Donald Trump 20. ledna znovu vstoupí do Bílého domu, ve chvíli, kdy ruská válka proti Ukrajině trvá skoro tři roky. Nastupující prezident opakovaně řekl, že ji chce rychle ukončit.
Detaily jeho představ, jak největší válku v Evropě od druhé světové ukončit, ale nikdo nezná. Trump například říkal, že je schopen zařídit její konec do čtyřiadvaceti hodin nebo že usiluje o takovou dohodu, která je spravedlivá pro všechny.
Některé detaily naznačili dva autoři Trumpovy zahraničněpolitické a bezpečnostní koncepce. Generálplukovník americké armády ve výslužbě Keith Kellogg, který je členem týmu Trumpových poradců pro národní bezpečnost, a bývalý analytik CIA Frederick Fleitz, který působil v době Trumpova prezidentského mandátu v jeho Národní bezpečnostní radě. Agentura Reuters zveřejnila jejich text, který nastiňuje ukončení války.
Základem je zmrazení frontových linií v současné podobě, vytvoření demilitarizované zóny a ukrajinský souhlas s dočasnou ruskou okupací již dobytých území. „Ukrajincům řekneme, že dostanou další zbraně jen tehdy, pokud začnou s Ruskem jednat. A zároveň vyšleme varování Moskvě, že pokud ona odmítne vyjednávání o míru, budeme Kyjev ještě více vyzbrojovat,“ prohlásil Kellogg.
Zároveň by Ukrajinci museli prozatím upustit od snahy vstoupit do NATO. Tuto podmínku zmínil v rozhovoru pro televizi Fox News Robert O’Brien. Ten byl bezpečnostním poradcem bývalého prezidenta od září 2019 až do konce jeho mandátu v lednu 2020 a patří do nejužšího okruhu Trumpových spolupracovníků. „Přijmout do aliance zemi, která válčí s Ruskem, je příliš provokativní. To by vedlo k eskalaci, možná jaderné válce,“ upozornil O’Brien.
Trump a vedení Republikánské strany nechápou ruskou agresi proti Ukrajině jako ohrožení bezpečnosti celé Evropy a snahu Kremlu obnovit svůj vliv minimálně na východě Evropy. Dívají se na ni spíše jako lokální rusko-ukrajinský konflikt o území a hranice. Rozhodně v něm nespatřují ohrožení Spojených států.
„Nyní se v USA o válku zajímá méně lidí než v prvních měsících konfliktu, protože ji méně lidí vnímá jako hrozbu pro samotné Spojené státy. Pokles vnímání války jako hrozby je výraznější u lidí, kteří volí nebo podporují Republikánskou stranu,“ vysvětlil Aktuálně.cz těsně před volbami profesor politologie na Drake University ve státě Iowa Kieran Williams.
Podle něj Američané po druhé světové válce vnímali sovětskou armádu jako rovnocenného rivala, i když ve skutečnosti nebyla tak silná, jak se zdálo. „Invaze na Ukrajině naopak odhalila nedostatky ruských ozbrojených sil v bojeschopnosti, vybavení, strategii a disciplíně,“ dodal vysokoškolský pedagog.
Z evropských politiků v uplynulých měsících naslouchal Trump při osobních setkáních a telefonátech hlavně maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi a polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi.
Vítězný americký kandidát jednou veřejně citoval Orbánovo tvrzení, že Rusko není možné vojensky porazit a nikdy neprohrálo žádnou pozemní válku. Duda naopak Trumpa přesvědčuje, že podpora Ukrajiny je v americkém zájmu.
O ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském se Trump vyjadřoval různě. Po nedávné schůzce s ním v New Yorku říkal, že spolu mají dobré vztahy. Několik dní poté označil ukrajinského prezidenta ve směsi pejorativního a posměšného výroku za skvělého obchodníka, protože pokaždé, když přijede do Spojených států, odjede s desítkami miliard dolarů.
Video: Evropa neférově tlačí Ukrajinu do kompromisů, říká analytik Mikulecký
Spotlight moment: Evropa neférově tlačí Ukrajinu do kompromisů, říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký | Video: Tým Spotlight
