Americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin spolu v pondělí odpoledne telefonovali. Ještě předtím šéf Bílého domu hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Putin po rozhovoru s Trumpem podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že Rusko je připraveno pracovat s Ukrajinou na memorandu o budoucích mírových jednáních.
Putin více než dvouhodinový rozhovor podle agentury Interfax označil za „velmi obsažný“, „velmi otevřený“ a „velmi užitečný“.
Trump telefonát do Kremlu oznámil v sobotu na své sociální síti Truth Social. „Předmětem hovoru bude zastavení ‚krveprolití’, které zabíjí v průměru více než pět tisíc ruských a ukrajinských vojáků týdně. A obchod,“ avizoval americký prezident.
Následně plánoval hovořit i se svým ukrajinským protějškem Zelenským a „různými členy NATO“. „Doufejme, že to bude produktivní den, nastane příměří, a tato velmi násilná válka, která se nikdy neměla stát, skončí,“ vyjádřil své přání šéf Bílého domu, který s ukrajinským prezidentem hovořil ještě před telefonátem s Putinem.
Vpředvečer hovoru Trump jednal i s evropskými vůdci. Telefonátu se zúčastnili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, informovaly podle zpravodajských agentur Londýn a Paříž. Politici diskutovali o možných sankcích, pokud Putin příměří s Ukrajinou neodsouhlasí.
Kyjev a jeho evropští spojenci Kremlu nabídli o předminulém víkendu třicetidenní příměří, které mělo začít platit od pondělí 12. května. Moskva ale na návrh nereagovala přerušením bojů. Tuto neděli například Rusko podniklo dosud nejrozsáhlejší dronový útok od začátku plnohodnotné invaze, když nad území Ukrajiny vyslalo 273 bezpilotních letounů.
K telefonátu Trumpa s Putinem se v předstihu vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Je samozřejmě výhodnější dosáhnout našich cílů politickými a diplomatickými prostředky,“ prohlásil a dodal, že Moskva si „velmi váží“ snah Trumpovy administrativy konflikt trvající čtvrtým rokem ukončit. Nevyprovokovanou válku vůči sousednímu státu přitom zahájilo právě Rusko.
Snahy o dosažení příměří
Přestože americký prezident několikrát slíbil, že válku rozpoutanou Kremlem ukončí do čtyřiadvaceti hodin od svého návratu do Bílého domu, realita se od začátku jeho druhého funkčního období značně liší, připomíná server NBC News. Podle webu France 24 dosavadní snahy americké hlavy státu přinesly jen malý pokrok.
Už v polovině února si Trump telefonoval se Zelenským i Putinem, za což byl západními spojenci kritizován. Osmnáctého února následovaly v saúdské metropoli Rijádu první rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem na vysoké úrovni. Po čtyřech a půl hodinách rokování Bílý dům oznámil, že ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války.
O deset dní později skončila schůzka Trumpa se Zelenským roztržkou přímo v Bílém domě. V posledních týdnech se ale vztahy obou politiků opět zlepšily, hovořili spolu osobně například na okraj pohřbu papeže Františka. Obě země také podepsaly klíčovou dohodu o ukrajinském nerostném bohatství. S Putinem Trump naposledy telefonoval před dvěma měsíci.
Jednání v Istanbulu
V rámci jednání, která zprostředkovaly Spojené státy, se v pátek v Istanbulu poprvé od března 2022 sešly k přímým rozhovorům zástupci Ruska a Ukrajiny. Obě země se dohodly na výměně tisícovky zajatců z každé strany.
Podle Ankary si válčící strany rovněž měly vyměnit písemné dokumenty s podmínkami pro dosažení příměří. Na klidu zbraní se ale přímo v Istanbulu delegace vedené poradcem Kremlu Vladimirem Medinským a ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem neshodly. Ukrajinský zdroj v pátek uvedl, že Rusové si kladli podmínky, které označil za „nesplnitelné“.
Ruské požadavky
Agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na své zdroje napsaly, že ruská delegace při jednáních sdělila, že příměří může nastat pouze v případě, když Kyjev stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si činí nárok Moskva. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které jsou z velké části nebo částečně pod kontrolou okupačních ruských sil, ukrajinská armáda ale zároveň bojuje o udržení jejich zbývajících částí. Už v roce 2014 Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym.
Kreml měl rovněž chtít, aby na ukrajinském území nebyla žádná cizí vojska ani zbraně hromadného ničení, psaly agentury s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovory v Turecku. Kyjev se dle nich rovněž má vzdát požadavku na válečné reparace od Ruska a anektovaný Krym a regiony částečně okupované Moskvou by měly být na mezinárodní úrovni uznány jako ruské.
V návrhu americké dohody přitom požadavek na stažení vojsk z regionů, na které si činí Moskva nárok, zmíněn nebyl. V plánu USA nejsou ani požadavky na neutralitu země a dokument zároveň předpokládá, že Kyjev obdrží odškodnění. Uvádí se v něm, že Spojené státy by formálně uznaly Krym jako součást Ruska, zatímco u ostatních okupovaných oblastí by šlo jen o faktické uznání jejich kontroly Moskvou – nikoli o právní uznání. Návrh nemluvil ani o mezinárodním uznání.
„Ruská pozice je jasně nepřijatelná,“ prohlásil v reakci na ruský přístup k jednáním Starmer podle agentury Reuters. Poznamenal, že evropští lídři nyní své odpovědi na pozici Kremlu koordinují a budou tak činit i v budoucnu. Merz výsledek jednání z Istanbulu označil za rozčarování, zodpovědnost za to podle něj nese Moskva.
