Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
Na začátku roku 2025 se zdálo, že se předseda opoziční Konzervativní strany Kanady (KSK) Pierre Poilievre stane příštím kanadským premiérem. Více než rok měla jeho strana v průzkumech veřejného mínění dvacetibodový náskok před vládní Liberální stranou Kanady (LSK) tehdejšího premiéra Justina Trudeaua a měla nakročeno k drtivému vítězství, napsal server The Wall Street Journal (WSJ).
Jenže v lednu 2025 ve Spojených státech amerických nastoupil do prezidentského úřadu Donald Trump. Obchodní válka, kterou mezi Kanadou a USA rozpoutal, i několikrát opakovaná hrozba anexe severního souseda ovlivnily kanadskou politiku a během necelých tří měsíců konzervativci ztratili pozici favoritů.
Poilievrovou oblíbenou předvolební strategií bylo útočit na nepopulárního liberálního premiér Trudeau. Ten však v březnu odstoupil a uvolnil prostor pro volbu nového předsedy liberálů. Trumpova bojovná rétorika navíc vyvolala vlasteneckou vlnu, která Kanaďany sjednotila kolem současné vlády.
„Politický nováček“ v dresu liberálů
Ze změny politické situace těží nový předseda liberálů Mark Carney, bývalý šéf kanadské a britské centrální banky, který v březnu vystřídal Trudeaua v čele strany a na postu premiéra. Dosud v politice nepůsobil, ale představil se jako stabilní vůdce, míní list The New York Times (NYT).
Během své kariéry bankéře provedl Kanadu finanční krizí v roce 2008 a Velkou Británii brexitem. „S krizemi mám bohaté zkušenosti,“ řekl Carney v polovině dubna. „Situace je obtížná, ale to je důvod, proč jsem tady,“ dodal.
Jeho příznivci poukazují na jeho dosavadní kariéru a odvozují z toho schopnost uzavírat obchody a snadno se pohybovat v nejvyšších kruzích. Jeho kritici poukazují na tytéž atributy jako důkaz toho, že je elitář odtržený od reality. Svůj nedostatek zkušeností v politice Carney rámuje jako výhodu a prezentuje se jako outsider s dlouhou historií veřejné služby.
Zdá se, že voličům se jeho rétorika líbí. Průzkum společnosti Abacus Data z 16. dubna ukázal, že 43 procent respondentů si myslí, že s Trumpem dokáže lépe jednat Carney, zatímco Poilievra si vybralo pouze 36 procent dotázaných.
„Kanadský Trump“ Poilievre
Pětačtyřicetiletý Poilievre získal vedení konzervativců v roce 2022 díky tomu, že se zaměřil na podobná témata jako Trump. Poilievre podpořil řidiče kamionů, kteří v roce 2022 zablokovali Ottawu na protest proti opatřením týkajícím se pandemie koronaviru covid-19. Slíbil snížit daně, zmenšit vládní byrokracii a ukončit politiku liberálů v oblasti změny klimatu.
Poilievre se zaměřuje na ekonomické problémy a posledních deset let, kdy hrubý domácí produkt na obyvatele stagnoval, označuje za „ztracenou liberální dekádu“. Tato rétorika dostala jeho podporu ve volebních průzkumech výše než kteréhokoliv jiného konzervativního lídra za poslední desetiletí.
Kampaň, která v řadě bodů připomíná tu Trumpovu, však Poilievrovi ztěžuje získat podporu u voličů, které potřebuje k zajištění většiny, míní David Coletto, výkonný ředitel společnosti Abacus Data, která dělá průzkumy veřejného mínění.
Proto se Poilievre snaží poukázat i na rozdíly, které jsou mezi ním a Trumpem. „Ve skutečnosti nemáme nic společného,“ prohlásil Poilievre. „On se narodil do velmi bohaté milionářské rodiny a já jsem se narodil do velmi skromných začátků. Je spousta věcí, které prosazuje a se kterými já nesouhlasím,“ dodal.
Podle konzervativních stratégů Poilievrovy předvolební sliby, že v případě svého vítězství radikálně změní směr kanadské politiky, v současnosti nefungují. „S množstvím rozvratu a změn, které do země přicházejí od Trumpa, se volby posunuly,“ míní poradce konzervativců Kory Teneycke. Podle něj voliči hledají pocit bezpečí.
Noví demokraté a Québecký blok
V kanadské politice působí i další strany, ale netvoří se koaliční kabinety, které jsou známé ze střední Evropy. Místo toho jsou poměrně běžné menšinové vlády strany, která získala ve volbách nejvíc křesel. Při schvalování zákonů se pak obvykle spoléhají na neformální podporu jedné z menších stran. Takové vlády však fungují pod téměř neustálou hrozbou, že prohrají hlasování o důvěře nebo že nedokážou prohlasovat schválení rozpočtu.
Například po volbách v roce 2021 Nová demokratická strana (NDS) formálně souhlasila s podporou premiéra Trudeaua výměnou za to, že Liberální strana Kanady přijme některá její politická opatření. Noví demokraté však nikdy nebyli přímo součástí Trudeauovy vlády.
NDS je sociálnědemokratická strana, kterou odborníci kladou na levý střed. Obecně je vnímaná jako více levicová než Liberální strana Kanady. Předseda NDS Jagmeet Singh se v kampani z velké části zaměřil na zdravotní péči. Podpora jeho strany však v průzkumech klesla na nejnižší úroveň od roku 2000.
Québecký blok je strana, která podporuje nezávislost Québecu a na federální úrovni zastupuje zájmy francouzsky mluvících obyvatel provincie. Do voleb postavila kandidáty pouze v této provincii a vede ji Yves-Francois Blanchet. Blok vznikl v roce 1990 a v následujících letech získal v kanadském parlamentu několik desítek křesel. Ve volbách 2011 však QB ztratil podporu na úkor NDS a přišel o status oficiální parlamentní strany.
Tuto situaci zvrátily výsledky federálních voleb v roce 2019, v nichž se strana pod vedením Blancheta vrátila na politické výslunní. Blok získal více než třicet křesel a vytlačil NDS z pozice druhé opoziční strany. Tento status si Québecký blok udržel i v mimořádných federálních volbách v roce 2021, kdy opět získal přes třicet křesel, zatímco NDS jich získala pouze pětadvacet.
Role Québecu v rozhodování o vládě
Ještě před několika měsíci se zdálo, že QB směřuje v Québecu k velkému vítězství, které by výrazně snížilo Carneyho šance na vítězství ve federálních volbách. Získat si voliče v druhé nejlidnatější kanadské provincii Québecu obvykle vyžadovalo ovládat francouzštinu, znát historii regionu a dokázat ocenit jeho kulturu.
Podle médií Carney mluví pouze „chabou francouzštinou“ a jeho snahu o oslovení québeckých voličů poznamenala řada přehmatů, které vyvolaly pochybnosti o jeho základních znalostech provincie. Přesto Carney a jeho Liberální strana nyní v průzkumech v Québecu získávají náskok.
Dokonce i mnozí zarytí příznivci QB o Carneym uvažují a jsou mu schopní odpustit, že nemá zrovna encyklopedické znalosti jejich provincie. „Zdá se mi, že je kompetentní,“ řekl pokrývač v důchodu Yves Lefebvre. „Je mi jedno, že mluví jen anglicky,“ dodal. Lefebvre prohlásil, že obvykle volí QB, ale tentokrát váhá, protože se obává Trumpových cel.
Analytici rádi tvrdí, že v kanadských volbách je rozhodující vítězství v nejlidnatější provincii Ontariu, kde se rozhoduje o 36 procentech křesel v parlamentu. Pro jakoukoli stranu, která si v Ontariu vede špatně, je těžké vyrovnat rozdíl ve zbytku země. Ale Québec s třiadvacetiprocentním podílem křesel rozhoduje, zda strana získá většinu, nebo se bude muset spoléhat na podporu jedné z menších stran.