Komerční prezentace Aktual.: 4.03.2025 09:28
Praha – Lídři vládní koalice a Pirátů hodnotí zprávy o rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit americkou vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině jako ústupek agresorovi, opuštění spojence či hození země přes palubu. Ve vyjádření na síti X se shodli na potřebě okamžité reakce Evropy, protože jen tak je podle nich možné zajistit bezpečnost nejen Ukrajině, ale i sobě.
„Hlavní díl odpovědnosti tak teď přebíráme my, Evropané. Je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, aby se ruská přítomnost neposunula blíž k našim hranicím a aby se neopakoval scénář, kdy o osudu nějaké země rozhodují bez její účasti velmoci,“ uvedl na síti X vicepremiér a předseda Starostů Vít Rakušan.
Podle předsedkyně Sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové dává Trump na stejnou úroveň oběť a agresora a pozastavením vojenské pomoci Ukrajině usnadňuje další postup ruských jednotek. „Proč by měl zločinec Putin přestávat ve vraždění, když mu USA samy odzbrojují bránící se zemi? Cynická a nebezpečná kapitulace před zlem,“ konstatovala.
Místopředseda dolní parlamentní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL) připomenul českou historii. „Srazit dlouholeté spojence na kolena a dělat ústupky agresorovi. Tyhle ‚geniální politické šachy‘ známe z naší historie z roku 1938. Jak to skončilo, doufám každý ví,“ napsal. V září 1938 se v Mnichově dohodla Velká Británie, Francie, Itálie a nacistické Německo na postoupení pohraničních území Československa Německu. Rusko podle Bartoška nemá v plánu zastavit se na Ukrajině. „Evropa musí umět sama zajistit vlastní bezpečnost,“ dodal.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib považuje rozhodnutí za nebezpečnou chybu. „Evropa musí být jednotná a urychleně najít řešení, jak Ameriku v pomoci zastoupit. Musíme nastavit nově svou bezpečnostní politiku tak, aby se Evropané mohli cítit bezpečně bez ohledu na to, co dalšího zazní v Bílém domě. Českou vládu vyzývám, aby dala na stůl jasný plán, jak zvýší rozpočet na obranu naší země a do čeho bude peníze investovat,“ uvedl. Jeho předchůdce v čele strany Ivan Bartoš zmínil, že nestačí jen skloňovat procenta rozpočtu. „Je nutné jasně říct, co je důležité pro ČR a co pro Evropu jako celek. To musí vést ke strategickým investicím do obranných technologií, podpory domácího průmyslu a navýšení výrobních kapacit. Konkurenceschopnost má bohužel dnes i tento rozměr – umět se bránit, zastrašit případného agresora, vyhrávat v informační válce v kyberprostoru,“ řekl.
Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině v pondělí podle agentury Bloomberg a televize Fox News. Učinil tak po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.
Přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině je špatná zpráva, řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk v polském rádiu Zet. Naopak z Maďarska zaznělo, že tamní vláda sdílí americký postoj, podle agentur má dnes maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto jednat v USA.
Přerušit vojenskou pomoc zemi, která se tři roky brání ozbrojené ruské agresi, nařídil americký prezident Donald Trump. O rozhodnutí Bílého domu informovala v noci na dnešek média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru.
Na přerušení pomoci reagovalo i Maďarsko. „Americký prezident a maďarská vláda sdílejí stejný postoj: namísto pokračování dodávek zbraní a války je třeba co nejdříve uzavřít příměří a vést mírové rozhovory,“ uvedl mluvčí vlády maďarské vlády. Tamní ministr zahraničí Peter Szijjárto by se měl dnes ve Washingtonu sejít se svým americkým kolegou Rubiem. Ze zemí EU je Maďarsko dlouhodobě vůči Moskvě nejpřátelštější.
Spojené státy pozastavují pomoc Ukrajině několik dní poté, co se americký prezident Donald Trump střetl v Oválné pracovně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
USA dosud byly nejvýznamnějším poskytovatelem zbraní a dalšího vojenského vybavení zemi, která se ruské invazi za cenu velkých obětí brání už přes tři roky. Trump od svého lednového nástupu do funkce usiluje o co nejrychlejší ukončení konfliktu, nechce však Ukrajině dát bezpečnostní záruky požadované Zelenským a odmítá Rusko označit za agresora.
