Šéf americké diplomacie Antony Blinken během návštěvy Izraele vyzval premiéra Benjamina Netanjahua, aby využil nedávného zabití šéfa Hamásu Jahjáa Sinvára k ukončení války v Pásmu Gazy a zvýšil humanitární pomoc civilistům v této palestinské enklávě.
Blinken „zdůraznil potřebu využít úspěšnou akci Izraele“, jíž se minulou středu stalo zabití Sinvára, k zajištění propuštění všech rukojmí držených teroristy v Pásmu Gazy a k ukončení konfliktu v enklávě „způsobem, který zajistí trvalou bezpečnost pro Izraelce i Palestince“, sdělil po jednání mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.
Šéf americké diplomacie s izraelským premiérem hovořil také o poválečné obnově Gazy a situaci v Libanonu, kde izraelská armáda před měsícem výrazně zintenzivnila letecké údery proti teroristickému hnutí Hizballáh a od začátku října zahájila i pozemní operaci.
V Izraeli sílí podpora klidu zbraní
„Američané vidí možná časově omezené okno, kterým by se Izrael mohl vsunout do nové éry, ve které by byl konflikt v Gaze buď ukončen, nebo na delší dobu zmrazen, tedy dlouhodobé, nebo střednědobé příměří. V Izraeli to vypadá, že zabití Sinvára aktivizovalo část společnosti, která požaduje dohodu o příměří, a hlavně o rukojmích,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek s tím, že nyní o tomto scénáři uvažují už i pravicové síly.
Jednou z variant je podle Borka jednání o klidu zbraní, který by trval měsíce nebo déle a zahrnoval by propuštění rukojmí i většího počtu palestinských teroristů. „Druhou možností je částečná dohoda, to znamená propuštění jen několika rukojmí výměnou za týden dva klidu zbraní, což by byla repríza klidu zbraní, který se odehrál skoro před rokem, kdy na týden utichly zbraně a stovka rukojmí se vrátila domů,“ připomněl Borek.
Podle zpravodaje ale dohodě brání v současné době hlavně Hamás, jemuž vleklá válka vyhovuje, protože vyčerpává Izrael vojensky i ekonomicky. Teroristické hnutí si také ve světě buduje obraz oběti, přičemž poukazuje na velké množství mrtvých civilistů.
Zpravodaj ČT David Borek komentuje situaci na Blízkém východě (zdroj: ČT24)
Podle agentury AP jde o Blinkenovu jedenáctou návštěvu židovského státu od začátku války v Pásmu Gazy, která propukla po krvavém útoku Hamásu na Izrael loni 7. října.
Šéf americké diplomacie do země dorazil jen několik hodin poté, co libanonské teroristické hnutí Hizballáh vypálilo na centrální a severní Izrael rakety, načež se v nejhustěji obydlených částech židovského státu rozezněly sirény. Útok si však podle všeho nevyžádal škody ani oběti.
Nejnovější útoky Hizballáhu přicházejí na pozadí eskalace izraelských úderů v Libanonu namířených na finanční instituce skupiny a v době, kdy izraelské jednotky pokračují v invazi v jiholibanonském pohraničí.
Blinken měl na programu také jednání o očekávané izraelské odvetě za íránský raketový útok na Izrael z 1. října, sdělil agentuře Reuters vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity.
Odveta by podle analytiků mohla narušit trhy s ropou a vyústit v otevřenou válku mezi Izraelem a Íránem.
