Istanbulská prokuratura vydala zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ministra obrany Jisra’ela Kace, ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a několik dalších izraelských představitelů. Viní je z genocidy a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura AFP.
Zatykače se týkají celkem 37 osob, včetně náčelníka generálního štábu izraelské armády Ejala Zamira. Istanbulská prokuratura také odsoudila zločiny proti lidskosti, které podle ní Izrael systematicky páchá v Pásmu Gazy. Izraelská vláda dlouhodobě odmítá obvinění z genocidy a uvádí, že operace v Gaze je aktem sebeobrany, při němž dodržuje mezinárodní právo.
Za genocidu považuje izraelskou operaci v Pásmu Gazy i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který letos v červnu například také řekl, že Netanjahu už „předčil v páchání genocidy“ i někdejšího nacistického vůdce Adolfa Hitlera.
Netanjahua už řešily ICJ i ICC
Z genocidy viní Izrael i Jihoafrická republika, která kvůli tomu už v prosinci 2023 podala stížnost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ) v Haagu. Některé země se k ní loni připojily. ICJ zatím v této věci nerozhodl, ale několikrát vyzval Izrael, aby zvýšil dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Loni v listopadu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač na premiéra Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Letos v srpnu panel OSN oznámil, že v částech Pásma Gazy je hladomor.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk poté uvedl, že hladomor v Gaze je přímým důsledkem jednání izraelské vlády, ta tvrzení o hladomoru v oblasti odmítá. Od začátku války v říjnu 2023 do Pásma Gazy Izrael nepouštěl dostatek humanitární pomoci a letos téměř tři měsíce pro toto území se dvěma miliony obyvatel blokoval veškeré dodávky včetně jídla.
Tisíce obětí
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí (dvě třetiny z nich byli civilisté) a dalších na 250 osob unesli. Asi dvě třetiny z nich zajetí přežily a tito lidé byli propuštěni výměnou za několik tisíc Palestinců z izraelských věznic během tří příměří – koncem listopadu 2023, letos začátkem roku a letos v říjnu.
Izraelská armáda po útoku Hamásu zahájila masivní bombardování Pásma Gazy a posléze i pozemní operaci a zabila tam podle úřadů ovládaných Hamásem nejméně 68 875 Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci. Deník The Guardian letos v srpnu s odvoláním i na údaje izraelské armády napsal, že asi 80 procent zabitých byli civilisté. Od 10. října platí v Pásmu Gazy křehké příměří, které ale bylo už několikrát porušeno.
