Klíčovým bodem při jakékoliv jednání s Rusy bude jejich požadavek kontrolovat celou Doněckou, Chersonskou a Záporožskou oblast Ukrajiny. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká expert na moderní dějiny Ruska Filip J. Scherf, který působí na University of St. Andrews ve Skotsku.
Scherf je autorem knihy Ztracená země: Příběh moderního Ruska, která mapuje vztahy mezi Ruskem a Západem od devadesátých let minulého století do současnosti.
Z londýnského summitu vzešel plán na ukončení války, který má být předložen Američanům. Je to to pověstné světlo na konci tunelu?
Evropa v Londýně ukázala, že chce být součástí řešení krize na Ukrajině. Ale nezodpověděla konkrétní otázky: Jak ukončit válku. Jaké budou bezpečnostní garance a co se stane, budou-li porušené. Na summitu se musely dohodnout státy, které mají různou úroveň zájmů na Ukrajině. Na jedné straně třeba Itálie a Španělsko, na té druhé mimo jiné Polsko s Českou republikou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se zmínil o možnosti měsíčního příměří, na které by navázaly další dohody. Mohl by to být základ nějakého posunu?
Pozice Ukrajiny a Ruska jsou naprosto protichůdné. Nedovedu si představit, že teď souhlasily s příměřím, které by aktuálně vyhovovalo oběma stranám. Jak by příměří vypadalo? Znamenalo by to, že evropští vojáci budou na místě dohlížet na to příměří? Pokud ne, tak Ukrajina nebude dost silná na to, aby zastavila další ruskou agresi.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a někteří další představitelé už avizovali, že vojáky z členských zemí NATO a Evropské unie nebudou jako členy mezinárodních jednotek v demilitarizované zóně na Ukrajině akceptovat. Máme to považovat za jednoznačný nesouhlas do budoucnosti, nebo o tom Rusové budou ochotní jednat?
Domnívám se, že nebudou. Že to je jednoznačné ne. Zamezení integrace Ukrajiny do západních struktur v čele s NATO byl primární casus belli Ruska. Posledních dvacet let Moskva usiluje o to, aby Ukrajina a další okolní státy nebyly součástí Západu, je to naprostá priorita ruské zahraniční politiky. Není to vyjednávací taktika, ale jednoznačný požadavek. Evropské mírové jednotky, které by měly garantovat bezpečnost Ukrajiny, by znamenaly možnost přímého konfliktu mezi státy NATO a Ruskem. Což je v podstatně to samé, jako kdyby bezpečnost Ukrajiny garantovalo NATO.
Kdyby tito vojáci byli součástí nějaké takzvané koalice ochotných bez toho, že by střet s Rusy aktivoval pátý článek Severoatlantické aliance (tento článek stanovuje, že útok na jednu členskou zemi alianci se považuje za útok na celé NATO – pozn. red.), tak by to představovalo zásadní oslabení NATO.
Donald Trump se zmínil o tom, že on si evropské vojáky v demilitarizované zóně na Ukrajině dokáže představit…
Trump se chce rychle, co nejrychleji zbavit všech amerických politických a vojenských závazků na Ukrajině. Chce být prezidentem mírotvorcem. Jde mu hlavně o klid zbraní. Ne o nějakou trvalou dohodu, kterou je mnohem komplikovanější uzavřít. Ale chce mít Ukrajinu z krku a posunout se k jiným věcem doma i v zahraničí, které chce řešit. Když prohlásil, že na Ukrajině by mohly být evropské síly, tak tím vzkazuje Evropě: je to váš problém, vy ho řešte, my máme vlastní problémy.
Platí ještě de facto pátý článek Severoatlantické aliance o společné obraně byť jen jednoho napadeného člena? Nevypadá to nyní, že by s Trumpem bylo něco takového možné, že by USA aktivně nějakou zemi v Evropě bránily vysláním vojáků…
Pokud by třeba Polsko bránilo Ukrajinu, bude-li znovu napadena, a čelilo tak útoku Ruska, tak pátý článek aliance by zavazoval všechny členské země NATO pomoci Polsku. Vyvázat se z pátého článku samozřejmě lze de iure – tedy vyjmout z toho výslovně Ukrajinu -, anebo prostě odmítnout přijít Polsku na pomoc. Oba scénáře považuji za fatální pro NATO.
Rusové také naznačují, že nepřijmou zastavení bojů na současné frontové linii. Že chtějí celou Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast Ukrajiny. Dá se tedy předpokládat, že Putin chce pokračovat ve válce, dokud ruští vojáci nedosáhnou hranice těchto oblastí?
Rusové nemusí vojensky dojít na hranice těch oblastí, které si nárokují. Ale chtějí je kontrolovat, mezinárodně potvrdit jejich včlenění do Ruska a podle mého názoru toto bude klíčovým bodem všech jednání o dohodě. Dalším cílem, který probleskuje v pozadí, je ruská snaha odstranit Zelenského jako ukrajinského prezidenta. Kreml už dlouho opakuje, že Zelenskyj je válečný štváč, že nemá legitimitu. A v posledních dnech zní něco podobného i z Bílého domu.
Video: Tohle nevyhrajete. Hádka Trumpa a Zelenského v Bílém domě
„Nevyhrajete, tohle nevyhrajete.“ Část hádky Trumpa se Zelenským v Bílém domě. | Video: Reuters
