Trump obrací pozornost USA k západní hemisféře a upevňuje regionální dominanci — ČT24 — Česká televize

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

Trump krátce po svém znovuzvolení v roce 2024 mluvil o zabrání Kanady, koupi Grónska či o znovuzískání kontroly nad Panamským průplavem. Po nástupu do funkce pak nechal přejmenovat Mexický záliv na Americký.

Po jedenácti měsících jeho prezidentství americká armáda útočí na údajně pašerácké lodě v Karibiku a Pacifiku. Vojenská přítomnost USA u hranic s Venezuelou zároveň vyvolává spekulace o možném zásahu proti této zemi.

Washington zároveň na začátku roku uvalil cla na Kanadu a Mexiko a v průběhu celého roku vytváří politický a ekonomický tlak napříč regionem, připomíná deník The New York Times (NYT).

Návrat regionu do centra americké pozornosti

Pozornost Spojených států se tak po letech opět obrátila k západní hemisféře, kterou vždy vnímaly jako svou sféru vlivu. Po teroristických útocích z 11. září 2001 se totiž americká pozornost obrátila zejména na Blízký východ.

Analytici upozorňují, že současný zahraničněpolitický obrat oživuje principy Monroeovy doktríny. Ta roku 1823 vymezila Ameriku jako oblast, do níž evropské mocnosti nemají zasahovat. Ve 20. století ji posílil prezident USA Theodore Roosevelt, který prosazoval americké zájmy ve Střední Americe a Karibiku prostřednictvím vojenské síly a intervencí.

Trump podle řady odborníků tento rámec převádí do podmínek 21. století. USA se stahují z jiných částí světa a soustředí se na Ameriku – kulturně blízký kontinent s významnými zdroji a obchodními příležitostmi. Konkurenční mocností už není Evropa, ale Čína, která za poslední desetiletí v Latinské Americe výrazně posílila svůj politický i ekonomický vliv.

„Trumpovou vizí je, aby USA byly nepopiratelnou dominantní mocností na západní polokouli,“ uvedl analytik Ryan Berg z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). „A jak by globální supervelmoc mohla nevěnovat pozornost vlastnímu regionu?“ dodal.

Mnozí pozorovatelé začali přístup šéfa Bílého domu nazývat „Donroeova doktrína“. Termín se poprvé objevil na lednové obálce časopisu New York Post a prezident jej následně nadšeně sdílel na svém účtu na síti Truth Social.

„Ochrana amerického sousedství“

Mnohá vyjádření členů Trumpovy administrativy tento obrat potvrzují. „Tohle je Amerika, která přetváří a přesměrovává své zdroje, aby vytvořila bezpečnější sousedství pro sebe a své partnery,“ řekl webu Financial Times (FT) pod podmínkou anonymity jeden z představitelů vlády. „Je to obnovené nasměrování zdrojů na náš vlastní dvorek,“ dodal.

Ministr obrany Pete Hegseth zase při spuštění operace Southern Spear (Jižní kopí) 13. listopadu prohlásil: „Západní polokoule je americké sousedství — a my ho budeme chránit.“

Bývalý Trumpův stratég Steve Bannon popsal vojenskou přítomnost v Karibiku jako součást „obratu k hemisférické obraně“. Cílem je podle něj „Severní Amerika od Arktidy po Panamský průplav, vyčištění Karibského moře od čínského námořnictva a těsná spolupráce s pravicovými spojenci v Latinské Americe,“ píše FT.

Podle řady pozorovatelů stojí za obratem k západní hemisféře především vnitropolitické priority šéfa Bílého domu. „Vnímá agendu America First (Amerika na prvním místě) jako ochranu vlasti před vnějšími vlivy, s nimiž nesouhlasí – jedním z nich jsou drogy a druhým nelegální migrace, což jsou věci, které přímo a výrazně souvisí se západní polokoulí,“ popsal analytik Eric Farnsworth z CSIS s tím, že existuje ještě třetí priorita, kterou je „globální soutěž s Čínou“.

Jako první se Trump zaměřil na Mexiko a Kanadu

Tlak Bílého domu v prvních měsících roku nejprve dopadl na nejbližší sousedy, tedy Kanadu a Mexiko. Trump tehdy oznámil, že obě země dostatečně neomezují výrobu syntetických drog a tok nelegální migrace, a v březnu na oba státy uvalil cla ve výši 25 procent.

Prezidentka Mexika Claudia Sheinbaumová, s ekonomikou z velké části závislou na obchodu s USA, měla jen malý prostor k odporu. Podle kanadského deníku The Globe and Mail většinu Trumpových požadavků přijala a její strategie „zachovat chladnou hlavu“, se ukázala jako účinná.

Vztahy s Kanadou se vyostřily poté, co Trump ke konci října navýšil cla o dalších deset procentních bodů v reakci na reklamní kampaň využívající výroky exprezidenta USA Ronalda Reagana kritizující cla. Zároveň oznámil ukončení všech obchodních jednání s Ottawou.

Odměňování spojenců

Trump brzy po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost také na Střední a Jižní Ameriku. Podle NYT v těchto oblastech uplatňuje logiku, podle níž odměňuje lídry, kteří splní jeho požadavky, a trestá ty, kteří tak neučiní.

Velkým spojencem amerického prezidenta se stal například jeho salvadorský protějšek Nayib Bukele. Ten v únoru slíbil, že začne přijímat deportované migranty z USA. Během setkání obou politiků v Bílém domě Bukele uvedl, že jeho země „dychtí pomoci USA se zločinem“.

Trump Bukeleho za tento krok chválil a ministerstvo zahraničí USA zrušilo cestovní varování pro Salvador. Bukele zároveň získal od Washingtonu zpět část vůdců gangu Mara Salvatrucha (MS-13), kteří byli drženi v americké vazbě.

Salvador také spolu s Guatemalou, Ekvádorem a Argentinou v polovině listopadu podepsal novou obchodní dohodu s Washingtonem. Bílý dům uvedl, že dohoda „chrání národní bezpečnost USA a posiluje dodavatelské řetězce na západní polokouli“.

Dalším velkým spojencem Trumpa v regionu je argentinský prezident Javier Milei. O něm šéf Bílého domu prohlásil, že je „MAGA (Make America Great Again) skrz naskrz“ a balík finanční pomoci podmínil vítězstvím jeho koalice v nedávných volbách.

Na úspěchu koalice La Libertad Avanza si pak Trump připsal podíl, když uvedl, že měl Milei od USA „velkou pomoc“. „Dostal ode mě doporučení, velmi silné doporučení,“ prohlásil po zveřejnění výsledků hlasování.

Pozitivní vztahy s Washingtonem tak podle NYT pomohly některým latinskoamerickým lídrům udržet se mezi nejoblíbenějšími v regionu. A zdá se, že v jejich stopách stoupá na výsluní více pravicových osobností.

V Bolívii například skončila dvacet let trvající vláda levice, když na konci října v prezidentských volbách zvítězil křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz, což USA uvítaly.

V Chile zase do druhého kola prezidentských voleb postoupil krajně pravicový politik José Kast. Podle deníku The Guardian má jeho drakonický přístup ke kriminalitě a migraci zřetelně „trumpovský nádech“.

„Trestání“ odpůrců

Naopak někteří politici, kteří amerického prezidenta otevřeně kritizují nebo nejednají v souladu s jeho politickou agendou, čelí ze strany USA „trestu“.

Nejvýraznějším příkladem je v tomto ohledu první levicový kolumbijský prezident Gustavo Petro, který odsoudil americké útoky na údajné pašerácké lodě v Karibiku a Pacifiku. Následně Washington zastavil finanční pomoc určenou pro boj proti drogám a Trump Petra označil za „drogového bosse“.

Na kolumbijského prezidenta byly rovněž uvaleny sankce. Petrova popularita klesla a analytici se domnívají, že v dubnových volbách v zemi zvítězí pravicový kandidát na hlavu státu.

Bílý dům také pracuje na „potrestání“ tří latinskoamerických levicových autoritářských vlád. Hrozí stoprocentními cly na nikaragujský import, dále izoluje Kubu a snaží se o svržení venezuelského vládce Nicoláse Madura. Ten dle USA vede drogový kartel Kartel sluncí (Cartel de los Soles), který byl nedávno Washingtonem zařazen na seznam zahraničních teroristických organizací.

Specifické postavení Brazílie

Ne všechny latinskoamerické vlády však reagují podle očekávání Washingtonu, píše The Globe and Mail. Například mexická prezidentka Sheinbaumová sice přijala část amerických požadavků, ale podařilo se jí udržet vlastní politickou pozici.

Největší zkouškou Trumpovy politiky je dle deníku Financial Times Brazílie. Na největší jihoamerickou zemi Spojené státy v červenci uvalily padesátiprocentní cla kvůli soudnímu procesu s exprezidentem Jairem Bolsonarem, který se po prohraných volbách v roce 2022 pokusil o převrat.

Sám Trump soud označil za „hon na čarodejnice“. Vláda brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy obvinění odmítla a Bolsonaro nyní čeká ve vazbě na finální potvrzení verdiktu.

Po zvýšení Lulovy popularity Trump svůj tón změnil a oba politici se následně setkali a nyní jednají o zrušení cel. Podle poradce brazilského prezidenta Celsa Amorima je prý situace jednoznačná: „I kdyby existovala nová Monroeova doktrína, pochopili, že Brazílie je zvláštní případ.“

Od nástupu Trumpa sílí v regionu „antiamerikanismus“

Podle průzkumů nyní v Latinské Americe roste nedůvěra vůči Spojeným státům. Šéf latinskoamerické pobočky agentury Ipsos Jean-Christophe Salles upozornil, že „od chvíle, kdy se Trump dostal k moci, mnohem méně lidí věří, že USA budou mít v příštím desetiletí pozitivní vliv“.

„V regionu jsem zaznamenal tiché zesílení antiamerikanismu,“ řekl podle Finacial Times nejmenovaný bývalý vysoký americký představitel, který do této části světa často cestuje.

„Není to vidět na ulicích. Je to spíš neklid, lidé mohou souhlasit s tvrdým postupem proti drogám a migraci, ale nelíbí se jim svévolná cla nebo zasahování do demokratických procesů,“ dodal.

Latinská Amerika jako „jeviště“ americké domácí politiky

Podle odborníků však zatím není jasné, zda se Spojené státy dokážou znovu stát trvalým hybatelem regionálního dění. „Mohou dosahovat krátkodobých vítězství,“ uvedl analytik Berg. „Ale pro dlouhodobé vítězství potřebují ekonomickou strategii, která bude konkurovat Číně a přitáhne větší americké, evropské, asijské či blízkovýchodní investice. A zatím nevidím, že by se něco podobného dělo,“ dodal hlavní analytik CSIS.

Někteří pozorovatelé se však domnívají, že Trump nemá zájem budovat trvalé spojenectví v této oblasti, píše FT. „Je chybou tvrdit, že se zajímá o Latinskou Ameriku,“ řekl deníku jeden z bývalých úředníků prezidentovy administrativy. „Zajímá se o problémy, které se náhodou vyskytují v Latinské Americe,“ míní zdroj.

S tím dle Financial Times souhlasí i jeden z regionálních velvyslanců ve Washingtonu. Podle něj Trump celý kontinent vnímá spíše jako „jeviště“ americké domácí politiky než jako promyšlenou zahraničněpolitickou prioritu.

„Jsme ti, které nakonec ovlivňují vlády v hlavních městech západní polokoule,“ sdělil jeden z představitelů současné administrativy. Dodal, že Spojené státy jsou „cílovou destinací lidí, kapitálu, narkotik a tak dále. Trumpova politika je nápravný krok, který měl přijít dávno. Teď nastavujeme kurz na dalších padesát let.“

Share.
Exit mobile version