Trump: USA útoky na Írán ukončí během dvou nebo tří týdnů

„Dokončujeme tu práci,“ řekl Trump. Spojeným státům to podle něho bude trvat „možná dva týdny, možná o pár dnů déle“.

V tomto prohlášení dal Trump dosud nejjasněji najevo, že válku trvající něco přes měsíc má v úmyslu brzy ukončit, podotkla agentura Reuters. Konflikt způsobil chaos na Blízkém východě i na globálních energetických trzích.

Na otázku, zda podmínkou ukončení války proti Íránu jsou úspěšná diplomatická jednání, Trump řekl, že to nutní není. „Ne, nemusejí (Íránci) se mnou udělat dohodu,“ uvedl. Aby Spojené státy vojenské operace proti Íránu ukončily, musí „se Írán dostat do doby kamenné“ a přijít o možnost brzy získat jadernou zbraň, řekl Trump. „Pak odejdeme,“ dodal.

Írán se podle Trumpa vůbec nebrání, nemá z čeho střílet a žadoní o uzavření dohody s Američany.

Spojené státy a Izrael útoky na Írán zahájily 28. února. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, raketami a střelami útočit na Izrael a arabské státy v regionu, které hostí americké vojenské základny. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí ve středu vyjádřil skepsi ohledně možnosti jednání se Spojenými státy. Řekl, že Írán vůbec nevěří, že k něčemu povedou a že má vůči USA nulovou důvěru.

Šéf Bílého domu se v uplynulých dnech pochvalně vyjadřoval i o jednáních s Íránem. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí dnes v televizi Al-Džazíra řekl, že obdržel zprávy od Trumpova zmocněnce Stevea Witkoffa. Nešlo podle něho o jednání, nýbrž vyhrožování. „Vůbec nevěříme, že jednání s USA k něčemu povedou. Důvěra je na nule,“ cituje Arakčího agentura DPA.

Teherán a jeho spojenci v odvetě za americké a izraelské údery začali drony, raketami a střelami útočit na Izrael a arabské státy v regionu, které hostí americké vojenské základny. V reakci na tento konflikt výrazně zdražila ropa a zemní plyn.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio svým kolegům ze skupiny zemí G7 minulý týden řekl, že konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců.

Brzký konec války proti Íránu si přeje 66 procent Američanů, naopak 27 procent respondentů uvedlo, že Spojené státy by měly pokračovat v naplňování svých cílů, i pokud by se měl kvůli tomu konflikt protáhnout, píše Reuters o průzkumu. Mezi Trumpovými republikány se pro rychlé ukončení války vyslovilo 40 procent dotázaných, 57 procent jich bylo pro další pokračování. Šedesát procent všech účastníků průzkumu uvedlo, že s americkými útoky na Írán nesouhlasí, 35 procent je schvaluje. Průzkum se konal od pátku do neděle a účastnilo se ho 1021 lidí.

Hegseth: Příští dny ve válce s Íránem budou rozhodující

Následující dny ve válce s Íránem budou rozhodující, prohlásil dnes americký ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci. Americké údery podle něj oslabují morálku a jsou důvodem rozsáhlé dezerce v íránských ozbrojených silách. Teherán za posledních 24 hodin vypálil zatím nejnižší počet raket od začátku války, prohlásil šéf Pentagonu.

„Máme čím dál více možností, zatímco oni jich mají méně. Během pouhého měsíce jsme stanovili podmínky, následující dny budou rozhodující. Írán to ví, a není skoro nic, co by s tím po vojenské stránce mohli udělat,“ řekl americký ministr obrany. Írán se podle něj také potýká s nedostatkem klíčového vojenského personálu a vysoce postavení lídři jsou frustrovaní.

Šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine na stejné tiskové konferenci řekl, že Spojené státy nadále oslabují íránské vojenské kapacity. Mimo jiné podnikají údery na výrobní a výzkumná zařízení v zemi a zničily více než 150 lodí íránského námořnictva.

Pokud Teherán neuzavře s Washingtonem dohodu, americká armáda bude v útočné kampani podle Hegsetha pokračovat ještě intenzivněji. Jednání o ukončení konfliktu pokračuje a získává na síle, míní zároveň ministr. Hegseth odmítl sdělit, zda USA v Íránu zahájí pozemní útok.

Šéf Pentagonu novinářům řekl, že o víkendu navštívil americké vojáky na Blízkém východě. Konkrétnější s odkazem na bezpečnost být nechtěl, ale popsal své setkání s vojačkou, která se prý v odpovědi na otázku, co potřebuje ke své práci, usmála a odpověděla, že „více bomb“.

Údery proti Íránu, které zažehly regionální válku, zahájily Spojené státy a Izrael 28. února. Írán v odvetě cílí na americké a izraelské cíle v regionu. Íránské revoluční gardy také blokují Hormuzský průliv, kudy za normální situace převáží tankery zhruba pětinu světové produkce ropy a přibližně třetinu zkapalněného zemního plynu (LNG).

WSJ: Trump zvažuje konec války i bez znovuotevřeného Hormuzského průlivu

Washington/Abú Zabí – Některé státy Perského zálivu vedené Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty naléhají na amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pokračoval ve válce proti Íránu, protože režim v Teheránu podle nich nebyl prozatím dostatečně oslaben. S odvoláním na činitele z USA, Izraele a zemí Zálivu to píše agentura AP. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) je ovšem Trump ochotný ukončit vojenské operace proti Íránu, i když nebude otevřen Hormuzský průliv.

Vojenská mise zaměřená na znovuotevření průlivu, který je stěžejní námořní trasou pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu, by prodloužila konflikt na delší dobu, než byl původní časový rámec Washingtonu, tedy čtyři až šest týdnů. Trump proto rozhodl, že USA po dosažení hlavních válečných cílů, tedy oslabení íránských námořních a balistických kapacit, utlumí vojenské operace a ohledně odblokování průlivu budou na Teherán vyvíjet diplomatický nátlak.

Pokud Írán neumožní volnou plavbu průlivem, chce Trumpova administrativa přimět evropské země a státy Perského zálivu, aby se iniciativy chopily ony, píše WSJ s odvoláním na nejmenované americké činitele.

V pondělí přitom Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že pokud nebude brzy dosaženo dohody o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu, USA zcela zničí íránské elektrárny, ropné vrty, ostrov Charg a možná i odsolovací zařízení.

Íránský režim kombinací několika útoků a opakovaného varování plavidlům, že o bezpečném proplutí Hormuzským průlivem rozhodují jeho ozbrojené složky, pohyb obchodních lodí a tankerů na této vodní cestě výrazně omezil.

Na začátku nynějšího konfliktu dávaly země Zálivu najevo nespokojenost s tím, že USA nevzaly v potaz jejich varování, že útoky proti Íránu naruší stabilitu celého regionu. Nyní se však snaží Bílý dům přesvědčit, že současná situace je jedinečnou příležitostí ochromit režim v Teheránu jednou provždy. Jejich úsilí zesiluje v době, kdy se Trump k pokračování války či jejímu konci vyjadřuje protichůdně.

Země Zálivu nejsou nicméně názorově jednotné. Spojené arabské emiráty (SAE) neveřejně žádají americkou invazi do Íránu. Kuvajt a Bahrajn se také přiklání k pozemní operaci na území Íránu. SAE od počátku války čelily více než 2300 íránským útokům drony a balistickými střelami a jsou rozhořčeny tím, že útoky narušují jejich obraz jako bezpečného a bohatého centra mezinárodního obchodu a turismu.

„Íránský režim, který odpaluje balistické střely na obytné budovy, bere si globální obchod jako rukojmí a podporuje ozbrojené skupiny, nemůže být nadále součástí regionálního uspořádání,“ napsala v pondělí náměstkyně emirátského ministerstva zahraničí Núra Kaabíová v deníku The National.

Saúdská Arábie dlouhodobě upřednostňuje politické řešení konfliktu a je si vědoma toho, že čím déle válka potrvá, tím více příležitostí Írán bude mít útočit na její ropnou infrastrukturu. Rijád však žádá, aby byl konec války podmíněn „neutralizováním íránského jaderného programu“, zničením jeho balistického programu, ukončením podpory proíránských ozbrojených skupin v regionu a zamezením budoucího uzavření Hormuzského průlivu Íránem.

Katar a Omán, které dlouhé roky hrály důležité role prostředníků mezi Íránem a Západem, preferují diplomatické řešení konfliktu.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.

Dubajské úřady uvedly, že v jižní části města dnes dopadly úlomky zneškodněné íránské střely a lehce zranily čtyři lidi. V Saúdské Arábii trosky sestřeleného íránského dronu zranily dvě osoby v blízkosti Rijádu, píše agentura AFP.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}