Spojené státy od 4. března zavedou dodatečné desetiprocentní clo na dovoz zboží z Číny. Oznámil to prezident Donald Trump s tím, že chce, aby ke stejnému datu vstoupila v platnost i 25procentní cla pro Kanadu a Mexiko. Jako důvod uvedl, že z těchto zemí stále míří do USA drogy.
„Z Mexika a Kanady proudí do naší země nadále drogy v obrovském a nepřijatelném množství,“ tvrdí na své sociální síti Truth Social republikánský prezident.
Plánovaná cla na dovoz z Mexika a Kanady byla 3. února na jeden měsíc pozastavena, desetiprocentní clo na dovoz z Číny už ale začalo platit 4. února. Americká administrativa od té doby vysílala nejasné signály ohledně toho, zda po vypršení odkladu cla pro Mexiko a Kanadu skutečně vstoupí v platnost. Ještě ve středu Trump říkal, že je zavede až od 2. dubna.
Na prahu obchodní války
Na začátku února se šéf Bílého domu spokojil s ústupky od svých sousedů výměnou za posílení ochrany hranic proti nelegální migraci a slib tvrdšího boje proti pašování drogy fentanylu. Cla přitom odložil jen několik hodin předtím, než měla vstoupit v platnost. Severoamerickou obchodní válku s nejistými důsledky pro světovou ekonomiku se tak dosud podařilo oddálit.
Hrozbu zavedení cel Trump často používá jako vyjednávací taktiku, aby si vynutil ústupky. Prezident tvrdí, že mimo jiné pomohou vyrovnat pasivní americkou obchodní bilanci. Ekonomové ale varují před možným dopadem na americké spotřebitele, které mohou zasáhnout vyšší ceny vyvolané omezením dovozu.
EU v hledáčku
Evropské unii šéf Bílého domu pohrozil brzkým uvalením 25procentních cel. Trump tvrdí, že evropské země nespravedlivě vyvážejí do USA více, než dovážejí, přičemž rozdíl činí 300 miliard dolarů (7,2 bilionu korun). Evropská komise ale trvá na tom, že obchodní přebytek činí jen zhruba polovinu této částky, pokud se počítá pouze zboží, a pokud se započtou i služby, jde podle Bruselu pouze o 50 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).
Reciproční cla by podle Reuters mohla zvláště zasáhnout evropský automobilový průmysl. EU má desetiprocentní clo na osobní automobily, což je čtyřnásobek amerického cla na stejné zboží. Brusel dal opakovaně najevo, že chystá odvetná opatření.
Trump se už dříve rozhodl odstranit výjimky z amerických cel na ocel z roku 2018, což znamená, že na veškerý dovoz oceli do USA se bude od 12. března vztahovat minimálně pětadvacetiprocentní clo. U cel na dovoz hliníku se sazba zvýší z deseti na 25 procent.
Nový americký prezident chtěl nedávno uvalit cla také na dovoz z Kolumbie kvůli tomu, že tato jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety. Bogota nakonec souhlasila s přijímáním migrantů vyhoštěných z USA a cla se odložila.
Trump dříve pohrozil vysokými cly také Rusku, a to v případě, že nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Uvalením vysokých cel a dalších sankcí pohrozil i dalším „podílejícím se“ zemím. V poslední době však o clech nemluví a k Rusku se staví i přes kritiku Západu a Ukrajiny vstřícněji.
V předvolební kampani Trump obviňoval Indii z nedodržování pravidel světového obchodu a pohrozil jí zavedením cel. Při únorové návštěvě indického premiéra Naréndry Módího ve Washingtonu se ale oba lídři dohodli, že Indie bude dovážet více americké ropy a plynu, čímž se sníží obchodní deficit mezi oběma zeměmi. Dillí uvaluje na americký vývoz nejvyšší cla ze všech hlavních obchodních partnerů USA.
