Washington/Brusel – Americký prezident Donald Trump se svými poradci jednal o možnosti stáhnout část vojáků USA z Evropy, píše agentura Reuters s odkazem na vysoce postavený nejmenovaný zdroj v Bílém domě. Podle něj je americký prezident naštvaný na spojence v NATO za jejich neochotu pomoci zabezpečit Hormuzský průliv a také proto, že se mu nepodařilo získat Grónsko. Definitivně o žádném stahování amerických vojáků ale Bílý dům podle zdroje Reuters nerozhodl ani nepřikázal Pentagonu vypracovat konkrétní plány. NATO na žádost Reuters o komentář dosud nezareagovalo.

Zdroj Reuters vzhledem k citlivosti záležitosti hovořil pod podmínkou zachování anonymity. Samotná debata o tom, že by USA stáhly část svých vojáků z Evropy nicméně podle agentury dokládá, jak moc se vztahy mezi USA a evropskými spojenci v NATO v posledních měsících zhoršily. Zároveň to podle Reuters naznačuje, že středeční návštěva generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Bílém domě transatlantické vztahy příliš nezlepšila, jsou teď zřejmě nejhorší od založení Severoatlantické aliance v roce 1949.

Spojené státy mají aktuálně v Evropě více než 80.000 vojáků a od konce druhé světové války je jejich role klíčová v evropské bezpečnostní architektuře. Více než 30.000 z těchto vojáků je v Německu, značné počty jsou také v Itálii, Spojeném království a Španělsku.

Kterých zemí by se stahování amerických sil přímo týkalo, zdroj neupřesnil a nesdělil ani o kolik vojáků by šlo, pokud se tak Trump rozhodne.

Ačkoliv Trumpovy vztahy se spojenci v NATO jsou napjaté již dlouho, jelikož americký prezident dalším členským státům vytýká zejména nedostatečné výdaje na obranu, v posledních třech měsících se toto napětí vyostřilo. Trump vyvolal transatlantickou krizi, když začal opět hovořit o svém záměru získat Grónsko, které je autonomním územím Dánska. A poté, co USA s Izraelem 28. února zahájily údery na Írán, dal Trump opakovaně najevo, že je naštvaný, že mu spojenci v NATO nenabídli pomoc se znovuotevřením Hormuzského průlivu, který je klíčový pro světovou přepravu ropy a zůstal do značné míry zablokovaný Íránem, navzdory tento týden oznámenému křehkému příměří.

Diplomaté z NATO podle Reuters uvedli, že Spojené státy neupřesnily, zda chtějí, aby byla mise v Hormuzském průlivu spuštěna až po skončení konfliktu nebo ještě v jeho průběhu. USA podle nich také nesdělily, co přesně v tomto směru od spojenců očekávají.

List The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na představitele ve Washingtonu ve středu napsal, že Trumpova administrativa uvažuje o plánu, který by potrestal některé členy Severoatlantické aliance, o nichž se domnívá, že během války proti Íránu nebyli Spojeným státům a Izraeli nápomocní. Kromě přemístění vojsk by plán mohl zahrnovat také uzavření americké základny nejméně v jedné z evropských zemí, pravděpodobně ve Španělsku nebo Německu, uvedl deník.

Spojenci NATO plní většinu požadavků USA, reagoval Rutte na kritiku od Trumpa 

Podle Rutteho dělají spojenci téměř vše, co Američané žádají v souvislosti s podporou americko-izraelských útoků proti Íránu. Ohradil se tak proti kritice od Trumpa. Je nicméně pravdou, že některé země zpočátku „trochu váhaly“ s poskytováním podpory Spojeným státům, připustil Rutte během čtvrtečního projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu. Šéf NATO je na návštěvě USA a ve středu jednal v Bílém domě právě s prezidentem Trumpem. 

Generální tajemník NATO Mark Rutte během projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu, 9. dubna 2026.

„Když nastal čas poskytnout logistickou a další podporu, kterou Spojené státy v Íránu potřebovaly, někteří spojenci byli, mírně řečeno, poněkud pomalí,“ uvedl dnes Rutte během své více než desetiminutové řeči. „Je ale fér říct, že byli také trochu překvapeni. Aby si prezident Trump zachoval moment překvapení pro první údery, rozhodl se spojence předem neinformovat,“ dodal šéf NATO.

Generální tajemník aliance má s americkým prezidentem velmi dobré vztahy a označuje ho za svého dlouholetého přítele. O středečním jednání v Bílém domě řekl, že vedli „otevřenou a upřímnou konverzaci“. Rutte ve své řeči opakované ocenil Trumpa samotného. Zmínil rovněž historické rozhodnutí členů aliance na loňském summitu v Haagu, kde se zavázali přispívat na obranu pěti procenty HDP. Podle Rutteho přechází NATO od „nezdravé závislosti na Spojených státech na transatlantickou alianci založenou na skutečném partnerství“.

„Když se dnes dívám napříč Evropou, vidím spojence kteří poskytují obrovské množství podpory,“ prohlásil šéf NATO. „Téměř bez výjimky dělají vše, oč Spojené státy žádají. Vyslyšeli požadavky prezidenta Trumpa a reagují na ně,“ dodal Rutte. NATO by podle něj bylo ochotné zapojit se do možné mise v Hormuzském průlivu, pokud to bude možné.

Americký prezident během středeční schůzky se šéfem NATO opět zopakoval, jak je ze Severoatlantické aliance zklamaný. „NATO tu nebylo, když jsme je potřebovali, a nebude tu ani tehdy, až je budeme potřebovat znovu. Pamatujte na Grónsko, ten obrovský, špatně spravovaný kus ledu!!!“ napsal Trump po setkání s Ruttem velkými písmeny na své sociální síti Truth Social s odkazem na nedávný spor o autonomní území Dánska, členského státu NATO, které chtěl Trump získat pro Spojené státy. Bílý dům se k průběhu ani výsledkům středeční schůzky oficiálně nevyjádřil.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version