Aktual.: 4.03.2025 19:54
Praha – Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl dnes na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je rozhodnutí USA dalším důkazem, že obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy. Lídři vládní koalice a Pirátů hodnotí Trumpovo rozhodnutí jako ústupek agresorovi, opuštění spojence či hození země přes palubu. Podle předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše není řešení války v posílání dalších zbraní, ale v diplomacii. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura řekl, že by Sněmovna měla podpořit Trumpovo úsilí o ukončení války.
Americká média s odvoláním na zdroje z americké administrativy v noci na dnešek napsala, že Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Vedení Ukrajiny musí Trumpa přesvědčit, že chce jednat o míru, aby dodávky zbraní obnovil, napsala média. Kreml označil americké pozastavení pomoci Kyjevu za nejlepší příspěvek k míru. Podle serveru Kommersant to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Rozhodnutí prezidenta Trumpa jen ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky. Musíme být silnější, ekonomicky i vojensky, musíme se začít starat o vlastní bezpečnost, musíme dát do obrany více peněz. Starat se o vlastní bezpečnost také znamená podporovat ještě silněji Ukrajinu,“ uvedl dnes Fiala. Odmítá připustit úspěch ruské agresivní politiky. Zopakoval, že je nutné dávat více peněz do obrany.
Lipavský připomněl, že Trump slíbil svým voličům ukončení války. „Takže bychom neměli být příliš překvapeni. Pro nás je to další důkaz, že obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy,“ sdělil dnes ČTK. Česká vláda podle něj bude pokračovat v navyšování výdajů na obranu, aby zajistila bezpečnost ČR. „Stejně tak budeme pokračovat ve vyjednáváních s našimi partnery včetně Ukrajiny o dosažení udržitelného míru v Evropě,“ dodal.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje pozastavení pomoci za nešťastné. Doufá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a Trump dokážíou co nejdříve opět najít společnou řeč a americká podpora bude obnovena. „Mezitím musí evropské země maximálně navýšit svou podporu,“ uvedla Černochová ve vyjádření pro ČTK.
Podle vicepremiéra a předsedy STAN Víta Rakušana nyní Evropané přebírají hlavní díl odpovědnosti. „Je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, aby se ruská přítomnost neposunula blíž k našim hranicím a aby se neopakoval scénář, kdy o osudu nějaké země rozhodují bez její účasti velmoci,“ uvedl na síti X. Podle předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové dává Trump na stejnou úroveň oběť a agresora a pozastavením vojenské pomoci Ukrajině usnadňuje další postup ruských jednotek. Kriticky se na pozastavení americké pomoci Ukrajině vyjádřili na síti X například i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), místopředseda dolní parlamentní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL) či předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Babiš, který vede favorizované hnutí ANO do podzimních sněmovních voleb, dnes ve Sněmovně uvedl, že je třeba hledat způsoby, jak válku zastavit. Rusko podle něho je a zůstane agresorem, který konflikt rozpoutal. „Jistě je třeba reagovat na aktuální hrozby, ale stabilní mír lze dosáhnout jen diplomacií, ochotou naslouchat a hledat kompromis. Spíš než hledat způsoby, jak prodlužovat válku, bychom měli hledat cesty, jak ji zastavit,“ řekl Babiš. Je potřeba řídit se chladnou hlavou a strategickým uvažováním, nikoli iluzemi o ruské porážce, dodal.
Místopředseda ANO Radek Vondráček na síti X uvedl, že koaliční lídři Ukrajině nepomohou emotivním křikem a siláckými slovy. Vážnost situace vyžaduje realismus, je nutné jednat s USA, napsal.
Šéf opozičního hnutí SPD Tomio Okamura ČTK řekl, že SPD dlouhodobě prosazuje zastavení posílání zbraní a peněz Ukrajině a Ukrajincům. „Protože se z války na Ukrajině stal zamrzlý konflikt, kde zbytečně umírají statisíce lidí. Apelujeme na urychlené zahájení mírových jednání,“ řekl. Ve Sněmovně pak apeloval na to, aby se dolní komora zavázala k tomu, že bude amerického prezidentovi a jeho administrativě v tomto úsilí maximálně nápomocna. Sněmovna by podle něj měla současně vyjádřit pochopení pro Trumpovy kroky, které mimo jiné vedly k páteční roztržce se Zelenským.
Ukrajina má bez americké zbrojní pomoci dostatečné zásoby zbraní a munice na zhruba půl roku. V rozhovoru s portálem RBK-Ukrajina to dnes prohlásil ukrajinský poslanec a člen bezpečnostního výboru Fedir Venislavskyj. Podobný odhad před týdnem v rozhovoru se serverem Politico učinil někdejší ukrajinský ministr obrany Dmytro Kuleba. Venislavskyj rovněž uvedl, že Ukrajina dokáže část zbrojních dodávek nahradit, problémem jsou ale speciální zbraně, jako jsou protivzdušné systémy či přesná munice do salvových raketometů MLRS.
Richard Stojar z Univerzity obrany dnes ČTK řekl, že materiální výpadek americké pomoci by se mohl projevit nejdříve za čtvrt roku. Podotkl, že Evropa by také případně mohla materiální pomoc od USA pro Ukrajinu kupovat. Problémové by podle něj bylo přerušení pomoci ve sdílení zpravodajských informací. Nejbolestněji by podle něj ale Ukrajina přerušení pomoci pocítila v dodávkách protiletecké a protiraketové ochrany, kdy gros ukrajinské obrany spočívá právě v amerických systémech, kterým je například Patriot. Chyběla by jí ale i munice do dalších zbraní, například do raketometů Himars. „Nedá se ale očekávat, že by to přerušení dodávek mělo fatální následky pro Ukrajinu bezprostředně, v řádu týdnů či měsíců. Ukrajina má z čeho čerpat minimálně čtvrt roku, takže to přerušení dodávek by se mohlo projevit někdy v polovině roku,“ míní odborník.
rem jzf sou lip fsl mtj rot
Zbrojaři: Nahradit americké dodávky je reálné, EU ale musí uzpůsobit pravidla
Evropští zbrojaři nemohou okamžitě nahradit výpadek dodávek z USA na Ukrajinu. Kapacity je reálné navyšovat ve střednědobém horizontu, pokud tomu EU uzpůsobí legislativu, řekl dnes ČTK prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek.
„Já bych to bral spíš jako politický signál pro Evropu, aby začala víc řešit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu,“ uvedl Hynek. „Evropa ale musí dát výjimky, jinak to nepůjde,“ doplnil. Zmínil například revizi požadavků takzvaného Green Dealu, tedy Zelené dohody pro Evropu.
Na Ukrajinu Česko vyváží munici či drony, nabízí se také dodávky systémů protichemické obrany, uvedl Hynek. „Těch technologií, které můžeme Ukrajině nabídnout, je dost. Jedeme naplno, ale když to někdo podpoří penězi, zjednoduší pravidla, tak jsme schopni ty kapacity navyšovat,“ řekl Hynek. Česko podle něj naopak nedokáže nahradit systémy protivzdušné obrany, jiné evropské země je ale nabízejí, i když fungují na jiných principech než ty americké, dodal.
Materiální výpadek americké pomoci Ukrajině by se podle Richarda Stojara z Univerzity obrany mohl projevit nejdříve za čtvrt roku. Ukrajina zásoby má. Evropa by také případně mohla materiální pomoc od USA pro Ukrajinu kupovat, řekl dnes Stojar ČTK. Hynek také očekává, že Amerika nevypoví už uzavřené kontrakty na pomoc Ukrajině.
Vývoz vojenského materiálu z ČR na Ukrajinu loni podle odhadů vzrostl meziročně nejméně o třetinu, uvedla minulý týden po setkání se zástupci zbrojařů na ministerstvu obrany ministryně Jana Černochová (ODS). Rok 2023 byl přitom podle ní rekordní.
Přístup bank vůči zbrojařským firmám se podle Černochové v Česku zlepšil. V minulosti si zbrojaři stěžovali na to, že mají u bank problémy s vedením účtů, posíláním peněz nebo získáváním úvěrů. Problémy hlásily i v případě obchodů na Ukrajinu. „Oproti tomu, když jsme tady před rokem a půl říkali, že opravdu ty věci jsou velice problematické a brzdí to i naši pomoc Ukrajině, tak tohle už dneska neplatí,“ řekla tehdy Černochová.
Vývoz vojenského materiálu z ČR předloni meziročně vzrostl o více než 60 procent na 48,9 miliardy korun. Dovoz stoupl téměř trojnásobně na přibližně 11,5 miliardy korun. Licencí k vývozu vojenského materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo 1580 do 99 zemí. Celková hodnota licencí činila zhruba 68,2 miliardy korun.
