Komerční prezentace Aktual.: 2.03.2025 21:28
Praha – Vedení jednání o míru na Ukrajině se v Evropě ujali Britové a Francouzi a ani jedni nechtějí torpédovat vztahy s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a emotivně hrotit rétoriku po páteční rozjitřené návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Po dnešním summitu evropských zemí k Ukrajině v Londýně to uvedli politologové, které oslovila ČTK.
Podle výzkumného pracovníka Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Vojtěcha Bahenského nejsou výsledky dnešního jednání nijak převratné a ani nebyl příliš důvod takové výsledky očekávat. Evropské země NATO stejně jako i Kanada nejsou v pozici, aby se ze dne na den bezpečnostně osamostatnily od Spojených států, uvedl.
Na jednání padly závazky od účastníků k navýšení výdajů na obranu a od některých i k plánované vojenské misi na Ukrajině, připomněl seniorní analytik Institutu pro bezpečnostní studia EU v Paříži Ondřej Ditrych. Francouzi, Britové s Ukrajinci a další nyní chtějí připravit plán obsahující konkrétní závazky, a získat pro něj Trumpovu podporu, uvedl.
Podporu Trumpa označil za důležitou vzhledem k tomu, že nikdo v tuto chvíli není připravený poslat jednotky na Ukrajinu – jednak bez příměří, jednak bez závazku ze strany USA, že pokud Rusko znovu zaútočí, budou mít tyto jednotky nějaké bezpečnostní záruky. Reálně by přitom podle analytika mohly mít efekt aspoň tři rotovatelné brigády, což by vyžadovalo zapojení zhruba 50.000 vojáků. „Tady je potřeba zdůraznit, že nejde o snahu o zavlečení USA do konfliktu, ale o odstrašení Ruska od dalšího útoku,“ podotkl Ditrych.
Osamostatnění se Evropy a Kanady od Spojených států není podle Bahenského možné okamžitě nejen kvůli významu a velikosti dosavadního příspěvku USA k bezpečnosti v Evropě, ale také vzhledem k obrovské provázanosti v oblasti bezpečnosti nebo dodavatelských řetězců a obranného průmyslu.
„Státníci museli na jedné straně podpořit Ukrajinu a Zelenského, na druhé straně ale také nepopudit prezidenta Trumpa více než je nezbytně nutné, zvláště s ohledem na to, že, zdá se, stále doufají ve společný transatlantický přístup k jednáním o Ukrajině,“ míní Bahenský.
Analytici podotýkají, že na evropské pomoci Ukrajině a sankcích proti Rusku nebo Bělorusku za válku zatím panoval konsenzus, byť někdy těžce vyjednaný.
„Pokud by měl padnout, nebo by se nepodařilo posouvat dál, byť by většina členských států chtěla, nejsou žádná jednoduchá řešení k jeho obejití, která vyhovují stávajícím smlouvám. Proto by se musela hledat řešení mimo institucionální rámec, v ad hoc koalicích – třeba právě s Británií, která samozřejmě stojí mimo EU, nebo Norskem,“ uvedl Ditrych k odlišnému postoji Maďarska a Slovenska k další podpoře Ukrajiny.
