Aktual.: 26.11.2025 13:56
Praha – Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla dnes firma na svém webu. Zdůvodnila to hrozbou trvalých ztrát kvůli výhledu tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon víc než 950 MW. Uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en dodávky energií neohrozí, výrazněji se neprojeví ani v cenách, míní analytici. Elektřiny bude dle ekologů dost i po odstavení elektráren Počerady a Chvaletice.
Ekonomická situace je pro výrobce energie využívající hnědé uhlí velmi nepříznivá, uvedla firma. Energetiku podle ní ovlivňuje řada faktorů, jejichž vývoj není jasný. Jde například o vývoj cen emisních povolenek od ledna 2026, vývoj ceny plynu v tomto zimním období nebo tempo nástupu dalších obnovitelných zdrojů. „Všechny tyto skutečnosti nás donutily ukončit provoz našich uhelných zdrojů – Elektrárny Počerady, Elektrárny Chvaletice a Teplárny Kladno v nejbližším možném zákonném termínu, tedy v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027,“ napsala firma ve stručném sdělení.
Mluvčí skupiny Eva Maříková dnes ČTK řekla, že ve dvou elektrárnách a teplárně dohromady aktuálně pracuje 800 lidí a zhruba 2,5násobek v dodavatelských firmách. Celá skupina zaměstnává 2600 lidí.
Možnost brzkého ukončení produkce v uhelných elektrárnách skupina Sev.en avizovala dříve. Současná vláda v demisi v minulosti uvedla, že uhelná energetika v Česku skončí do roku 2033. Dřívější uzavírání uhelných zdrojů ale připustili také další výrobci. Skupina ČEZ ve svých aktuálních plánech uvádí rok 2030, v případě rychlé ztráty konkurenceschopnosti uhelných elektráren je možný i dřívější termín.
Elektrárna Počerady na Mostecku má podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon 1050 MW, elektrárna v Chvaleticích na Pardubicku 820 MW a v Kladně má elektrárna výkon 524 MW a teplárna 966 MW. Sev.en provozuje ještě teplárnu ve Zlíně s instalovaným elektrickým výkonem 64 MW a tepelným 373 MW, která je vybavená fluidními kotly schopnými vedle uhlí spalovat i biomasu a bioplyn. Firma také těží hnědé uhlí v lomu Vršany na Mostecku a pracuje na rekultivacích území po dřívější těžbě uhlí.
Společnost Sev.en Česká energie z Tykačovy skupiny Sev.en, pod kterou uhelné elektrárny a těžba uhlí patří, loni skončila v čisté ztrátě 2,1 miliardy korun. O rok dříve byla její ztráta skoro třikrát vyšší. Tržby skupiny v meziročním srovnání klesly o 26 procent na 1,06 miliardy eur (asi 26,8 miliardy korun).
Analytici: Uzavření tří uhelných elektráren dodávky ani ceny energií neohrozí
Uzavření tří uhelných elektráren skupiny Sev.en dodávky energií v Česku neohrozí. Rozhodnutí o odstavení zdrojů není pro energetický trh překvapením, výrazněji by se tak nemělo projevit ani v cenách elektřiny. ČR ovšem bude muset do budoucna dovážet více elektřiny ze zahraničí. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
Ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenuaer připomněl, že postupné uzavírání uhelných zdrojů se připravuje už dlouho, pro energetický trh to tedy nebude znamenat žádný velký šok. V této souvislosti upozornil na vývoj ceny elektřiny. „Kdyby tyto zdroje byly v síti extrémně zapotřebí, tak cena elektřiny by to ocenila. Ta se ale nyní mění jen mírně. Je tedy vidět, že se trh odchodu těchto zdrojů neobává,“ vysvětlil. Vliv na ceny může být podle něj spíše jen sezonní.
Zavírané elektrárny se dosud podílely také na poskytování služeb, které provozovatel soustavy ČEPS využívá pro vyrovnávání rovnováhy v síti. Podle Macenuera to sice na tyto služby bude mít určitý vliv, nepůjde ale podle něj o kritické dopady. Připomněl další zdroje pro služby výkonové rovnováhy a také posilující propojení s Německem.
Jedním z nejviditelnějších dopadů uzavření tří uhelných zdrojů nejspíš bude nutné zvýšení dovozu elektřiny ze zahraničí. Analytik ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor v této souvislosti připomněl, že zavírané elektrárny loni vyrobily dohromady osm terawatthodin (TWh) elektřiny, přičemž exportní saldo činilo 6,4 TWh. „To samo o sobě by ale neměl být zásadní problém,“ podotkl.
Zároveň ale upozornil, že Teplárna Kladno je nepostradatelná pro dodávky tepla a Elektrárna Chvaletice se v minulosti několikrát osvědčila jako zásadní zdroj pro stabilitu sítě zejména ve východočeské oblasti. „ČEPS podle mého názoru bude velmi pečlivě zvažovat dopady jejího případného odstavení,“ řekl Gavor.
Bezprostřední vliv na ceny elektřiny ale nečeká. „Ceny silové elektřiny se totiž tvoří na propojeném evropském trhu a výpadek této kapacity na bilanci poptávky a nabídky nebude významný. Pokud by ale došlo k rychlému odstavování dalších kapacit, tak už bychom to pocítili i v cenách,“ dodal.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka zajišťují zavírané elektrárny okolo 15 procent tuzemské spotřeby elektřiny, důležité jsou přitom zejména při pokrývání špiček ve spotřebě. Zároveň ale připomněl některé dřívější analýzy ČEPS, podle nichž by tuzemská soustava měla vypnutí těchto elektráren ustát. „Nehrozí tedy žádné blackouty,“ zdůraznil.
Podle Tylečka může problém vzniknout v situaci, kdy by uhelné zdroje hromadně končily i v okolních zemích. „Česko bude muset buď elektrárny nějakým způsobem dotovat, nebo bude muset importovat více z okolních zemí,“ řekl. K dopadu na ceny elektřiny pak Tyleček podotkl, že dovoz elektřiny je sám o sobě nezvýší. „Cena elektřiny závisí hlavně na ceně paliva, případně emisních povolenek, ne na tom, kde byla přesně vyrobena,“ vysvětlil Tyleček.
Analytik Bidli Petr Špirit upozornil mimo jiné na sociální dopady, zejména v regionech závislých na těžbě uhlí. „Zejména v rámci tamější zaměstnanosti,“ řekl. Přechod na obnovitelné zdroje a pravidelné investice do sítí jsou ale podle něj nevyhnutelné. „V dlouhodobějším horizontu totiž může moderní, nízkoemisní energetický mix naopak poskytnout kýžené stabilnější a levnější ceny elektřiny,“ dodal Špirit.
Elektřiny bude dle ekologů dost i po odstavení elektráren Počerady a Chvaletice
Odstavení uhelných elektráren Počerady na Lounsku a Chvaletice na Pardubicku nedostatek elektřiny nezpůsobí, neohrozí ani dodávky tepla. Uvedlo to dnes Hnutí Duha v tiskové zprávě, kterou poslalo ČTK. Podle ekologické organizace takový závěr vyplývá z analýz státního správce soustavy ČEPS i samotného Hnutí Duha. Je ale nutné zjistit, jaký vliv by mělo možné odstavení teplárny Kladno na zajištění dodávek tepla, uvedlo ekologické hnutí.
Odborníci z Hnutí Duha na základě analýzy dat z roku 2023 ukázali možnosti, které má podle nich Česká republika při kompenzaci výpadku způsobeného odstavením obou elektráren. Pokud by se využil výkon Paroplynové elektrárny Počerady, elektráren Tušimice, Ledvice a Prunéřov v Ústeckém kraji, zůstalo by 11 hodin, kdy by uhelné elektrárny v Počeradech a Chvaleticích byly v roce 2023 teoreticky potřeba pro pokrytí domácí spotřeby, uvedli ekologové.
Analýza nepočítala s kapacitou dalších zdrojů, jako je například elektrárna Tisová II a dalších. „Je však zřejmé, že redukce posledních 2,4 GWh rozptýlených po jedenácti jednotlivých hodinách v roce by nebyl žádný problém nahradit,“ uvedlo Hnutí Duha. Stejně tak podle něj odstavení těchto elektráren neohrozí dodávky tepla. Elektrárna Počerady teplo nikdy nedodávala a elektrárna Chvaletice dodávky tepla ukončila s minulou topnou sezonou.
V souladu s energetickým zákonem musí dopad odstavení elektráren znovu přezkoumat ČEPS. V případě, že ČEPS zjistí, že jejich odstavení představuje i zásadní problém, může jejich provoz nařídit. Kompenzace za vzniklé ztráty jsou limitované a jsou jen krátkodobým řešením. Otázkou je podle Hnutí Duha to, jak by Kladno zvládlo nahradit dodávky tepla a zda by bylo potřeba zasáhnout, aby dodávky tepla ohroženy nebyly. „Nejen podle naší analýzy odstavení uhelných elektráren Počerady a Chvaletice neohrozí elektrizační soustavu, oba zdroje běží zejména na vývoz elektřiny a jejich výkon i na hodinové bázi reálně nahraditelný stávajícími kapacitami jiných řiditelných zdrojů. Navíc by odstavením těchto dvou elektráren došlo ke snížení emisí o více než šest milionů tun oxidu uhličitého, což je jako by z roku na rok přestala v Česku jezdit všechna naftová osobní auta,“ uvedl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
