Bezprecedentní hlasování o odvolání desítek údajně pročínských zákonodárců na Tchaj-wanu odhalilo míru polarizace politické scény i celé společnosti. Vládu a opoziční nacionalisty rozděluje hlavně otázka nastavení vztahů s Pekingem, přičemž oba tábory se navzájem označují za zrádce demokracie. Svár ještě umocnil nový seriál o fiktivní čínské invazi.

Obyvatelé Tchaj-wanu hlasovali 26. července o odvolání 24 z celkových 113 zákonodárců, což je více než pětina jednokomorového parlamentu. Jednalo se o bezprecedentní okamžik v historii ostrova, který bývá na Západě považován za vzor prosperující liberální demokracie.

Žádné zákonodárné sbory na národní úrovni na světě nečelily tak rozsáhlému pokusu o odvolání jako nyní Tchaj-wan, řekla americkému listu The New York Times výzkumná pracovnice z Postgraduálního institutu v Ženevě Yanina Welpová. Tchaj-wan je jednou z mála demokracií, které voličům umožňují sesadit volené zástupce na základě petic.

Už dříve sice Tchajwanci rozhodovali o odvolání jednotlivých politiků, nikdy ale takto hromadně, píše magazín Foreign Affairs. Zbavit nacionalistické poslance křesel se nakonec kritikům nepodařilo. O osudu zbývajících sedmi zákonodárců se rozhodne 23. srpna.

Vyhrocená kampaň z posledních měsíců naplno odhalila hlubokou polarizaci v politice i společnosti ostrovní země. Rétorika mezi nacionalisty z Kuomintangu a středolevou Demokratickou pokrokovou stranou (DPP) se značně vyostřila.

Řada politiků vládnoucí DPP, která se přiklání k nezávislosti ostrova, podezírá Kuomintang ze spolupráce s čínskou komunistickou stranou. Tchajwanský prezident Laj Čching-te dokonce označil odvolání poslanců za nezbytné k odstranění „nečistot“ ze společnosti.

Přirovnání prezidenta k Hitlerovi

Politici z Kuomintangu, který je pro udržování vztahů s Pekingem, naopak viní Laje z potírání opozice a používání autoritářských metod. Lídr nacionalistů Eric Čchu zase přirovnal během kampaně DPP k nacistům a Laje k Adolfu Hitlerovi, uvádí Foreign Affairs.

K uklidnění na vnitropolitické scéně nepřispívá ani třetí největší subjekt na ostrově, Tchajwanská lidová strana (TPP), která se spojila s nacionalisty a brojí proti vládě DPP. Strana tvrdí, že čelí politickému pronásledování a zakladatel TPP Ko Wen-je čelí obvinění z korupce.

„Tchajwanské strany vykreslují své oponenty jako autokratické zrádce. Samy sebe přitom považují za ochránce demokracie. Tato hluboce zakořeněná nevraživost vedla k extrémní dysfunkci vlády – což podnítilo občany k mobilizaci úsilí o odvolání (desítek zákonodárců),“ komentuje situaci Foreign Affairs.

Emoce kolem seriálu o invazi

Napětí mezi politickými rivaly podle britské stanice BBC nyní ještě umocnil nový seriál Útok v nultý den o fiktivní čínské invazi, který vykresluje možné reakce tchajwanské společnosti, od prezidenta až po běžné obyvatele. Pořad částečně financovala vláda v Tchaj-peji, podle níž má zvýšit povědomí o hrozbě, kterou Peking představuje.

Antologická série obsahuje několik scénářů, jak by se invaze mohla vyvíjet, které poskytli experti na obranu, s nimiž konzultoval produkční tým. Patří mezi ně narušení komunikačních linek na Tchaj-wanu, čínské dezinformační kampaně, podporovatelé „páté kolony“ z Číny, kteří rozdmýchávají nepokoje, a vojenští představitelé v roli kolaborantů organizujících spiknutí proti ostrovu.

Bouřlivé emoce vyvolal už loňský sedmnáctiminutový trailer, který někteří Tchajwanci chválili za jeho poselství, zatímco jiní hovořili o šíření strachu a eskalaci konfliktu s Čínou. Premiéra prvního dílu, který zobrazuje invazi nenápadně začínající během sporných prezidentských voleb poznamenaných násilím a politickými boji, opět ukázala rozpolcenost společnosti.

Podle opozice jde DPP hlavně o prosazení vlastních politických cílů. Vlivná nacionalistická poslankyně Wang Chun-wej seriál označila za „prodej sušeného manga“, což je tchajwanský eufemismus, který znamená zbytečné vyvolání strachu ze zničení vlastní země, píše BBC.

Wang Kchun-i z Tchajwanské společnosti pro mezinárodní strategické studium obvinil tvůrce pořadu z prosazování nezávislosti Tchaj-wanu, „aby se stal místem, které nikdy nezná mír“. Jakékoli formální prohlášení ze strany Tchaj-peje by totiž Peking považoval za válečný akt.

Seriál naopak ocenila tchajwanská veřejnoprávní stanice PTS, podle níž „vyjadřuje obavy a úzkosti Tchajwanců z různých politických táborů velmi realistickým a rozumným způsobem“. „Tchajwanský lid se s tím dokáže ztotožnit, protože to odráží naši současnou situaci. Komunistická strana Číny musí být odražena, protože její taktika byla odhalena,“ uvedl jeden z příznivců na Facebooku pořadu.

Sporné opoziční zákony

Politickou krizi na Tchaj-wanu odstartovaly loni v lednu prezidentské volby, v nichž zvítězil Laj z DPP. Parlamentní volby však ovládla opozice. V dalších měsících pak nacionalisté, lidovci a nezávislí zablokovali řadu vládních zákonů, a naopak odsouhlasili některé sporné návrhy včetně omezení pravomocí ústavního soudu, škrtů v rozpočtu či zvýšení prahu pro konání odvolacích voleb, popisuje server BBC News.

Zákony prosazené opozicí loni v květnu dávají zákonodárcům pravomoc požadovat od prezidenta, aby parlamentu pravidelně podával zprávy a odpovídal na jeho otázky. Kriminalizují také pohrdání parlamentem ze strany vládních úředníků, informovala katarská stanice al-Džazíra.

Legislativa také dává zákonodárnému sboru větší kontrolu nad rozpočty, včetně výdajů na obranu. Zákonodárný sbor teď může požadovat, aby armáda, soukromé společnosti nebo jednotlivci zveřejnili informace, které poslanci považují za relevantní, což může podle kritiků ohrozit národní bezpečnost.

Modrý ptáček

Tyto kroky vyvolaly protesty části společnosti, která je odmítla jako pokus o maření výkonné moci na úkor moci zákonodárné a vyjádřila obavy z možného omezování svobod a cenzury. Loni v květnu se zformovalo protestní Hnutí modrého ptáčka, které bylo částečně pojmenováno podle ulice v Tchaj-peji, kde lidé demonstrovali. Modrá barva, kterou je pták salašník horský význačný, je také tradičně spojována s Kuomintangem.

Tchajwanské „Hnutí modrého ptáčka“ (anglicky Bluebird Movement) je slovní hříčkou. Odkazuje jednak k ulici v Tchaj-peji, kde sídlí Legislativní dvůr, a zároveň ke zvířeti známému z čínské mytologie. Bluebird neboli česky salašník horský je druh, který je velmi ochranářský vůči svým hnízdům.

Zdroj: Sinopsis, Taiwannews.com, Wikipedia

Kritici se domnívají, že opozice vedená nacionalisty je ovlivňována Pekingem a tajně prosazuje čínskou agendu v tchajwanském zákonodárném sboru. Kuomintang to popírá, ale podezření loni vzrostlo poté, co Čínu navštívila skupina zákonodárců Kuomintangu, které přivítal vysoce postavený představitel Komunistické strany Číny Wang Chu-ning, připomíná BBC.

Občanské skupiny v rámci Hnutí modrého ptáčka následně spustily petice za odvolání vybraných zákonodárců Kuomintangu. Dostatečnou podporu nakonec získaly petice u 31 zákonodárců, čímž byl zahájen proces takzvaného Velkého odvolání.

Vládnoucí DPP se od něj zpočátku snažila distancovat, nakonec mu ale projevila podporu. Laj zdůraznil, že jeho strana „se musí spojit s mocí lidu“ a nařídil stranickým představitelům, aby pomáhali skupinám podporujícím odvolání s cílem „ochránit národ“. Opozice následně DPP obvinila, že Hnutí modrého ptáčka tajně zorganizovala. Odpůrci odvolání argumentovali mimo jiné tím, že DPP se snaží odstranit opozici, aby nemusela dělat kompromisy.

Výsledek prvního hlasování tak Kuomintang uvítal. Jeden z vlivných poslanců Fu Kun-či, jemuž šlo o křeslo, poznamenal, že prezidentovi nezbývá než jednat s opozicí a „najít způsob, jak by Tchaj-wan mohl v tomto chaotickém světě stabilněji postupovat“.

„Všichni Tchajwanci si zvolili stabilitu, zvolili si, aby se vláda soustředila na dosahování výsledků, spíše než na účast v hořkých politických bojích,“ prohlásil lídr nacionalistů Eric Čchu. Generální tajemník DPP Lin Jü-čchang v reakci neúspěch uvedl, že nejde jen o vítězství či porážku politických stran, ale také o demonstraci občanské síly.

Tchajwanská rada pro záležitosti pevninské Číny mezitím uvedla, že se čínské úřady a státní média pokusily do červencového hlasování zjevně zasahovat.

Souboj o parlamentní většinu

Nacionalisté v současnosti drží v parlamentu 52 křesel, zatímco vládnoucí DPP 51. Aby získala legislativní většinu, muselo by být odvoláno alespoň šest zákonodárců Kuomintangu a vládnoucí strana by musela vyhrát doplňovací volby, které se musí konat do tří měsíců od oznámení výsledků.

Aby odvolání poslance prošlo, musí pro něj hlasovat více než čtvrtina oprávněných voličů ve volebním obvodu a celkový počet podporovatelů musí převýšit počet hlasujících proti, vysvětluje server NBC News.

Vláda má stále ještě šanci získat většinu. I kdyby Kuomintang nakonec vyhrál doplňovací volby, DPP by si většinu udržela po dobu několika týdnů, což by jí poskytlo dostatek času na prosazení klíčových zákonů, uvádí BBC. Pokud ale druhé hlasování v srpnu dopadne stejně jako to červencové, Lajova vláda může čelit silnému odporu v parlamentu až do příštích voleb v roce 2028, což oslabí pozici Tchaj-wanu v době sílících geopolitických hrozeb.

Zmrazené peníze na obranu

Jeden z hlavních sporů mezi předními stranami se totiž týká rozpočtu. Zatímco vláda chce víc peněz na obranu, opozice vyzvala ke snížení výdajů. V důsledku sváru došlo ke zmrazení miliard na vojenské účely, přičemž některé finance se stále nepodařilo uvolnit, upozorňuje Foreign Affairs.

Současný stav podle magazínu oslabuje tchajwanské síly i vztahy Tchaj-peje s Washingtonem, jelikož americká vláda požadovala, aby dramaticky zvýšil výdaje na obranu, pokud chce dostávat další americké balíčky s pomocí.

Názorová propast mezi DPP a Kuomintangem se přitom prohlubuje i ve vztahu k USA. V jednom dubnovém průzkumu polovina příznivců DPP považovala Spojené státy za důvěryhodného nebo velmi důvěryhodného spojence, zatímco u Kuomintangu to byla pouhá tři procenta, u voličů TPP pak desetina oslovených.

Nezávislost „de facto“

V roce 1949 se na Tchaj-wan po porážce v občanské válce přesunula vláda Čínské republiky vedena nacionalistickým vůdcem Čankajškem. Ve stejném roce vyhlásil na pevninské Číně komunista Mao Ce-tung Čínskou lidovou republiku.

Tchaj-wan od té doby funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a volby. Demokracie se na ostrově etablovala v 80. letech po dekádách autoritářské vlády nacionalistů. Drtivá většina států světa sice oficiálně neuznává Tchaj-wan jako nezávislý stát, udržují s ním ale obchodní a kulturní styky.

Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky „jedné Číny“ na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-pej nároky Pekingu odmítá a tvrdí, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé.

Na Tchaj-wanu dlouhodobě panují obavy, že by Čína mohla pod záminkou provokace zahájit invazi. Ostrovní země se od čínského pobřeží nachází asi 180 kilometrů daleko. Washington letos varoval Tchaj-pej před „bezprostřední hrozbou“. Podle amerických činitelů čínský vládce Si Ťin-pching buduje svou armádu tak, aby byla schopna do roku 2027 invazi realizovat, což Peking nikdy nepotvrdil a mluví o „mírovém znovusjednocení“.

Provokací přibývá

Přestože válka není preferovanou volbou, asijská velmoc opakuje, že použití síly má v záloze a blokáda ostrova je reálnou hrozbou. Tchaj-pej v posledních měsících hlásí četnější provokace ze strany Číny a její Lidové osvobozenecké armády (PLA).

Za rozpínavost Pekingu označil začátkem června tchajwanský ministr obrany Wellington Koo informace o dvou čínských letadlových lodích pohybujících se vůbec poprvé v Tichomoří souběžně. Čínské námořnictvo tvrdilo, že operace byly rutinním cvičením, které nebylo zaměřeno proti žádné konkrétní zemi nebo regionu.

Devatenáctého června se zase objevilo u Tchaj-wanu na padesát čínských stíhaček a šest námořních lodí poté, co Tchajwanským průlivem proplulo britské hlídkové plavidlo HMS Spey. Peking považuje úžinu za svou, naopak podle Spojených států a řady dalších zemí spadá toto území do mezinárodních vod, které jsou otevřeny všem lodím, poznamenala AFP.

Tchaj-wan cvičí, většina veřejnosti chce status quo

Tchaj-wan každoročně pořádá vojenské cvičení, jehož cílem je prověřit obranu před možným vpádem čínských sil. Letošní červencové manévry byly nejdelší v historii a podle místních úřadů se jich zúčastnilo i 22 tisíc rezervistů.

Vojáci nacvičovali kroky proti čínské pobřežní stráži a jejím lodím, které pronásledují tchajwanská plavidla u ostrovů nedaleko čínského pobřeží, opevňovali své přístavy a cvičili postup proti vylodění. „Učíme se ze situace na Ukrajině a popravdě přemýšlíme o tom, čemu by Tchaj-wan mohl čelit v reálném boji,“ citovala agentura Reuters jednoho z vysoce postavených vojáků.

Peking manévry ostře odsoudil a snažil se je narušit. „Cvičení není ničím jiným než blafováním a sebeklamným trikem lidí z (tchajwanské vládnoucí) Demokratické pokrokové strany. Ti se snaží připoutat tchajwanský lid ke káře za nezávislost Tchaj-wanu a poškodit ostrovní zemi kvůli sobeckým zájmům jedné strany,“ komentoval cvičení mluvčí čínského ministerstva obrany Ťiang Ping.

Laj se kvůli čínské hrozbě zavázal ke zvýšení vojenských výdajů a jeho vláda provedla reformy v armádě. Tchaj-wan se zároveň snaží předzásobit zbraněmi. Vláda jedná o nákupu amerických protiraketových systémů i bitevních lodí a bojových letounů. Už v červnu avizovala, že asi desítka z 66 stíhaček Lockheed Martin F-16V, které si objednala v USA, by měla dorazit letos a zbytek v příštím roce. Tchaj-pej také vyvíjí nové drony pro případ invaze.

Laj zdůrazňuje, že cílem tohoto úsilí je ochrana Tchaj-wanu, a nikoli vyhledávání války. Kritici ale tvrdí, že se snaží znepřátelit Peking, jenž ho považuje za separatistu, a že zbytečně nasměroval ostrovní zemi k většímu konfliktu s Pekingem. Laj v posledních měsících v projevech vyzýval k „národní jednotě“ a argumentoval, že Tchaj-wan je plnohodnotnou zemí.

Průzkumy veřejného mínění přitom ukazují, že většina Tchajwanců nevěří, že hrozí bezprostřední čínský útok, a dává přednost „statu quo“ ve vzájemných vztazích, což znamená ani sjednocení s Pekingem, ani formální vyhlášení nezávislosti, podotýká BBC.

Podíl.