Když Donald Trump před rokem opět naznačil, že by chtěl dostat Grónsko pod americkou kontrolu, většina evropských lídrů jeho výroky bagatelizovala nebo zesměšňovala. O rok později se však tón výrazně mění a evropští představitelé začínají americké ambice vůči Grónsku brát mnohem vážněji.
Jen den poté, co nechal zajmout venezuelského diktátora Nicoláse Madura, šéf Bílého domu naznačil, že jeho dalším cílem by mohlo být právě Grónsko. Tedy samosprávné arktické území s 56 tisíci obyvateli, které je součástí Dánska, spojence USA v Severoatlantické alianci.
„Tím by všechno skončilo“
„Potřebujeme Grónsko z důvodu národní bezpečnosti,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. „Je to velmi strategické místo. V současné době je Grónsko pokryto ruskými a čínskými loděmi.“
V pondělí pak Trumpův hlavní poradce Stephen Miller prohlásil, že Grónsko právem náleží Spojeným státům a že americká administrativa by jej mohla zabrat, pokud by se k tomu rozhodla. Na dotaz moderátora televize CNN, zda vylučuje použití vojenské síly, Miller odpověděl: „Nikdo nebude s USA vojensky bojovat o budoucnost Grónska.“ Deník New York Times však připomíná, že sám Trump dříve použití vojenské síly nevyloučil.
Zdá se, že dánská premiérka Mette Frederiksenová Trumpovy výhrůžky nebere na lehkou váhu a varovala, že anexe tohoto dánského území by znamenala konec NATO.
„Amerického prezidenta je třeba brát vážně, když říká, že chce Grónsko,“ uvedla. „Pokud by se Spojené státy rozhodly vojensky napadnout jinou zemi NATO, všechno by tím skončilo. Tedy včetně NATO jako takového, a tím i bezpečnosti, která je zajišťována od konce druhé světové války,“ řekla dánské televizi TV2.
Pokud by Spojené státy obsadily Grónsko silou, porušily by tím základní princip Severoatlantické smlouvy, podle něhož je útok na jednoho člena aliance považován za útok na všechny.
Špionáž i dohoda s Grónskem
Podle serveru The Economist zůstává přímá anexe nepravděpodobná. Trumpova administrativa však zřejmě hledá jiné cesty, jak nad arktickým ostrovem získat vliv.
Spojené státy začaly podněcovat grónské hnutí za nezávislost a zároveň prohlubovat rozpory mezi Grónskem a Dánskem. CIA a Národní bezpečnostní agentura údajně zesílily sledování grónských separatistů a byly pověřeny identifikací místních obyvatel sympatizujících se Spojenými státy. Dánská vláda si kvůli zprávám o špionáži a tajné vlivové kampani loni hned třikrát předvolala americké diplomaty.
Druhým pilířem americké strategie má být návrh nové dohody, kterou chce Washington předložit Kodani. Podle amerických představitelů by mohlo jít o takzvanou Dohodu o volném sdružení (COFA), jakou Spojené státy v minulosti uzavřely s několika malými tichomořskými státy.
COFA umožňuje americkým ozbrojeným silám volně operovat na území signatářských zemí výměnou za bezpečnostní garance a ekonomické výhody, včetně bezcelního obchodu. Trump tuto možnost přirovnává k velkému realitnímu obchodu, který by podle něj Gróňanům přinesl značné bohatství.
Dánská strana však namítá, že Grónsko již americkou vojenskou přítomnost hostí. Na ostrově se nachází americká základna, která Spojeným státům poskytuje široké možnosti operování v Arktidě. Podle stávající dohody s Dánskem navíc neexistují žádná výslovná omezení počtu amerických vojáků, kteří mohou být v Grónsku rozmístěni. Američtí představitelé se údajně snažili navázat přímá jednání s grónskou vládou, ta je však zatím odmítla, dodal The Economist.
