Americký prezident Donald Trump musí přestat se svými hrozbami vůči Dánsku ohledně možné anexe Grónska, zdůraznila podle agentury Reuters dánská premiérka Mette Frederiksenová. Trump v neděli, den po americké vojenské intervenci ve Venezuele, znovu zopakoval, že Spojené státy „potřebují Grónsko“.
Trump svůj zájem o získání tohoto ostrova dává najevo dlouhodobě, proti čemuž se Dánsko opakovaně ohrazuje. Téma se nyní znovu objevilo po americkém útoku ve Venezuele, při němž americké speciální síly zajaly a do USA převezly tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.
„Grónsko potřebujeme, rozhodně,“ řekl Trump magazínu a dánský ostrov popsal jako obklopený ruskými a čínskými loděmi.
Podle Frederiksenové jsou taková vyjádření nesmyslná. „USA nemají právo anektovat žádnou ze tří částí Dánského království,“ konstatovala podle agentury Reuters. Třetí částí Dánska jsou Faerské ostrovy.
Už jsme spojenci, připomíná diplomat
Už v sobotu, tedy v den americké intervence ve Venezuele, konzervativní influencerka Katie Millerová, která v letech 2017 až 2019 pracovala na několika pozicích pro první Trumpovu administrativu, zveřejnila na síti X obrázek mapy Grónska v barvách americké vlajky s komentářem „Brzy“.
Krátce poté se proti podobným projevům na stejné síti ohradil dánský velvyslanec v USA Jesper Møller Sørensen. „Jsme blízcí spojenci a jako takoví bychom měli i nadále spolupracovat. Bezpečnost USA je také bezpečností Grónska a Dánska. Grónsko je již součástí NATO,“ připomněl diplomat.
Dánsko a USA podle velvyslance spolupracují na zajištění bezpečnosti v Arktidě. Dále připomněl, že Dánsko v roce 2025 za tímto účelem vyčlenilo 13,7 miliardy dolarů. „Protože naši společnou bezpečnost bereme vážně. A ano, očekáváme plné respektování územní celistvosti Dánského království,“ ozřejmil.
Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, již dříve zdůvodňoval národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím.
Ostrov se zhruba 56 tisíci obyvateli býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
