Aktual.: 4.04.2025 12:23

Praha – Americký prezident Donald Trump podle českého prezidenta Petra Pavla zatím vyvinul při jednáních o příměří na Ukrajině větší tlak vůči Ukrajině než vůči Rusku. Rusko se drží své zdržovací taktiky a klade si stále větší počet různých podmínek, z velké části nesplnitelných, řekl Pavel serveru Novinky.cz. Pro Rusko je podle něj ukončení více než tříletého konfliktu druhotnou věcí, usiluje hlavně o svou rehabilitaci na mezinárodní scéně či zrušení sankcí.

Mírové dohody na Ukrajině by podle Pavla bylo možné dosáhnout letos, pokud bude Rusko pod dostatečným tlakem. „A pokud mu stanovíme termín,“ uvedl. Mělo by jít především o tlak Spojených států, míní. „Pokud Donald Trump myslí vážně, že chce co nejrychleji ukončit krvavý konflikt, nemůže přistoupit na zdržovací taktiku,“ řekl Pavel. Trump by měl dát jasně najevo, dokdy čeká reakce třeba na návrh klidu zbraní. „Dokud běží intenzivní vojenská činnost, těžko se jedná o míru,“ uvedl.

Zatím to však podle Pavla nevypadá, že by se mírová dohoda blížila. „Americký prezident zatím vyvinul víc tlaku směrem k Ukrajině než Rusku. Rusko se v duchu své dosavadní praxe drží zdržovací taktiky a kladení stále většího počtu různých podmínek, z nichž velká část je nesplnitelná,“ uvedl. Rusku totiž nejde v první řadě o konec války, ale o vlastní rehabilitaci na mezinárodním poli a omezení či zrušení sankcí, dodal Pavel.

Spojené státy podle Pavla možná také nevnímají nutnost vyřešit situaci na Ukrajině tak urgentně jako Evropa. „Je to především na nás jako na Evropanech, jakou iniciativu vyvineme při formulaci vlastní představy řešení a jak budeme schopní mluvit s americkou stranou a prezidentem Trumpem o naší představě řešení,“ řekl Pavel.

Prezident by nepovažoval za logické, aby bylo Česko stranou snah například koalice ochotných, tedy zemí, které společně diskutují o další podpoře Ukrajiny. „Na straně Ukrajiny jsme od samého počátku konfliktu, bylo by naprosto nepochopitelné, kdybychom se teď snažili stát bokem. Stále nám jde o to, aby byla respektovaná základní pravidla suverenity, územní celistvosti. Pokud bychom se tvářili, že je můžeme opustit, do budoucna bychom ohrožovali sami sebe,“ míní.

Pokud bude v okamžiku mírového ujednání shoda evropských zemí na formě nějaké stabilizace a rekonstrukce Ukrajiny, považoval by Pavel za logické, aby ČR byla u toho. „Ale je tam celá řada otázek a podmínek, o kterých se nezačalo ani jednat,“ uvedl. Účast na společném řešení by byla podle Pavla vyjádřením toho, že Česko stojí za svými hodnotami, ale také prosazuje svůj ekonomický zájem s ohledem na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny.

 

Podíl.