Zvolený americký prezident Donald Trump nevyloučil použití vojenského nebo ekonomického nátlaku k získání Panamského průplavu či Grónska. Republikán reagoval na otázku novináře na tiskové konferenci. Trump zároveň vyloučil, že využije vojenskou sílu k připojení Kanady, chce ale použít sílu ekonomickou. Zvolený prezident prohlásil, že chce, aby členské země NATO prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP.
Na přímou otázku, zda může vyloučit použití „vojenského nebo ekonomického nátlaku“, aby dosáhl svého cíle získat Grónsko a Panamský průplav, Trump odpověděl záporně.
„Ne, nemohu vás ujistit ani o jednom z těchto dvou, ale mohu říci toto: Potřebujeme je pro ekonomickou bezpečnost,“ řekl Trump ve svém floridském sídle Mar-a-Lago.
Zájem o Grónsko, které v úterý navštívil Trumpův syn Donald Trump mladší, dává zvolený prezident najevo opakovaně, a to i za svého prvního funkčního období v roce 2019, kdy se zmiňoval o koupi tohoto dánského autonomního území.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová následně označila jeho spekulace za absurdní a vzkázala tehdy Trumpovi, že Grónsko není na prodej. Trump v úterý před novináři zpochybnil právní nároky Kodaně na ostrov a poznamenal, že tamní obyvatelé by podle něj v referendu pravděpodobně hlasovali pro samostatnost či právě pro připojení k USA.
Panama
V souvislosti s Panamským průplavem Trump v úterý kritizoval bývalého a nedávno zesnulého prezidenta Jimmyho Cartera, jehož prezidentství bylo zásadní pro to, aby Panama vyjednala a podepsala dohody z roku 1977, které předaly průplav do panamských rukou.
„Panamský průplav je ostuda,“ prohlásil Trump. „Jimmy Carter jim ho dal za jeden dolar a oni se k nám měli chovat dobře,“ dodal. Carter zastával prezidentský úřad v letech 1977 až 1981 a zemřel ve věku 100 let 29. prosince 2024. Jeho pohřeb se uskuteční 9. ledna.
Kanada
Trump, který se úřadu prezidenta znovu ujme 20. ledna, na dotaz o možném použití vojenské síly k připojení severního souseda USA řekl: „Ne, sílu ekonomickou, protože Kanada a Spojené státy to by skutečně bylo něco.“ Připojení čtyřicetimilionové země k USA tamní politici jasně odmítají.
„Zbavíte se uměle nakreslené hranice a podíváte se, jak by to vypadalo, a bylo by to také mnohem lepší pro národní bezpečnost,“ poznamenal Trump.
Problémem Kanady podle Trumpa je, že Spojené státy utrácejí obrovské peníze za její bezpečnost a zároveň s touto zemí mají velký obchodní deficit. USA přitom podle něj nepotřebují ani kanadská auta, ani dřevo či cokoliv jiného.
Přejmenování Mexického zálivu
Na stejné tiskové konferenci Trump též prohlásil, že by Mexický záliv chtěl přejmenovat na Americký záliv. Také vyzval mexickou vládu, aby zastavila nelegální migraci do USA, pohrozil Mexiku zvýšením cel a poznamenal, že jižního souseda Spojených států ovládají kartely.
Bývalý prezident problematiku jižní americké hranice aktivně využíval už v kampani před volbami v roce 2016, kdy se poprvé dostal do Bílého domu, mimo jiné s příslibem, že postaví zeď na hranici s Mexikem, za kterou Mexiko samo zaplatí. Sousední země za budoucí výstavbu nezaplatila a Trump v dalších letech nepravdivě tvrdil, že sliboval, že Mexiko zaplatí pouze za „kousek“ zdi.
