Trump oznámil zajetí Madura a řekl, že USA budou dočasně řídit Venezuelu

„Spojené státy americké úspěšně provedly rozsáhlý útok proti Venezuele a jejímu lídrovi, prezidentovi Nicolási Madurovi,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Operace byla podle něj v souladu s americkým právem.

Náměstek amerického ministra zahraničí Christopher Landau uvedl, že Maduro se bude v USA zodpovídat ze svých zločinů. Trump v minulosti Madura opakovaně obvinil ze spojení s drogovými kartely, které do USA pašují drogy, což venezuelský prezident popřel. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová sdělila, že Madura i s manželkou obvinily úřady v New Yorku z různých trestných činů, například drogového a teroristického spolčení či spolčení za účelem pašování kokainu do USA.

„Budeme řídit zemi (Venezuelu), dokud nebudeme moci provést bezpečné, řádné a uvážlivé předání moci,“ prohlásil později šéf Bílého domu podle listu The New York Times (NYT). Řekl také, že nechce, aby Madurův režim pokračoval ve vládnutí s jiným vůdcem. Z jeho vyjádření není zcela jasné, jak to chce provést. Na dotazy novinářů Trump podle NYT ukázal na své spolupracovníky, kteří byli na tiskové konferenci s ním, a řekl, že „po určitou dobu“ budou Venezuelu řídit lidé, kteří stojí za ním. Mezi přítomnými činiteli byl například ministr zahraničí Marco Rubio či ministr obrany Pete Hegseth. Podle stanice CNN Trump řekl, že Rubio a Hegseth mají spolupracovat s Venezuelany.

Prohlásil také, že venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyjádřila připravenost spolupracovat s Washingtonem. Zároveň tvrdil, že po zajetí Madura Američany složila Rodríguezová přísahu jako hlava státu. Caracas nic takového zatím neoznámil, napsala agentura Reuters. Samotná Rodríguezová večer vyzvala USA, aby propustily Madura, a jeho zajetí označila za únos. Na adresu opoziční vůdkyně Maríi Coriny Machadové, která loni obdržela Nobelovu cenu za mír, americký prezident řekl, že „nemá ve své zemi dostatek podpory a respektu“.

Machadová dnes uvedla, že venezuelská opozice je připravena převzít moc. Zároveň zopakovala tvrzení opozice, že předloňské prezidentské volby vyhrál její kandidát Edmundo González, který by se tak měl ujmout mandátu. González na X uvedl, že se jedná o rozhodující hodiny. Venezuelany Machadová vyzvala, aby počkali na pokyny opozice. Slíbila obnovit v zemi pořádek, propustit politické vězně a vytvořit podmínky pro návrat Venezuelanů, kteří opustili v uplynulých letech zemi.

Trump dnes dále uvedl, že chce americkým ropným společnostem znovu umožnit těžbu ve Venezuele. Během tiskové konference pronesl několik výroků, ze kterých vyplývá, že alespoň zčásti bylo cílem vojenské operace získat větší přístup k ropě ve Venezuele, podotkl NYT. Venezuela má podle něj zhruba 17 procent světových zásob ropy.

Americká média uvedla, že se Madura zmocnila zvláštní jednotka Delta Force. Šéf Bílého domu v rozhovoru s televizí Fox News uvedl, že Američané při akci utrpěli několik zranění, ale nikdo nezemřel. Později americký prezident zveřejnil snímek, kde je podle něj Maduro na americké lodi Iwo Jima. Venezuelský vůdce má na záběru zjevně spoutané ruce, zakryté oči a na uších sluchátka, která pravděpodobně tlumí zvuk.

Venezuelská vláda před tím oznámila, že terčem úderů byl nejen Caracas, ale také venezuelské státy Miranda, Aragua a La Guaira. Svědci vypověděli o zásazích vojenských zařízení, podle vlády útok mířil nejen proti vojenským, ale také civilním objektům. Údery podle Reuters nepoškodily ropná zařízení, poničily ale přístav u Caracasu.

Venezuelská vláda ještě před oznámením Madurova zajetí informovala, že prezident v zemi vyhlásil výjimečný stav. Útok vláda označila za imperialistický. Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino López, který hovořil o znesvěcení venezuelské půdy, ohlásil rozsáhlé nasazení pozemních, vzdušných a námořních sil včetně balistických systémů k obraně.

Svět na americký zásah proti Venezuele reagoval různě. Rusko, Kuba či Írán, což jsou spojenci Venezuely, útoky odsoudily. Moskva vyzvala k propuštění venezuelského vůdce. Čína vyjádřila šok a proti se postavilo také například Mexiko. Kolumbie chce navrhnout svolání Rady bezpečnosti OSN, o které již podle vládního prohlášení požádala Venezuela.

Francouzský prezident Emmanuel Macron apeloval na to, aby předání moci v této jihoamerické zemi bylo mírové a demokratické. Vyzval rovněž, aby se na něm co nejdříve podílel opoziční politik González. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vyzvala ke zdrženlivosti a prohlásila, že zásady mezinárodního práva musí být respektovány za všech okolností. Šéf Evropské rady António Costa vyzval ke snížení napětí a řešení založeném na mezinárodním právu. Úřad italské premiérky Giorgii Meloniové uvedl, že režimy by se neměly měnit zahraniční vojenskou akcí.

České ministerstvo zahraničí považuje nyní za důležité uklidnění situace ve Venezuele a diplomatická jednání i za účasti tamní opozice, uvedl šéf české diplomacie Petr Macinka. Podle cestovatelského systému Drozd bylo ve Venezuele jen několik českých občanů, sdělila ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová. Americká vojenská akce ve Venezuele je dalším důkazem rozkladu světového řádu vytvořeného po druhé světové válce, uvedl slovenský premiér Robert Fico, který zásah Američanů odsoudil.

Španělsko se nabídlo jako zprostředkovatel jednání, přičemž jeho premiér Pedro Sánchez varoval před zahraniční intervencí ve Venezuele. Španělská vláda, stejně jako některé další země, včetně USA, neuznala výsledky předloňských prezidentských voleb ve Venezuele, které podle volební komise ovládané vládními příznivci vyhrál opět Maduro. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha uvedl, že Kyjev neuznával Madurovu legitimitu a podporuje právo Venezuelanů na život ve svobodě.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}