Dubaj si dlouhodobě buduje image bezpečného a stabilního centra pro byznys, investice i luxusní život. Útoky íránských dronů a raket, které přišly v reakci na vojenské údery USA a Izraele proti Íránu, ale tento dojem rychle narušily. Některé střely byly podle svědků zachyceny nad městem, jiné způsobily škody na symbolických budovách včetně hotelů na umělém ostrově Palm Džumeira nebo u ikonického Burdž al-Arab.
Šok, ale také uklidňování publika
Mnoho turistů, ale i osobností, které na místě žijí, bylo v šoku. Izraelsko-kanadská influencerka Hofit Golan například pro BBC popsala, že poprvé viděla nad městem sestřelované rakety a kouř nad Palm Džumeirou. „Nejsme zvyklí, že by nad našimi hlavami byly sestřelovány rakety,“ uvedla.
Podobně mluvili i další známí obyvatelé města. Někteří popisovali strach, jiní jen překvapení z toho, že se konflikt na Blízkém východě přiblížil i do města, které se dlouho prezentovalo jako oáza stability.
Zároveň ale řada influencerů zdůrazňovala, že se v Dubaji stále cítí bezpečně. Mluvili o efektivní protivzdušné obraně a o tom, že život ve městě pokračuje téměř normálně – nákupní centra jsou otevřená, lidé chodí na pláže a rodiny posílají děti do škol. Právě tento kontrast mezi dramatickými událostmi a uklidňujícími příspěvky se ale stal předmětem kritiky na sociálních sítích.
„Nebojím se, protože vím, kdo nás chrání“
Krátce po útocích se na sociálních sítích začal šířit virální formát videí. Influencer nebo cizinec žijící v Dubaji v nich ukazuje výhled na panorama města a objeví se otázka: „Žiješ v Dubaji, nemáš strach?“ Odpověď je vždy stejná: „Ne, protože vím, kdo nás chrání.“
Následují záběry dubajského vládce Mohammeda bin Rášida Ál Maktúma a korunního prince Hamdána. Video obvykle doprovází emotivní hudba – cover písně „Papaoutai“ (slovní hříčka pracující ve francouzštině s frází „Papa, où t’es?“, v překladu „Tati, kde jsi?“, ale zároveň i s odkazem na starofrancouzský slang „empapaouter“, tedy „oklamat někoho“, pozn. red.) od belgického zpěváka Stromaeho vytvořený pomocí umělé inteligence.
Formát se rychle rozšířil a ve feedu mnoha uživatelů se objevily desítky téměř identických videí. Někteří komentující proto začali spekulovat, zda nejde o koordinovanou vládní PR kampaň.
Regulace a citlivé téma reputace
Debata o tom, jak influenceři o situaci mluví, má ale i právní rozměr. Ve Spojených arabských emirátech totiž platí přísná pravidla pro veřejnou kritiku vlády. Šíření neověřených informací nebo fám může být podle úřadů trestným činem.
Navíc od roku 2025 musí influenceři v zemi získat oficiální licenci od státní mediální rady, což ještě posiluje dohled nad tím, jaký obsah publikují. Právě proto se část influencerů rozhodla o útocích téměř nemluvit. Místo toho pokračovali v běžném obsahu – videích o fitness, módě nebo luxusním životním stylu.
Podle analytiků je to součást širší snahy chránit reputaci emirátu. Dubaj je totiž nejen turistickým centrem, ale i důležitým investičním uzlem pro podnikatele a expaty (zkrácený anglický výraz pro „expatriate“, označující osobu žijící dlouhodobě mimo svou vlastní zemi, obvykle kvůli práci nebo profesním příležitostem, pozn. red.) z celého světa.
Sázka na bezpečný obraz města
Bezpečnostní incidenty mohou ale mít dopad například i na realitní trh, který je jedním z pilířů dubajské ekonomiky. Město přitahuje investory díky své stabilitě, nízkým daním a imagi luxusního životního stylu. Právě tento dojem ale pomáhají dlouhodobě vytvářet i influenceři a realitní makléři, kteří často propagují nákup bytů nebo investice do místních projektů.
Jedním z nich je i český realitní specialista Jiří Hanousek z Hradce Králové. Ten se k situaci vyjádřil na sociálních sítích přímo z Dubaje. Ve videích tvrdil, že ve městě není důvod k panice a že některé zprávy o požárech nebo škodách jsou podle něj přehnané či nepravdivé.
Image Dubaje pod tlakem
Jeho videa ale vyvolala ostré reakce. Pod příspěvky se objevily stovky komentářů, z nichž mnohé ho obviňovaly, že situaci zlehčuje kvůli realitnímu byznysu. Kritici poukazovali například také na to, že média informovala o požáru u hotelu Burdž al-Arab po zásahu troskami dronu. Hanousek však tvrdil, že na místě nic nevidí a že je třeba dávat si pozor na „fake news“.
Pro Dubaj je přitom pověst bezpečného regionu zásadní. Někteří odborníci proto upozorňují, že i relativně malé incidenty mohou poškodit její pečlivě budovaný obraz. Právě proto je komunikace o útocích citlivým tématem.
