Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.
„Tento tribunál zajistí, že ti, kdo nesou největší zodpovědnost za agresi proti Ukrajině, budou pohnáni k zodpovědnosti,“ vyjádřila své přesvědčení šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová pak v prohlášení sdělila, že Ukrajinci si zaslouží spravedlnost a že Evropa udělá vše, co je v jejích silách, aby se jim spravedlnosti také dostalo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak ve videoposelství prohlásil, že pro Evropu je morální povinností, aby Rusko za válku pohnala k odpovědnosti. „Silný tribunál pro zločin agrese může – a musí – přimět každého potenciálního agresora, aby si to rozmyslel,“ řekl.
Zelenskyj v pátek také oznámil, že v sobotu se na Ukrajině uskuteční summit „koalice ochotných“, aniž uvedl, kdo se ho zúčastní. Takzvaná koalice ochotných je skupina zemí, které pod vedením zejména Británie a Francie jednají o další podpoře Kyjeva. Skupina, kterou tvoří zástupci tří desítek států nejen z Evropy a v níž je i Česko, vznikla v reakci na změnu postoje Spojených států k ruské agresi vůči Ukrajině po nástupu prezidenta Donalda Trumpa.
Vedoucí Centra Bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš se nechal slyšet, že od schůzky koalice ochotných nečeká konkrétní posuny. „Nicméně to, že do Kyjeva přijede poměrně velký počet – více než dvacítka s největší pravděpodobností – představitelů států této koalice, je vyjádřením dlouhodobé silné podpory, která by se alespoň teoreticky v něco hmatatelnějšího mohla přetavit,“ podotkl.
Generál ve výslužbě Jiří Šedivý prohlásil, že se bude dále jednat o tom, jak postupovat proti Rusku, jak upevnit vzájemné vztahy a jak zvýšit tlak na Moskvu – například sankcemi, které mají být více cílené. „Bude se diskutovat o tom, jakým způsobem dále připravovat případné použití vojsk koalice ochotných na Ukrajině. Byl určitý návrh, že tato vojska budou garantovat bezpečnost na západním břehu řeky Dněpru. (…) Témat je poměrně hodně a situace na frontě bude jednou z otázek, které se také budou projednávat,“ míní.
Tribunál, který vznikne v rámci Rady Evropy, by podle představ jeho iniciátorů mohl začít působit příští rok. Takzvané Lvovské prohlášení, tedy dokument, který završuje přípravu právních nástrojů potřebných pro vznik tribunálu, podepsali podle Reuters ministři zahraničí nejméně 37 zemí, včetně těch, kteří v pátek ve Lvově nejsou.
Šéfové evropských diplomacií, včetně českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.), se v západoukrajinském městě i se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou sešli v den, kdy si Rusko připomíná vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.
Lipavský: Je to další krok
Lipavský v pátek po jednání českým novinářům řekl, že vznik tribunálu bude dalším krokem vyšetřovacího mechanismu ruských zločinů proti Ukrajině. „Nesmíme zapomínat, zločiny je potřeba vyšetřit, zjistit, kdo za nimi stál, a samozřejmě viníky potrestat,“ prohlásil. „Myslím, že to je ta zpráva, která dnes (v pátek) letí ze Lvova do Moskvy,“ dodal.
Plošná invaze na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v roce 2022, už si vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní dle Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Vznikající zvláštní tribunál má mít pravomoc vyšetřovat, stíhat a soudit ruské politické a vojenské lídry, kteří nesou největší díl zodpovědnosti za zločin agrese vůči Ukrajině.
