Polskou politickou scénu znovu rozvířila slova bývalého prezidenta Andrzeje Dudy. V rozhovoru pro týdeník Do Rzeczy uvedl, že Ukrajina se v roce 2022 pokusila přimět Varšavu, aby obvinila Moskvu z raketového útoku na východopolskou vesnici Przewodów. Podle Dudy šlo o cílený tlak ze strany prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož cílem bylo vtáhnout Polsko přímo do války s Ruskem.
Už tehdy šel proti Zelenskému. Takto Duda komentoval dění na místě dopadu rakety v listopadu 2022 | Video: Reuters
Incident, o němž Duda mluví, se odehrál 15. listopadu 2022. Do zemědělského areálu poblíž hranic s Ukrajinou tehdy dopadly trosky rakety a zabily dva místní zemědělce. Bezprostředně po výbuchu panovalo přesvědčení, že šlo o ruský útok, a obavy z eskalace sahající za hranice Ukrajiny narostly. Prezident Zelenskyj tehdy jednoznačně tvrdil, že šlo o ruskou střelu, a žádal tvrdou reakci.
Později se však ukázalo, že situace byla složitější. Jak popsala polská média, například Gazeta Wyborcza, tamní bezpečnostní složky už několik hodin po dopadu rakety měly radarové záznamy, které ukazovaly na ukrajinský protiletadlový systém S-300.
Čekalo se na Bidena
Polské vedení však čekalo na vyjádření Spojených států, než veřejně oznámilo, že raketa nebyla ruského původu. Prezident Duda tehdy zpočátku hovořil pouze o „raketě sovětské výroby“ a vyzýval k opatrnosti.
Zelenskyj nicméně trval na své verzi. Podle Dudy šlo o vědomý krok: „Ukrajina se od začátku konfliktu snažila zapojit do bojů další státy,“ uvedl exprezident. Tvrdí, že Kyjev měl zájem získat přímou podporu spojenců, a proto tlačil na Varšavu, aby okamžitě označila Moskvu za viníka. Polská strana byla tímto postupem zaskočena, ačkoli zůstávala pevně v roli klíčového spojence Kyjeva.
Tento výklad vrhá nové světlo i na další sporné epizody války. Už v březnu 2022 došlo k incidentu, kdy ukrajinský bezpilotní letoun Tupolev Tu-141 přeletěl přes Rumunsko a Maďarsko a nakonec havaroval v chorvatském Záhřebu.
Odpovědnost se tehdy nepodařilo jednoznačně prokázat, ale podle zdrojů z chorvatské obrany šlo o ukrajinský stroj, který ztratil kurz. Podobně nejasné okolnosti provázely i exploze v Podněstří na jaře 2022 nebo pozdější sabotáže plynovodů Nord Stream.
Potvrzeno: nešlo o ruskou střelu
Ruská strana od počátku popírala, že by v době útoku na Przewodów podnikla letecké údery poblíž hranic. Fotografie trosek na místě skutečně ukazovaly na střelu S-300 sovětské konstrukce, jakou má ve výzbroji ruská i ukrajinská armáda.
O rok později polské úřady oficiálně potvrdily, že projektil vypálila ukrajinská protivzdušná obrana, která se snažila zneškodnit ruskou střelu směřující na lvovskou elektrárnu.
Duda dnes incident interpretuje jako příklad ukrajinské strategie, která má do války přitáhnout další země. „Je to logické z jejich pohledu – čelí agresi a chtějí co nejširší podporu. Ale Polsko se nenechalo zatáhnout,“ konstatoval.
Český postoj k incidentu
Jeho slova dnes znovu otevírají otázku, jak rychle a někdy unáhleně reagovali politici v dalších zemích. V České republice se po zprávě o dopadu rakety v Przewodowě okamžitě ozvala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Na sociální síti X napsala, že „ruský útok na Polsko nesmí zůstat bez odezvy“. Dodala, že Česko stojí na straně polského spojence i Ukrajiny, „dnes opět bombardované teroristou Putinem“.
Její reakce vycházela z tehdejších informací, které připisovaly výbuch ruské střele. Jak se ale ukázalo později, šlo o ukrajinskou raketu protivzdušné obrany. Prohlášení české ministryně tak ilustruje, jak rychle se v napjaté atmosféře války šíří i neověřené zprávy a jak snadno mohou vést k politickým prohlášením, která se později ukážou jako chybná.
