Říká se, že vnější ohrožení sjednocuje národy a upevňuje pozice vládnoucích politiků. Americký prezident Donald Trump tuto hypotézu posiluje. Za pouhých šestašedesát dní v úřadu se mu podařilo „zachránit“ kanadskou Liberální stranu před volebním fiaskem, zlepšit veřejné mínění o nepopulárním prezidentovi Macronovi či sjednotit britský parlament. Ostatně i Zelenskyj si v průzkumech polepšil.
Trumpovo motto „Amerika první“ nečekaně pomáhá i ostatním světovým lídrům. Staví je do pozice obránců a odvrací pozornost od domácích problémů. Celní válka, roztržka s Volodymyrem Zelenským v oválné pracovně i Trumpovy nečekaně přívětivé výroky na účet Vladimira Putina nutí Evropu a potažmo celý svět reagovat na novou geopolitickou situaci. Kupříkladu francouzský prezident Emmanuel Macron, který se roky snaží hrát hlavní roli v evropské zahraniční politice, konečně „sklízí ovoce“.
Jako po hrách v Paříži
Francouzský prezident minulý měsíc odjel do Washingtonu, aby připravil půdu pro setkání Zelenského s Trumpem. Byť schůzka v oválné pracovně skončila roztržkou, Macronova iniciativa získala uznání napříč Evropou. V rodné Francii čelí kritice za nepopulární penzijní reformu, přesto jeho popularita v březnu vzrostla na 31 procent. To bylo o sedm procentních bodů více než v předchozím měsíci a téměř na úrovni měření míry obliby provedeného těsně před předčasnými parlamentními volbami v roce 2024, jak tehdy vyplynulo z průzkumu agentury Ipsos.
V průzkumu provedeném společností Elabe se Macronova podpora pohybuje na nižších hodnotách, přesto zaznamenává nárůst – a to dokonce na úroveň, na které se pohybovala loni v létě po letních olympijských hrách v Paříži.
Zelenskému důvěřuje 68 procent Ukrajinců
Diplomatická roztržka mezi Zelenským a Trumpem v oválné pracovně vystřelila důvěru Ukrajinců v jejich prezidenta k 68procentní podpoře, jak vyplývá z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. Únorový průzkum, který se uskutečnil ještě před jeho slovní půtkou s Trumpem a spol., vykázal Zelenskému podporu 57 procent Ukrajinců.
Staronový americký prezident zahýbal i politickou scénou v Kanadě. Svým ekonomickým nátlakem i výkřiky o přímé anexi této země donutil konzervativního kandidáta na post premiéra Pierra Poilievra, aby změnil strategii a ostře se vůči Trumpovi vymezil. Poilievre přitom dlouho prohlašoval, že se s Trumpem dá dohodnout, a roky se do něj stylizoval. Podobnou situaci by ještě před pár týdny předpovídal málokdo.
Spása pro Liberální stranu v Kanadě
Podobně se vůči Trumpovi vymezil i nástupce Justina Trudeaua v křesle premiéra. „Trump nás chce zlomit, aby nás Amerika mohla vlastnit. To nedopustíme,“ prohlásil minulou neděli Mark Carney, když ohlašoval termín nadcházejících voleb na 28. duben.
Už únorový průzkum Globe and Mail ukázal, že 40 procent Kanaďanů si myslí, že Mark Carney, někdejší guvernér Bank of England a nově už také premiér Kanady, je nejvhodnějším lídrem, který by se mohl Trumpovi postavit. Situace pro Liberální stranu se přitom vůbec nevyvíjela dobře. V posledních měsících tratila na popularitě kvůli bytové krizi i vysoké inflaci, kterou opozice přičítala právě Liberální straně v čele s Trudeauem.
Už i opozice stojí za Starmerem
A teď pohled na Británii. Tam od loňského července, kdy vstoupil do Downing Street 10, popularita labouristického premiéra Keira Starmera v průzkumech propadala. To se změnilo poté, když minulý měsíc odcestoval do Washingtonu a následně svolal evropské lídry do Londýna, kde vytvořil „koalici ochotných“.
Následné průzkumy veřejného mínění vykázaly dvouciferný nárůst podpory britského premiéra. Tedy slovy čísel: příznivý názor na Keira Starmera má nyní 29 procent Britů, přičemž v minulém měsíci to bylo jen 21 procent.
Na Starmerovu zahraniční politiku reagovala pozitivně i konzervativní opozice. Bývalý ministr zahraničí James Cleverly začátkem března v Dolní sněmovně prohlásil, že Starmer „opravdu neudělal chybu“ na poli diplomacie, pokud jde o otázku podpory Ukrajiny. Předsedkyně Konzervativní strany Kemi Badenochová se dokonce nechala slyšet, že byla „ráda svědkem“ Starmerova objetí se Zelenským v Londýně, jímž jasně demonstroval britskou podporu Ukrajině.
