Americký prezident Donald Trump se během své kampaně rád stylizoval do role zachránce ropného průmyslu. Tvrdil, že jen on dokáže ochránit americké producenty ropy před „zelenými fanatiky“ z řad demokratů. Jenže realita na trhu s ropou ukazuje jiný obrázek – Trumpův návrat k moci zatím ropným firmám spíše přitížil.
Na soukromé večeři s představiteli ropného průmyslu v jeho floridském sídle Mar-a-Lago měl Trump podle The Economist pronést drsnou větu: „Jestli nebudu prezidentem, jste v p*deli.“ Mnozí z pozvaných ale zažívají krizi už teď za jeho prezidentování. Cena ropy typu West Texas Intermediate, která slouží jako americký cenový etalon, totiž klesla z 80 na 60 dolarů za barel. Pro firmy těžící z břidlic je to kritická hranice.
Snižování cen ropy
Trump sice uvolnil některá ekologická pravidla a snaží se zjednodušit proces povolování nových vrtů, ale zároveň jeho tvrdá obchodní politika podkopává globální poptávku po ropě. Odborníci navíc spekulují, že Trumpovy výzvy ke snižování cen mohly přimět kartel OPEC, aby zvýšil těžbu, což ještě více přispělo k přetlaku na trhu a dalšímu propadu cen.
Nižší ceny ohrožují zejména menší těžaře, kteří tvoří významnou část břidlicového sektoru v USA. Na rozdíl od velkých firem, jako jsou ExxonMobil nebo Chevron, mají menší podniky vyšší náklady a nižší výnosy z vrtů. Podle odhadů poradenské společnosti Rystad potřebují průměrnou cenu alespoň 63 dolarů za barel, aby pokryly náklady, úroky z dluhů i dividendy. Při současných hodnotách jsou tedy mnohé z nich v červených číslech.
Trumpova celní politika je přítěží
První reakce na sebe nedaly dlouho čekat. Firma Diamondback Energy oznámila snížení investic o 400 milionů dolarů. Podobně plánují utlumit těžbu i další společnosti jako Coterra Energy, EOG Resources či Matador. Šéf Diamondbacku Travis Stice varuje, že pokud nízké ceny vydrží, těžba v USA se brzy propadne.
Aby toho nebylo málo, ropné firmy čelí i vyšším nákladům kvůli Trumpovým clům – hlavně na ocelové komponenty, které jsou klíčové pro těžbu: potrubí, nádrže či výztuže vrtů. Velké koncerny mají sice větší vyjednávací sílu a širší zázemí, ale menší firmy často nedokážou tyto náklady přenést na své dodavatele.
Trump má přitom mezi malými ropnými firmami stále silnou základnu příznivců. Jejich neformálním mluvčím je Harold Hamm, miliardář a vlivný podnikatel z Oklahomy, který se dlouhodobě zasazuje o ropný průmysl. Právě on údajně pomohl prosadit jmenování Christophera Wrighta, jednoho z průkopníků břidlicové těžby, do čela ministerstva energetiky.
Investice do „zelených“ technologií
Hamm také nedávno svolal neveřejné setkání těžařů v oklahomské Tulse. Hlavním tématem bylo, jak využít zemní plyn pro napájení datových center a jak přimět vládu, aby více podporovala fosilní paliva na úkor obnovitelných zdrojů. Schůzky se údajně zúčastnili i čtyři členové Trumpovy administrativy.
Zatímco menší hráči sází na Trumpa jako na svůj poslední trumf, velké firmy jako ExxonMobil už sází i na jinou kartu – investice do nízkouhlíkových technologií. Exxon plánuje do roku 2030 utratit až 30 miliard dolarů na projekty spojené se zachycováním emisí nebo vodíkem. I proto jim vadí, že Trump chce tyto programy zrušit.
Ukazuje se tak, že i v rámci ropného průmyslu panují rozdílné zájmy. Trump sice slibuje návrat k „ropnému zlatému věku“, ale jeho politika zatím vyvolává spíš nejistotu.
