Ukrajina a USA po jednání v Berlíně hovoří o pokroku, problémem je území

V Berlíně se setkali se Zelenským zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Na jednání navazuje pracovní večeře, kde se k americké a ukrajinské delegaci přidají i evropští zástupci včetně Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera, předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové či generálního tajemníka NATO Marka Rutteho. Kreml následně očekává od USA informace o jednáních v Německu.

„Máme teď šanci na opravdový mírový proces pro Ukrajinu. Tato rostlinka je ještě malá, ale šance je reálná,“ poznamenal před novináři Merz. V jednání podle něj nyní nastala „velká diplomatická dynamika, možná největší od začátku války“.

Witkoff už po nedělním kole rozhovorů v Berlíně řekl, že se podařilo dosáhnout výrazného pokroku. O velmi produktivních jednáních dnes hovořil i Zelenskyj, který zároveň poznamenal, že debata s Američany nebyla snadná. Řekl, že Ukrajina usiluje o diplomatickou cestu, nelze ale zapomínat, že válku rozpoutalo Rusko.

Zelenskyj prohlásil, že pozice Washingtonu a Kyjeva se liší především v „bolestivé“ otázce územních ústupků Rusku. Zároveň zdůraznil, že USA od Ukrajiny v tomto ohledu nic nepožadují, jen tlumočí nároky, které si činí na ukrajinské území Moskva. Podle zdrojů zahraničních agentur ale američtí vyjednávači tlačí na Ukrajinu, aby se vzdala kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí a stáhla se i z těch jejich částí, které stále brání před ruskou okupací.

„Konečné rozhodnutí o území bude na Ukrajině,“ citoval Reuters bez upřesnění amerického zástupce, který dnes informoval novináře o výrazném posunu. Řekl, že vyřešeno je asi 90 procent sporných otázek, podrobnosti ale neuvedl.

Zmíněný představitel americké vlády řekl, že ruské územní nároky byly dnešním tématem spolu s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. Ty podle něj budou mít podobu článku pět smlouvy o NATO. Tento článek, který považuje útok na jednoho člena za útok proti všem, je ústředním prvkem kolektivní obrany aliance.

„Základem dohody je mít v zásadě opravdu velmi silné záruky, jako článek pět, a rovněž velmi silné odstrašení,“ citovala AFP zmíněného amerického činitele. Ten věří, že Rusko se zárukami bude souhlasit.

Zatímco Rusko zcela odmítá možný vstup Ukrajiny do NATO, k otázce ukrajinského členství v Evropské unii je naopak otevřené, uvedl americký zástupce. Zelenskyj v neděli připustil, že právně závazné bezpečnostní záruky od spojenců by pro Ukrajinu mohly být náhradou za členství v NATO.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes zdůraznil, že pro Rusko jsou klíčové právní záruky toho, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance. K jednáním v Berlíně pak uvedl, že Trump pracuje na urovnání konfliktu.

Jednání s americkou delegací v Berlíně považuje za konstruktivní a produktivní i ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle kterého se podařilo dosáhnout skutečného pokroku.

Zelenského a Merze nyní čeká setkání s vybranými evropskými představiteli. Schůzky v kancléřství se zúčastní Macron, Starmer, polský premiér Donald Tusk a představitelé Dánska, Norska, Švédska, Finska, Itálie a Nizozemska. Přidají se rovněž von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a Rutte. Podle nejmenovaného amerického činitele, kterého citovala agentura Reuters, se večerního jednání zúčastní i Witkoff s Kushnerem a telefonicky by se měl připojit také sám Trump.

Zelenskyj se dnes vedle jednání s Američany v kancléřství setkal také s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem či předsedkyní Spolkového sněmu Julií Klöcknerovou. Podle agentur Reuters a DPA či německých deníků Handelsblatt a Bild chtějí Německo a Ukrajina prohloubit obrannou a zbrojní spolupráci, proto vypracovaly desetibodový plán, který slibuje mimo jiné pravidelné konzultace ministerstev obrany, podporu společných zbrojních podniků či integraci ukrajinského průmyslu do evropského zbrojního trhu.

USA a Evropa chtějí Ukrajině poskytnout robustní záruky, včetně vyslání vojáků

Spojené státy a evropské země hodlají Ukrajině poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Ve společném prohlášení vydaném u příležitosti dnešního večerního jednání v Berlíně to uvedli premiéři a prezidenti deseti evropských zemí včetně Německa, Francie či Británie a zástupci Evropské unie. Jednou ze záruk má být vytvoření mnohonárodnostní jednotky, která by působila přímo na ukrajinském území.

Vzniknout má také mechanismus na monitorování příměří vedený USA. Spojené státy a Evropa slibují Ukrajině také pomoc s vybudováním armády, která má mít v mírových časech 800.000 vojáků, a s poválečnou obnovou země, která se nyní brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Šéfové států a vlád v prohlášení uvítali „podstatné pokroky“ v úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zajištění „spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“.

Prohlášení je vydané ve jménu německého kancléře Friedricha Merze, dánské premiérky Mette Frederiksenové, finského prezidenta Alexandera Stubba, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italské premiérky Giorgie Meloniové, nizozemského premiéra Dicka Schoofa, norského premiéra Jonase Gahra Störeho, polského premiéra Donalda Tuska, švédského premiéra Ulfa Kristerssona, britského premiéra Keira Starmera a představitelů Evropské unie: předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. V závěru textu stojí, že se k prohlášení mohou připojit také další země.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}