i sociální demokracii, která je odpůrcem tohoto řešení,“ připomněl.

Dodání Taurusů brání ještě dva další důvody, zdůrazňuje expert. „Německo samo o sobě má nedostatek těchto sofistikovaných raket, funkčních má kolem sto padesáti kusů. To není vysoké číslo. O ty by se měli případně dělit. A není jednoduché je tak rychle dovyrobit a následně doskladnit,“ upozornil.

Třetím důvodem je podle něj obava z eskalace. „Němci prostě nechtějí slyšet, že německé rakety dopadají na velká ruská města,“ uzavřel Bříza. 

Podíl.
Exit mobile version