V posledních dnech přichází z Washingtonu nové požadavky za pomoc Ukrajině. O víkendu Keith Kellogg, zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, vyzval Kyjev k uspořádání prezidentských a parlamentních voleb. V pondělí Trump prohlásil, že chce dohodu, podle níž by Kyjev výměnou za americkou pomoc dodával USA vzácné kovy.
Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg uvedl, že Spojené státy vyvíjejí tlak na Ukrajinu, aby uspořádala volby co nejdříve, ideálně do konce roku, pokud se podaří dosáhnout příměří s Ruskem. V rozhovoru pro agenturu Reuters zdůraznil, že prezidentské a parlamentní volby, které byly pozastaveny od začátku války, „je třeba provést“. Podle něj většina demokratických zemí volby organizuje i za války.
Výzvou je zajistit rovné volební podmínky
Ukrajinská ústava nedovoluje pořádat volby během válečného stavu, který byl vyhlášen v únoru 2022 po začátku ruské invaze.
Zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství David Stulík poukazuje i na praktické komplikace, které by zemi čekaly, pokud by se konaly v nejbližší době volby: „Existuje nespočet technických výzev. Třeba ukrajinští občané v zahraničí, kteří mají také volební právo, a otázka je, jak pro několik milionů osob, minimálně v EU jich je šest milionů, zajistit rovné volební podmínky. Další komplikací je fyzická existence volebních seznamů, protože v řadě okupovaných měst všechny registry a dokumenty byly zničeny,“ říká Stulík.
USA se s Ruskem shodly
Naopak Moskva výzvu z Washingtonu vítá. Vladimir Putin dlouhodobě odmítá uznat Volodymyra Zelenského jako legitimního prezidenta a tvrdí, že Zelenskyj nemá právní mandát k uzavírání závazných dohod. Připustil však, že by se jeho ukrajinský protějšek mohl účastnit jednání, pokud nejprve zruší svůj dekret z roku 2022, který zakazuje jakékoli rozhovory s Ruskem, dokud bude Putin u moci.
Kyjev se obává, že by volby v této fázi války mohly ohrozit stabilitu země a otevřít ji ruským pokusům o rozvrat prostřednictvím dezinformačních kampaní. „Ruský vliv na Ukrajině je i nyní bez ohledu na nějaké volby, ale samozřejmě by se celá ruská kampaň během voleb zintenzivnila,“ soudí David Stulík.
Není také jasné, zda Moskva podmiňuje mírová jednání konáním voleb na Ukrajině. Kreml neuvedl žádné konkrétní požadavky, ale tvrdí, že bez „politické legitimity“ ukrajinského vedení nelze dosáhnout dohody. Ani Kellogg ovšem neupřesnil, zda by se volby měly uskutečnit před uzavřením klidu zbraní, nebo až po něm.
Ukrajinské suroviny pro americký trh
Po volební výzvě zmocněnce Kellogga prohlásil Trump v pondělí ze své Oválné pracovny, že chce zajistit dodávky vzácných nerostných surovin do USA z Ukrajiny. Trumpovo prohlášení navazuje na dřívější iniciativu samotného Zelenského, který v posledních měsících zdůrazňoval, že Ukrajina může být pro Spojené státy strategickým partnerem právě díky svým surovinovým zdrojům.
David Stulík vysvětluje, že se nebude jednat o dohodu, která by k surovinám zavazovala exkluzivně pouze americké firmy. „Podobnou dohodu má Ukrajina s Evropskou unií a s USA se taková dohoda chystala během loňského léta,“ vysvětluje Stulík.
Ukrajina disponuje kromě pověstných lánů černozemě i obrovským nerostným bohatstvím. Na jejím území se nachází ložiska více než stovky průmyslově využívaných nerostů, včetně 22 minerálů, které jsou na seznamu tří desítek kritických surovin pro Evropskou unii, jako je lithium, berylium, nikl a kobalt a prvky vzácných zemin. Jakým množstvím těchto strategických surovin Ukrajina disponuje v současnosti, je ovšem obtížné odhadnout, protože část nalezišť se nachází pod ruskou kontrolou.
