Německo je už jen krok od nástupu nové vlády. Na vytvoření koaličního kabinetu se dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Šéf křesťanských demokratů Friedrich Merz by se tak už brzy měl stát kancléřem největší evropské země. Šance na akceschopnou vládu jsou veliké a jsme optimisté, shodli se hosté pořadu Devadesátka ČT24.
Merz řekl, že Německo bude mít silnou funkční akceschopnou vládu. „Bezpochyby ta šance je veliká. Když si vzpomeneme, jak vypadala poslední fáze předchozí trojkoalice, respektive pak už jen dvojkoalice, tam už si vlastně německá veřejnost musela trochu zvykat na to, že je možné žít i bez vlády, což tato agonie v nejbližší době skončí,“ míní bývalý velvyslanec v Německu a ředitel Odboru států střední Evropy ministerstva zahraničí Tomáš Kafka.
Je přesvědčený, že koaliční smlouva je nastavená motivačně. „Jsou tam určité parametry, ale zároveň je tam poměrně dost otevřených míst, kde se počítá s tím, že v rámci politického boje, diskuze a v rámci expertních skupin se vlastně bude pokračovat v nějakém novém trendu, který není moc spektakulární, ale působí dost stabilně,“ uvedl Kafka.
Podle něj to vypadá, že koalice sází na vlastní životnost, a nikoliv na autoritativní sílu slov. „Což je rozdíl s předchozí vládou, která když nastupovala, tak to byly ohňostroje, často i neologismů. Říkali si, že je to koalice, která chce dosáhnout nějakého většího pokroku,“ připomněl bývalý velvyslanec. Koalice hovoří spíše o zodpovědnosti, ta střízlivost mě spíš naplňuje optimismem, dodal.
Bývalý poslanec Sociálnědemokratické strany Německa a spolupředseda Česko-německého diskuzního fóra Jörg Nürnberger se domnívá i vzhledem k situaci v Německu, v celé Evropě a ohledně vztahů s USA, že jde o dobrý základ pro spolupráci.
„Hlavním úkolem vlády bude znovu získat a obnovit důvěryhodnost vůči svým občanům. Je tam velká mezera mezi tím, jaká jsou očekávání a jak byla naplněná naši minulou vládou. Jsem optimistický,“ sdělil.
Historik Miroslav Kunštát z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy doplnil, že koaliční smlouva je poměrně rozsáhlá. „Prakticky v každé kapitole vidíme věci, na nichž je shoda, a pak věci – něco na čem budeme do budoucna pracovat, ale na detailech se musíme dohodnout. A tyto prvky prostupují prakticky celou koaliční smlouvou,“ popsal.
Na otázku, zda jde vidět, že je ve smlouvě hodně kompromisů, odpověděl, že logicky ano. „Tady se vlastně sešly dva partneři, kteří před volbami vystupovali proti sobě. Dokonce velmi ostře proti sobě, ale kteří zároveň věděli, že nejpravděpodobnější varianta bude vládní spolupráce,“ doplnil.
„Z pohledu německé sociální demokracie tam samozřejmě byly ústupky i v sociální oblasti , kde nám na tom vždycky záleží hodně, ale na druhé straně se domnívám, že i spousta věcí z hlediska sociálních demokratů bylo možnost prosadit,“ myslí si Nürnberger.
Zároveň připomněl, že je všude v koaliční smlouvě připomínka, pokud se to dá financovat. „To si myslím je taky taková červená nit, že vždycky se musíme dívat do státní pokladny, jestli na takové projekty budou skutečně dostačující peníze v té dané chvíli,“ konstatoval.
„Tam je nakonec i napsané, že je to všechno za podmínek, že na to budou finance, což je myslím v zájmu obou stran. Když si znova uvědomíme, jak k té koalici dochází, a co tomu předcházelo. Tam bylo nejprve nezbytné schválit peníze na mimořádné výdaje, o kterých koaliční smlouva nehovoří, ale bylo to v podstatě paradoxní. Aby se mohla tato koalice ujmout větších reformních úkonů, tak musela k tomu využít předchozí konstelaci ve Spolkovém sněmu,“ doplnil Kafka.
Politické strany podle něj dávají tomu určitý obrys, ale zároveň se hlásí k zodpovědnosti, že na tom budou v mnoha případech dále pracovat a některé věci se nechávají schválně třeba na bázi dobrovolnosti. „Třeba branná povinnost – vlastně se našel kompromis, že se může rozšiřovat, ale na bázi dobrovolnosti. U migrace – ano dojde ke zpřísnění, ale po dohodě se soudními zeměmi,“ poznamenal Kafka.
Dodal, že je vidět, že koaliční smlouva hodila i pro celoevropskou spolupráci míč do hřiště. „A bude záležet na tom, jestli budeme s německou vládou hrát nebo proti ní. Ta vláda není zdaleka tak silná jako vláda Angely Merkelové,“ upozornil Kafka.
Kunštát si myslí, že umění hledat kompromis mezi dvě středovými stranami tady je. „Je tady jakási zkušenost vzájemného vyjednávání, takže v tomto ohledu z hlediska prosazení vyjednávání bych byl optimistou,“ řekl s tím, že samozřejmě můžou nastat komplikace při nepříliš těsné většině poslaneckých hlasů.
