Americké univerzity a další výzkumné instituce dostanou nižší granty na biomedicínský výzkum. Podle dotčených institucí to omezí jejich schopnost plnit jejich roli, administrativa prezidenta Donalda Trumpa naopak věří, že se tím stane systém efektivnějším. V související žalobě ze strany dvou desítek států vydal federální soudce příkaz, kterým nová pravidla částečně zablokoval.

Národní ústavy zdraví (NIH) jsou hlavní americký sponzor biomedicínského výzkumu. V pátek večer oznámily, že okamžitě sníží podporu takzvaných „nepřímých nákladů“ vyplácených univerzitám, lékařským centrům a dalším příjemcům výzkumných grantů. Jde o finanční prostředky, které tyto špičkové vědecké instituce využívají k financování základních provozních nákladů.

V oznámení vydaném kanceláří ředitele NIH agentura uvedla, že v minulosti podporovala nejen přímé náklady, ale také ty nepřímé. Jedná se nejen o administrativní výdaje, ale také náklady na výzkumná zařízení a další výdaje, které přímo nesouvisely s cíli vědeckého projektu. Na tyto výdaje šla podle NIH asi čtvrtina grantových výdajů agentury.

Řada z těch nejelitnějších amerických univerzit zaměřených na výzkum a vývoj dostávala na pokrytí těchto nepřímých nákladů významné finance, které se přičítaly k přímým výdajům. U mnoha institucí tvořily tyto nepřímé výdaje až kolem padesáti procent těch přímých. Podle pátečního nařízení bude nyní míra podpory jak u nových, tak u stávajících grantů činit maximálně patnáct procent. Nařízení začala platit okamžitě.

Trumpova administrativa tak chce ušetřit přibližně čtyři miliardy dolarů, v přepočtu asi sto miliard korun.

O co univerzity přijdou

Když NIH udělí grant univerzitě, část těchto prostředků přímo financuje výzkumný projekt a část jde na režijní náklady, které výzkum podporují. Mezi nimi jsou zejména náklady na energie, údržbu budov a nejrůznější personál. Platí se z nich ale například také náklady na ochranku a zabezpečení laboratoří, což je u biomedicínského výzkumu zásadní. V minulosti činily nepřímé finanční prostředky připočítávané ke grantům NIH v průměru asi třicet procent výše grantu na přímé financování výzkumu, přičemž některé univerzity dostávaly více než šedesát procent.

Podle NIH mají právě elitní instituce nejvyšší nepřímé náklady na výzkum. U Harvardovy univerzity je to 69 procent, na Yaleově univerzitě 67,5 procenta a na Univerzitě Johnse Hopkinse 63,7 procenta.

Od zástupců univerzit a dalších vědeckých institucí zní, že snížení nepřímých grantů v průměru na polovinu je likvidační. Režijní náklady jsou pro provádění výzkumů nezbytné: sebelepší vědci nemohou provádět výzkum v neosvětlených, nevytápěných a neuklízených laboratořích. A některé výzkumy jsou personálně, energeticky a v dalších nepřímých nákladech podstatně náročnější než jiné.

Dalším argumentem NIH pro snížení grantů je ale i to, že pokud je poskytují soukromí dárci, pak jsou částky na nepřímé výdaje mnohem nižší. Například u Gatesovy nadace je to deset procent, u Templetonovy nebo Rockefellerovy nadace je to patnáct procent.

NIH ve svém oznámení poukázaly na to, že pro řadu bohatých univerzit nebude problém ušlé prostředky pokrýt z vlastních zdrojů: například majetky Harvardovy nebo Yaleovy univerzity se odhadují na asi 50 miliard dolarů. Většina univerzit v USA ale není ani zdaleka tak majetná, jako mají tito zástupci takzvané Břečťanové ligy (Ivy League). A navíc jsou instituce vázané přísnými pravidly, jak mohou finance použít, takže rychlá a nečekaná změna ze dne den je něco, čemu se mohou jen obtížně přizpůsobit.

Ivy League (česky Břečťanová liga) je označení pro osm elitních soukromých univerzit na severovýchodě USA. Patří mezi ně Brownova univerzita, Cornellova univerzita, Dartmouth College, Harvardova univerzita, Kolumbijská univerzita, Pensylvánská univerzita, Princetonská univerzita a Yaleova univerzita.

Kritika z obou stran

Změnu v grantech kritizují vědci po celé Americe. Carrie Wolinetzová, která dříve zastávala vysoké manažerské místo v NIH, napsala na webu STAT News: „Nenechte se mýlit: Tyto náklady jsou pro lékařský výzkum nezbytné. Bez nich se vědecká činnost zastaví. Proto návrh Trumpovy administrativy na náhlé snížení sazby úhrady nákladů a výdajů v Národních ústavech zdraví způsobí katastrofální škody výzkumu, na který naše země spoléhá v boji proti nemocem a při zlepšování zdraví všech Američanů.“

Senátorka Patty Murrayová zvolená za demokraty, která tuto stranu zastupuje v senátním výboru pro rozpočtové prostředky, označila patnáctiprocentní hranici za „nezákonnou“. Argumentuje tím, že vloni byl přijatý zákon, který zakazuje NIH měnit systém, který používá pro rozdělování prostředků na nepřímé výdaje.

Opatření už kritizovali i někteří republikáni. Například senátor Bill Cassidy za stát Louisiana uvedl, že velké a bohaté univerzity nebudou mít zřejmě větší problém tuto krizi zvládnou, ale o to větší dopad by mohl mít na ty menší.

Senátorka Katie Boyd Brittová za Alabamu zase řekla serveru AL.com: „Zatímco administrativa pracuje na dosažení tohoto cíle v NIH, je zapotřebí chytrého a cíleného přístupu, aby se nebránilo průlomovému výzkumu, který zachraňuje životy, v institucích s vysokými výsledky, jako jsou ty v Alabamě.“ Právě Alabamská univerzita bude patřit zřejmě mezi ty nejvíce zasažené, patří totiž do jednoho procenta těch nejvíce podporovaných univerzit z financí NIH a na nepřímé náklady tam jde téměř 49 procent grantů.

Částečně zablokované škrty

V pondělí podalo dvaadvacet států novou žalobu na Trumpovu administrativu na zablokování škrtů s tím, že „špičková práce na vyléčení a léčbě lidských nemocí se zastaví“. Několik hodin po podání žaloby vydal federální soudce příkaz, kterým nová pravidla zablokoval. Tento příkaz se týká jen dvaadvaceti států, které vznesly žalobu – jedná se o státy ovládané demokraty; takže ve státech republikánských (jako je například výše zmíněná Alabama) nařízení nadále platí a dopadá už na tamní vědu, ale také na pracovní místa. Soudní slyšení by se mělo konat 21. února.

Není ale jisté, zda bude administrativa zákaz dodržovat. Viceprezident USA J. D. Vance se totiž vyjádřil negativně k soudcům, kteří vydali rozhodnutí dočasně blokující některé z nejspornějších exekutivních příkazů Donalda Trumpa. Uvedl, že „nemají právo“ kontrolovat prezidentovu „legitimní moc“. „Kdyby se soudce snažil říkat generálovi, jak má vést vojenskou operaci, bylo by to nezákonné,“ napsal na síti X a dodal: „Soudci nesmějí kontrolovat legitimní moc výkonné moci.“

Vedoucí pracovníci v oblasti výzkumu podle deníku Washington Post tvrdí, že rozhodnutí NIH poškodí schopnost Ameriky konkurovat Číně a dalším zemím na poli biomedicíny.

I vědci ale podle Washington Postu uznávají, že současný systém není nastavený efektivně a že v něm dochází k plýtvání. Vědci si už roky stěžují na finanční prostředky, které končí v kancelářích a u úředníků, a nikoli v laboratořích. „A některé z nejbohatších univerzit si vybudovaly extravagantní zařízení, často pojmenovaná po dárcích, která vyžadují značné režijní náklady financované částečně z federálních grantů,“ dodává Washington Post.

Podíl.