Ruský vládce Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump během pondělního telefonického rozhovoru posuzovali mimo jiné i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se na variantě počítající s výměnou „devět za devět“, tvrdí podle serveru Kommersant Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle mluvčího ruského vládce Dmitrije Peskova bylo jedním z témat hovoru i možné setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Je to důležitá humanitární akce. Několik podobných se během nedávných měsíců uskutečnilo,“ prohlásil o výměně vězňů Ušakov. Spojené státy a Rusko si minulý měsíc v Abú Zabí vyměnily dva vězně: Rusko předalo Američanům Kseniji Karelinovou s ruským a americkým občanstvím. USA vydaly Rusům Artura Petrova, který je občanem Ruska a Německa.
Karelinovou loni v srpnu poslal ruský soud na dvanáct let do vězení za vlastizradu, jíž se podle soudu dopustila tím, že dobročinné organizaci ve Spojených státech poskytla příspěvek asi padesát dolarů (zhruba 1140 korun) na podporu Ukrajiny. Karelinová se narodila v Rusku, ale v roce 2012 emigrovala do USA a v roce 2021 získala americké občanství. Petrova zadržela kyperská policie v roce 2023 kvůli podezření z nelegálního vývozu citlivé americké mikroelektroniky do Ruska. Loni pak kyperské soudy souhlasily s jeho vydáním do USA.
Rusko a USA se už v únoru dohodly na výměně, kdy Rusové propustili Američana Marka Fogela a Američané Rusa Alexandra Vinnika, který byl v USA stíhán za praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměny bitcoin a loni se přiznal k jednomu obvinění. Fogela soud v Rusku poslal na čtrnáct let do vězení za pašování drog. Na moskevském letišti Šeremeťjevo u něj policie našla sedmnáct gramů konopí, což Fogel vysvětloval tím, že je má pro léčebné účely.
Zadržených amerických občanů je více
V posledních letech ruské úřady zadržely pod různými záminkami několik západních občanů, především Američanů. Washington za předchozího prezidenta Joea Bidena kritizoval Moskvu, že zadržuje západní občany ve snaze dosáhnout osvobození ruských agentů dopadených na Západě.
Loni 1. srpna se odehrála dosud největší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Na svobodu se tak mimo jiné dostal americký novinář Evan Gershkovich či bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan, ale také důstojník ruské tajné služby Vadim Krasikov, odsouzený v Německu za vraždu odpůrce ruského režimu. Německý soud zločin označil za „státem objednanou vraždu“. Všichni zadržovaní západní občané ale vyměněni nebyli.
Možná schůzka Putina a Zelenského
Podle Peskova spolu Trump s Putinem projednali i možnou osobní schůzku Putina a Zelenského. Další podrobnosti ale mluvčí Kremlu nesdělil a k možnému setkání se nevyjádřil ani ukrajinský prezident, který už minulý týden po ruském vládci požadoval, aby s ním v Istanbulu osobně jednal.
Ruská a ukrajinská delegace se – poprvé po více než třech letech – setkala minulý pátek právě v Istanbulu. O tom, kde se uskuteční další jednání, se dosud nerozhodlo, dodal Peskov v souvislosti s nabídkou Vatikánu se místem pro přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou. Trump podle agentury Reuters prohlásil, že by bylo skvělé, kdyby Rusko a Ukrajina vedly rozhovory o příměří ve Vatikánu, a dodal, že by to jednání dodalo na významu.
Trump dříve na své síti Truth Social po telefonátu s Putinem oznámil , že Ukrajina a Rusko okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Ukrajina od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi a Trump se snaží vyjednat příměří.
Neshody ohledně memoranda
Vypracovat memorandum o mírové dohodě a příměří bude obtížné, připustil Peskov. „Návrhy bude formulovat jak ruská, tak ukrajinská strana. Tyto návrhy si vymění a poté se uskuteční složitá jednání kvůli vypracování společného textu. Žádné termíny nejsou a ani nemohou být. Je jasné, že všichni chtějí, aby se to stalo co nejrychleji, ale ďábel tkví v detailech,“ řekl mluvčí podle ruské státní agentury RIA Novosti.
Zelenskyj ale v reakci na pondělní rozhovor Trumpa s Putinem uvedl, že žádné podrobnosti o zmíněném memorandu nezná. Podle serveru BBC News doplnil, že jedině poté, co Ukrajina dostane od Rusů memorandum či jiné návrhy, bude moci zformulovat své stanovisko. Zelenskyj zároveň odmítl ruský požadavek na stažení vojsk z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti.
Ukrajinský prezident dále sdělil, že s americkým prezidentem Trumpem v pondělí hovořil dvakrát – před a po jeho rozhovoru s Putinem. Druhého rozhovoru se zúčastnili též lídři Francie, Itálie, Německa, Finska a Evropské unie. Dodal, že během prvního bilaterálního rozhovoru ujistil o připravenosti Kyjeva k úplnému a bezpodmínečnému příměří, jak je navrhly USA. Pokud Rusové nejsou připraveni zastavit zabíjení, měly by následovat silnější sankce, aby přiměly Moskvu k míru, řekl Zelenskyj. Ujistil také, že Kyjev je připraven vést s Ruskem přímé rozhovory v jakémkoli formátu, který povede k výsledku. Je však záhodno, aby připraveno bylo i Rusko, dodal.
„Je pochopitelné, že USA mají zájem o co nejrychlejší dosažení výsledků. Hovořil o tom i prezident Trump. Vladimir Putin sdílí tento názor. Všichni mají zájem na co nejrychlejším urovnání. My máme v prvém řadě zájem o co nejrychlejší urovnání cestou odstranění základních příčin tohoto konfliktu,“ tvrdí mluvčí Kremlu podle ruské státní agentury TASS.
Moskva za „základní příčiny“ války, kterou z Putinova rozhodnutí vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, nyní označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení ukrajinského proruského režimu. Putin v únoru 2022 při oznámení začátku „speciální vojenské operace“, jak Kreml svou vojenskou agresi vůči sousední zemi označuje, bez bližších podrobností hovořil také o potřebě „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny.
