Aktual.: 25.11.2025 09:03
Paříž – Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ukončení rusko-ukrajinské války jde správným směrem, ale existují aspekty, které je třeba vylepšit, aby byl pro Ukrajinu a Evropu přijatelný. Podle agentury Reuters to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron rozhlasové stanici RTL. Vyjádřil se tak před dnešním jednáním takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi, jejíž představitelé budou rokovat odpoledne prostřednictvím videokonference.
„Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskuzi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny,“ prohlásil šéf Elysejského paláce. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. „To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne,“ řekl Macron. Uvedl také, že první obrannou linií Ukrajiny v případě míru s Ruskem by byla regenerace její vlastní armády a ta nemůže být nijak omezena.
Původní osmadvacetibodový plán, který se minulý týden dostal do médií a který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit. Dále navrhuje, že Ukrajina početně omezí svou armádu maximálně na 600.000 vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Mnozí upozorňovali, že tyto návrhy jednoznačně vycházely vstříc Rusku a že jejich přijetí by znamenalo pro Ukrajinu kapitulaci.
V pondělí Bílý dům oznámil, že delegace Spojených států a Ukrajiny při nedělním jednání v Ženevě zpřesnily návrhy ohledně možného ukončení rusko-ukrajinské války. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je plán z Ženevy zásadním úspěchem pro Evropu, protože Evropa se podílí na všech bodech, které se jí týkají.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek na zasedání ruské bezpečnostní rady prohlásil, že americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov se v pondělí k výsledkům jednání v Ženevě, z nichž větší podrobnosti nejsou známy, nechtěl vyjadřovat. Poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov ale prohlásil, že evropské protinávrhy vůči původnímu mírovému plánu pro Rusko nefungují.
Podle Macrona míru na Ukrajině brání jedině Rusko. „Jediná červená linie, kterou máme poslední tři roky, se jmenuje Rusko,“ řekl francouzský prezident podle Reuters. Podle agentury AFP řekl, že Francie nesmí být slabá vůči hrozbě z Ruska, které podle něj zaujímá mnohem agresivnější postoj než v předchozích letech.
USA jednají v Abú Zabí s ukrajinskou a ruskou delegací, píše FT
Abú Zabí – Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).
Schůzka v Abú Zabí následuje po víkendovém jednání delegací Spojených států a Ukrajiny v Ženevě, kde debatovaly o americkém 28bodovém plánu na ukončení války, který podle médií vypracovaly USA v součinnosti s Ruskem. Výsledkem ženevských jednání byl značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech.
Podle FT není zřejmé, jestli zástupci USA, Ukrajiny a Ruska v Abú Zabí jednají pouze odděleně, anebo i při společných rozhovorech. Složení ruské delegace podle listu není známé. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval v sobotu šéfa rozvědky HUR Budanova jedním z devíti svých delegátů, kteří mají pravomoc účastnit se vyjednávání s USA a Ruskem s cílem dosáhnout „spravedlivého a trvalého míru“.
Původní americký plán počítal mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, početně omezí svou armádu na maximálně 600.000 vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Na ženevských jednáních plán doznal změn, zjevně i na základě evropských návrhů. Nejspornější záležitosti, včetně otázek území a širších vztahů mezi NATO, Ruskem a Spojenými státy, však byly podle agentury Reuters vloženy do závorek, aby o nich mohli přímo rozhodnout americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí brání.
