V podzimních volbách do Kongresu je méně nerozhodnutých okrsků – takzvaných competitive seats –, než bývalo, napsala veřejnoprávní stanice NPR. Podle ní to mimo jiné způsobilo překreslování volebních obvodů v uplynulých letech. Demokratická strana se sice nyní těší podle průzkumu podpoře voličů, ale kvůli nízkému počtu competitive seats se její převaha nemusí projevit v odpovídající míře. Navíc klesající počet nerozhodnutých okrsků vede k tomu, že umírnění voliči ztrácí vliv na výsledek voleb.
„V současné době hodnotíme pouze 18 ze 435 křesel jako nerozhodnuté, což znamená, že méně než pět procent Američanů bude skutečně rozhodovat o tom, kdo bude ovládat Sněmovnu reprezentantů,“ přiblížil analytik organizace The Cook Political Report David Wasserman pro server NPR.
Drtivou většinu – více než devadesát procent – křesel v Kongresu je podle analytiků The Cook Political Report možné připsat Demokratické nebo Republikánské straně již před začátkem voleb.
Wasserman dodal, že i po započítání křesel, které jeho organizace hodnotí jako spíš nakloněná k jedné z politických stran, v nadcházejících volbách v polovině prezidentského mandátu bude jen 36 competitive seats. „To je stále méně než deset procent Sněmovny reprezentantů,“ řekl analytik. „Pro srovnání, v této fázi prvního funkčního období Trumpa existovalo 48 nerozhodnutých okrsků,“ dodal.
Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy připomněl, že počet křesel, která prakticky stoprocentně připadnou jedné politické straně, se zvyšuje již posledních několik desetiletí.
Modrá vlna může narazit
V současnosti má Demokratická strana podle průzkumů veřejného mínění o něco vyšší podporu voličů. Například podle britské společnosti YouGov by ji na začátku března volilo 45 procent Američanů, zatímco republikány by si vybralo pouze 41 procent.
Kvůli nízkému počtu competitive seats ale během podzimních voleb nemusí přijít výrazné vítězství demokratů, takzvaná modrá vlna, která například nastala v roce 2018, když demokraté naposledy vyhráli volby v polovině prezidentského mandátu. Tehdy získali většinu 235 z 435 mandátů, připomněl server Politico.
Éra volebních vln možná už skončila a na vině je americký většinový volební systém, který funguje na principu, že vítěz bere vše, míní Nick Troiano, výkonný ředitel centristické organizace Unite America, která usiluje o volební reformu.
Poměr sil ve Sněmovně reprezentantů je v současnosti velmi vyrovnaný. Demokratům stačí udržet jejich stávající pozice a přidat alespoň čtyři mandáty, aby dosáhli hranice 218 křesel, která jsou nutná pro získání většiny. I přes nízký počet nerozhodnutých křesel mohou mít šanci na úspěch.
Na vině je gerrymandering
K zániku competitive seats přispělo několik faktorů. Američané sami mají tendenci se stěhovat do oblastí, které odpovídají jejich ideologickému profilu. Například liberálně smýšlející voliči se stěhují do měst, ve kterých se voliči profilují spíš progresivně a volí levicově.
Nicméně podle NPR ještě větší roli hraje, že politické strany mají k dispozici nové technologie, které jim umožňují podle volebních preferencí obyvatelstva přesněji rozdělit volební okrsky. Ty se běžně mění na začátku každého desetiletí na základě sčítání obyvatelstva. Navzdory tomu americký prezident Donald Trump v roce 2025 vyzval republikánské zákonodárce v Texasu, aby změnili tamní volební mapu takovým způsobem, který by republikánům v podzimních volbách přidal pět mandátů ve Sněmovně reprezentantů.
Ke změně okrsků po Texasu přistoupili i zákonodárci v dalších amerických státech, jako je Severní Karolína, Missouri a především Kalifornie, kde demokraté prosadili volební mapu, která vytvořila pět okrsků s výhodou pro jejich stranu.
Jedná se o takzvaný gerrymandering. Tímto pojmem se označuje praxe v americké politice, při které dochází k účelové manipulaci s hranicemi volebních obvodů na základě znalosti volebních preferencí, jež dává jednomu politickému subjektu výhodu nad jeho soupeři.
„Význam a rozsah gerrymanderingu se výrazně zvyšuje od kongresových voleb v roce 2010. Obě politické strany tuto taktiku využívají čím dál více ve všech státech, kde vládnou, a dá se předpokládat, že trend bude v dohledné době ještě pokračovat,“ míní Dopieralla.
Zmenšení prostoru pro politickou soutěž
Wasserman uvedl, že poslední vlna přerozdělení volebních hranic zatím nepřinesla výraznou výhodu ani republikánům, ani demokratům. Místo toho podle něj došlo k omezení počtu competitive seat.
Navíc od prezidentství Baracka Obamy se postupně ztrácí ochota voličů takzvaně dělit své hlasy, uvedl Dopieralla. „To znamená hlasovat pro prezidentského kandidáta jedné strany a člena kongresu strany jiné, aby byla zajištěna jistá forma rovnováhy. V několika posledních volebních cyklech prakticky vždy platilo, že voliči prezidentský i kongresový hlas odevzdávají stejné straně,“ dodal.
„Zatímco dříve jsme měli silné zastoupení republikánů z Kalifornie a demokratů z Texasu a Floridy, dnes se delegace modrých států stávají modřejšími a delegace červených států červenějšími,“ podotkl Wasserman a poukázal na to, že se zmenšuje prostor pro politickou soutěž.
Volby se rozhodují v primárkách
Rozhodování o obsazení mandátů se totiž ve většině okrsků de facto přesouvá do takzvaných primárních voleb, neboli primárek, ve kterých vybírají kandidáty stran jejich členové či registrovaní podporovatelé. Sociodemografické složení a politické názory těchto voličů však nereprezentují široké spektrum americké veřejnosti. V průměru je mezi nimi víc bělochů, jsou bohatší, vzdělanější, starší a ideologicky vyhraněnější než zbytek společnosti.
Podle zprávy organizace United America ve volbách do Kongresu v roce 2024 rozhodly primárky o 87 procentech křesel. To znamená, že sedm procent těch, kteří se těchto voleb zúčastnili, fakticky vybralo drtivou většinu členů Sněmovny reprezentantů USA.
„Vzhledem k tomu, že v listopadových volbách má vítěz primárek zvolení prakticky jisté, nepotřebuje následně apelovat na středovější voliče zmírněním svých postojů,“ sdělil Dopieralla.
Nezávislí voliči mají omezený přístup k primárkám
V posledních letech došlo k několika pokusům o otevření primárek voličům, kteří se profilují jako nezávislí a tvoří nejrychleji rostoucí část amerického elektorátu. Například Nové Mexiko nyní umožňuje nezařazeným a nezávislým voličům účastnit se stranických primárních voleb.
Oproti tomu Louisiana a Západní Virginie se vydaly opačným směrem a omezily některé primárky pouze pro registrované členy stran. V současné době má sedmnáct států buď zcela uzavřené, nebo částečně uzavřené primárky.
V roce 2024 zákonodárci některých států, jako je například Arizona, Colorado, Nevada nebo Oregon, předložili návrhy na zavedení nestranických primárek, ale tyto pokusy skončily neúspěchem.
Kvůli systému primárek a obcházení umírněných voličů se výrazně zvyšuje ideologická polarizace Kongresu jako takového, což „vede k dysfunkci a nemožnosti dosáhnout kompromisů“, dodal Dopieralla. Podle něj je tento stav znát především v případě rozdělené vlády, kdy některou z komor Kongresu kontroluje jiná strana, než která vládne v Bílém domě.
A právě k takovému stavu po volbách v polovině prezidentského mandátu často dochází. Pět po sobě jdoucích prezidentů ztratilo během svého prvního volebního období kontrolu nad Kongresem.







