Může se Venezuela nyní demokratizovat?
Zde bych byl zatím spíše skeptický. Únos Nicoláse Madura sám o sobě mění příliš málo. Dokud zůstávají u moci všechny ostatní popřední postavy včetně viceprezidentky nebo ministra obrany či vnitra, tak nejde o demokratizaci mluvit ani v žertu. Vedle toho do vládnoucí koalice patří i armáda nebo přesněji řada předních generálů, kteří se také nebudou chtít jen tak vzdát svého podílu na moci.
Umím si bohužel představit, že Donald Trump označí odvlečení Madura za velký úspěch a výhru a následně dojde k nějakému vylepšení diplomatických vztahů s Venezuelou. Pro běžné lidi ve Venezuele nebo obchod s drogami by to však neznamenalo žádnou změnu a celý režim by pokračoval dál – jen bez Madura v čele.
Jak to může ovlivnit působení USA?
V minulosti Spojené státy v Latinské Americe podporovaly jak politiky demokraticky zvolené, tak ty, kteří si moc vzali silou. Často navíc dokázaly pružně reagovat a měnit svou pozici podle toho, jak moc jim daná vláda vyhovovala. Z nedávné minulosti jde jako pozitivní příklad zmínit tlak předchozí administrativy na dodržování výsledku voleb v Guatemale. Ve Venezuele však podobný tlak vyšel do prázdna a nebyl ani moc velký.
Na jedné straně vidíme, že USA kategoricky vystupují proti diktatuře na Kubě. K prezidentovi Salvadoru jsou ale velmi tolerantní a svého času neměly USA problém spolupracovat třeba s Danielem Ortegou v Nikaragui. Ačkoliv dnes už je to zase jinak…
Celkově si (i na základě soudobé bezpečnostní strategie) myslím, že pro Trumpovu administrativu je klíčová spíše stabilita a třeba ekonomická spolupráce než čistě úroveň demokracie nebo podoba vlády. Pokud by současný venezuelský režim pokračoval bez Madura, ale nějak omezil proudění drog, domluvil se s USA na těžbě nerostného bohatství a řešení migrace, tak by asi spolupráce mohla fungovat.
Trump řekl, že Američané mají ve Venezuele vojáky. Pokud by se odhodlali k rozsáhlé invazi – případně kdyby došlo ke změně vlády a madurovci se s tím nesmířili –, nehrozí vleklá partyzánská válka?
Riziko toho, že se venezuelská krize přemění v nějakou formu ozbrojeného konfliktu mezi novou vládou a režimními loajalisty či kriminálními aktéry, je podle řady odborníků reálné a nemělo by být podceňované. I kdyby totiž došlo k nějaké dohodě či novým volbám, které by vedly k nastolení demokratičtější vlády (která by byla přátelštější k USA), může se stát, že s touto vládou budou o moc bojovat kartely, pohrobkové skupin, jako je třeba narkoskupina FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie, kdysi marxistické), anebo milicí současného režimu.
A nová vláda bude v těžké situaci, protože potřebuje spíše klid na práci a zlepšování ekonomické kondice Venezuely.
